Zahradní Město

Zahradní Město
Zahradní Město v pohledu z Trojmezí
charakter sídla:	vilová čtvrť s panelovými sídlišti
PSČ:	106 00
součást obce:	hlavní město Praha (území připojeno roku 1922, před vznikem čtvrti)
součást městské části / městského obvodu:	Praha 10 / Praha 10
katastrální území:	Záběhlice
zeměpisné souřadnice:	50° 3′ 26″ s. š., 14° 30′ 5″ v. d.
Zdroje k infoboxu a částem obce

Tento článek pojednává o vilové čtvrti a sídlištích v Praze-Záběhlicích. O obecném urbanistickém pojmu pojednává článek Zahradní město.

Zahradní Město je sídelní celek zaujímající severní a východní část katastrálního území Záběhlice v městském obvodu Praha 10. Je součástí městské části Praha 10.

Je tvořeno kolonií rodinných domků (takzvané staré Zahradní Město), která je obklopena dvěma sídlišti - sídliště Zahradní Město západ a sídliště Zahradní Město východ. V povědomí obyvatel je jako samostatná čtvrť.

V roce 2005 je v jihovýchodním okraji Záběhlic budována další zástavba, nazývaná Nové Zahradní Město.

Zahradní město byl ve 30. letech 20. století i obecný pojem pro čtvrti rodinných domků se zahrádkami. Nová čtvrť v Záběhlicích se původním pravopisem psala s velkým „Z“ a malým „m“, tento pravopis se dosud zachoval v dnešní oficiální formě názvu ulice „U Zahradního města“, pojmenované roku 1934, zatímco původní název dnešní ulice Chrpová, která se v letech 1934–1962 jmenovala „V zahradním městě“, uvádí encyklopedie Pražský uličník s malými písmeny.

Historie a současnost Zahradního Města

Ještě počátkem 20. století bylo území Zahradního Města nezastavěné, pokryté poli. V okolí byly jen obce Záběhlice, Strašnice, Hostivař a statek Práče. Výstavba Zahradního Města započala kolem roku 1929, kdy byly první domky úředně kolaudovány a stavebníkům předány.

Ve třicátých letech 20. století byla značná část výstavby v Praze ovlivněna koncepcí zahradních měst. V různých místech Prahy byly budovány vilové čtvrti obytných domků se zahrádkami. Podobné čtvrti vyrůstaly i na strahovské stráni, v části Letné, v jižní části Vinohrad, na Rokosce, v Kobylisích, Malvazinkách, Košířích, na Břevnově, Barrandově, Smíchově, Hanspaulce, na Ořechovce či na dejvické Babě. Podobná čtvrť, Spořilov, vyrůstala i na druhém konci Záběhlic.

Zahradní Město získalo svůj název nejen kvůli tehdy běžnému typu zástavby, ale také proto, že byl zvolen specifický způsob pojmenovávání ulic – jeden z největších a nejucelenějších systémů ulic pojmenovaných podobným způsobem. Hlavními třídami Zahradního Města jsou ulice Jabloňová a Topolová, pošta je v Malinové, jedna ze škol v Jahodové a další v Břečťanové. Původní přirozené centrum u tramvajové smyčky bylo nazváno náměstí Mezi zahrádkami.

Druhá světová válka velkoryse plánovanou výstavbu přerušila. V padesátých letech bylo v oblasti ulic Jabloňové a Malinové postaveno několik bloků takzvaných dvouletkových domů, pískově žlutých cihlových domů podobných panelákům se šikmými červenými střechami.

V popředí obchodní centrum Květ, za ním žlutý dům Jabloňová 2929, místo ilegálního vysílání ČST roku 1968

V šedesátých a sedmdesátých letech byla po obou stranách vilového Zahradního Města postavena nová sídliště, sídliště Zahradní Město-východ, jehož přirozeným středem bylo okolí obchodního domu Cíl (dnes zastávka Centrum Zahradní Město) s kulatou stavbou restaurace Vesna a kulturním střediskem, a sídliště Zahradní Město-západ, jehož středem byl obchodní dům Květ a poliklinika. Věžák č. 2929/30 v Jabloňové ulici v blízkosti Květu a polikliniky byl původně administrativní budovou Československé televize. Významnou úlohu sehrál v roce 1968, kdy po invazi vojsk Varšavské smlouvy právě z tohoto domu Československá televize ilegálně vysílala. Moderátory prvního vysílání z Jabloňové byli Vladimír Škutina a Vladimír Tosek.

Na západ od Květu se nachází vizuální dominanta sídliště, výšková budova Arnika. Byla postavena v letech 1972–1974, o několik let později než bytové bloky v okolí. Původně šlo o „stavbařský hotel“, tzn. o ubytovnu pro pracovníky na stavbách, v 90. letech se stal hotelem Arnica, v letech 1998–1999 prošla budova kompletní rekonstrukcí, po níž se z hotelu Arnica stal bytový komplex. Výška budovy je přibližně 65 metrů. Ve východním sídlišti má podobný původní účel budova, která se nazývá Penzion Zahradní Město.

• 

  Sídliště Zahradní město - rok 1981. V pozadí kulatá stavba Vesna, dnes Koloseum

• 

  Zahradní město-Západ, v popředí nová výstavba po roce 1989, v pozadí vlevo výšková budova Arnika

• 

  Poliklinika Zahradní město v ulici Jabloňová

• 

  Ulice Hyacintová s porevoluční zástavbou

• 

  Tři etapy výstavby: léta 60, 70. i 90.

• 

  Ulice V Korytech

• 

  Prostranství vedle Květu, místo pořádání farmářských trhů

• 

  Ulice Sněženková

• 

  Ulice Malinová

• 

  Ulice Hvozdíková

• 

  Ulice Práčská

• 

  Typické věžáky 60. let, v pozadí Penzion Zahradní město

• 

  Vilová část Zahradního Města, Pivoňková ulice

• 

  Dvouletkové domy v Jabloňové ulici

• 

  Obchodní centrum Cíl v Topolové ulici

• 

  Obchodní centrum Květ v Jabloňové ulici, v pozadí výšková budova Arnika

• 

  Jahodová ulice ve směru od Švehlovy

• 

  Hledíková ulice ve směru od Práčské

• 

  Bývalá restaurace Vesna, dnes obchodní centrum Koloseum

• 

  Nové Zahradní Město

• 

  Nové Zahradní Město

• 

  Ulice Fialková

• 

  Typická zástavba 30. let

V osmdesátých letech bylo na jih od Zahradního Města, poblíž staré záběhlické školy (později zvláštní školy) postaveno sídliště Práčská, označované též jako Sídliště Mládeže. To již nebývá považováno za součást Zahradního Města.

V roce 2005 je v jihovýchodní části Záběhlic, v místě někdejšího rozsáhlého zahradnictví mezi potokem Botičem a Práčskou ulicí, budována ve stylu firmy Central Group další zástavba, Nové Zahradní Město. Pouze katastrální hranice jej odděluje od sousedícího obchodního a kulturního centra, Interspar Hostivař v městské části Praha 15.

Územní začlenění

Původně byly celé Záběhlice součástí městského obvodu Praha XIII. Na základě vládního nařízení 187/1947 Sb, účinného od 14. listopadu 1947, byl dosavadní obvod Praha XIII rozdělen na dva obvody. Název dosavadního obvodu se rozšířil o název sídelní čtvrti obvodu, tedy na Praha XIII – Vršovice, a v obvodu zůstaly pouze Vršovice a část Záběhlic (bez Zahradního Města). Zbytek původního obvodu (Staré Strašnice, Hostivař, část Záběhlic s názvem Zahradní Město) byl vyčleněn jako nový obvod Praha XX – Strašnice. Šlo o historicky první případ, kdy jedno pražské katastrální území bylo rozděleno do více městských obvodů.

K 1. dubnu 1949, kdy byla Praha vládním nařízením č. 79/1949 Sb. rozčleněna novou správní reformou na 16 městských obvodů číslovaných arabskými číslicemi, byl dosavadní obvod Praha XX – Strašnice přeměněn v nový obvod Praha 10. Při redukci počtu obvodů na 10 od 11. dubna 1960 zákonem č. 36/1960 Sb. byly víceméně opět sloučeny obvody Praha 13 a Praha 10 a nový obvod dostal označení Praha 10, které má dosud. Při vytvoření samosprávného členění Prahy podle zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, s účinností od 24. listopadu 1990 zůstalo Zahradní Město v centrální městské části tohoto obvodu, která se jmenuje rovněž Praha 10.

Doprava

Spojení Zahradního Města se Strašnicemi zajistilo družstvo Nová Praha od roku 1928 jedním najatým autobusem, později jezdily dva najaté autobusy až do spuštění provozu elektrické dráhy. Od 18. října 1936 končila v Zahradním Městě tramvajová trať od Strašnic, po níž sem jezdila linka č. 4. Od 3. ledna 1954 byla trať prodloužena podél východní strany budoucího sídliště středem tehdy nově postavené Komarovovy ulice (dnes Švehlova) do Hostivaře. (Viz článek Tramvajová trať Průběžná - Nádraží Hostivař.) Zahradní Město mívalo tradičně přímé autobusové spojení směrem k centru (ke Strašnicím), k Hostivaři i k Pankráci, naopak chybí přímé propojení veřejnou dopravou do opačné části Záběhlic na Spořilov.

Do budoucna je plánováno v severní části Zahradního Města zřízení železniční zastávky v souvislosti s přeložkou trati a zrušením strašnické železniční zastávky. Podél západní a jižní části bylo plánováno prodloužení trasy metra A se stanicemi poblíž polikliniky na západním sídlišti a u obchodního domu u Nového Zahradního Města na hranici s Hostivaří, v územním plánu se s ním však nepočítá.

Názvy ulic

Zajímavostí Zahradního Města je, že jde o největší komplex monotematických názvů ulic v celé Praze. Většina ulic zde nese název květin, rostlin, keřů a stromů.

Ulice ve vilovém Zahradním Městě: Broskvoňová, Fialková, Hlohová, Hrušňová, Hvozdíková, Chrpová, Jabloňová, Jahodová, Jiřinková, Kalinová, Karafiátová, Konvalinková, Kopretinová, Kosatcová, Macešková, Malinová, Mateřídoušková, Meruňková, Ostružinová, Pampelišková, Petrklíčová, Pivoňková, Podléšková, Pomněnková, Rozmarýnová, Rybízová, Slunečnicová, Střemchová, Šafránová, Topolová, náměstí Mezi zahrádkami, U Zahradního města.

Ulice v sídlišti Zahradní Město východ: Hledíková, Jahodová, Jasmínová, Kapraďová, Leknínová, Platanová, Přesličková, Sasanková, Sněženková, Topolová, Zvonková. Mimo tematický systém jsou názvy Práčská a Švehlova, patřící ulicím tvořícím jižní a východní okraj sídliště.

Ulice v sídlišti Zahradní Město západ: Blatouchová, Bramboříková, Břečťanová, Hyacintová, Chmelová, Jetelová, Mečíková, Narcisová, Slívová, Šalvějová, Tulipánová, Třezalková, mimo tematický systém názvů jsou ulice V korytech a Želivecká. K sídlišti Zahradní Město západ se někdy počítá i několik panelových domů v okolí ulice Na vinobraní, do této oblasti však rostlinné názvosloví ulic již nezasahuje.

Ulice v Novém Zahradním Městě: Kamelova, Mattioliho, Mikanova, Velenovského.

Sport

Na sídlišti působí i sportovní klub TJ Astra Zahradní město, kde působí osm oddílů: badminton, házená, kuželky, moderní gymnastika, rekreační sport, sport pro všechny, tenis a volejbal. Hlavní areál se nachází v ulici V korytech, kde se nacházejí dvě sportovní haly, baletní sál, dvě hřiště s umělou trávou a antukové hřiště. V ulici Malinová je pak ještě kuželna a tenisové antukové kurty.

Sousedící území

• Záběhlice (též katastrální území, do nějž Zahradní Město spadá)
• Práče
• Hostivař
• Strašnice
• Michle a Bohdalec
• Spořilov

Externí odkazy

• Portál obyvatel Nového Zahradního Města