Orlová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Orlová
Centrum Orlové Lutyně

Centrum Orlové Lutyně

znak obce Orlovávlajka obce Orlováznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0803 599069
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Karviná (CZ0803)
obec s rozšířenou působností: Orlová
pověřená obec:
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 24,67 km²
počet obyvatel: 30 722 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 215 m
PSČ: 735 11 až 735 14
zákl. sídelní jednotky: 29
části obce: 4
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: Osvobození 796
Lutyně
73514 Orlová 4
starosta / starostka: Dr. Jaromír Kuča
Oficiální web: http://www.mesto-orlova.cz/
E-mail: urad@muor.cz

Orlová (Česko)
Red pog.png
Orlová, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Orlová (německy Orlau, polsky Orłowa) je město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, 10 km východně od Ostravy. Žije zde necelých 31 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Novogotický kostel ve staré části města, tzv. „Slezské Hradčany

Klášter, statek a zámek[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Orlové pochází z roku 1223 z listiny vratislavského biskupa Vavřince. Osada tehdy tvořila jádro lokality zvané Sal (sůl) a patřila k benediktinskému klášteru v Týnci u Krakova.

Později byl do Orlové přesunut benediktinský klášter, který se zasloužil o rozvoj Orlové, především v oblasti vzdělání a kultury. Dodnes je součástí sbírek NG v Praze významná oltářní archa jako doklad kulturní vyspělosti tehdejších představitelů orlovského kláštera.

V době reformace místní klášter upadal a v roce 1561 odtud byli mniši vyhnáni evangelickým těšínským knížetem Václavem a orlovský klášterní statek byl připojen ke knížecímu panství Fryštát.

V 17. století původní klášterní statek vlastnili pánové z polského Slupska, pak Bludovští z Bludova. Po vymření jejich rodu získal orlovské panství rod Mattencloitů, kteří v roce 1844 poskytli Rothschildům v daném regionu právo na těžbu uhlí.

Bludovští vybudovali v sousedství kostela v roce 1765 zámek. Zámek od roku 1902 sloužil jako městská nemocnice. V roce 1979 byl zbořen z důvodu poddolování.

Rozvoj města[editovat | editovat zdroj]

Změna nastala až počátkem 19. století, kdy bylo v Orlové objeveno bohaté ložisko černého uhlí. Malá zemědělská obec se díky průmyslové revoluci a následném napojení na strategickou Košicko-bohumínskou dráhu vyvinula v město (na něž byla oficiálně povýšena roku 1922) Stěžejním průmyslem byla těžba, avšak nebyla jediným. V Orlové působilo mnoho jiných továren, které dodávaly městu ráz moderního a bohatého města.

Centrum Orlové rozkvetlo do podoby významného střediska s tramvajemi, muzeem, nemocnicí. S množstvím českých, polských a německých škol bylo na dlouhou dobu v rámci Slezska nejvýznamnějším centrem školství (první české gymnázium, polské gymnázium, obchodní, zdravotní, průmyslové, vyšší pedagogické školství). Po určitou dobu bylo v Orlové sídlo seniora Slezské evangelické církve a. v.

Poválečný úpadek a regenerace[editovat | editovat zdroj]

Budova gymnázia získala cenu Grand Prix architektury

Negativní vlivy důlní činnosti se naplno projevily po druhé světové válce (zapříčiněno taktéž destruktivním a nešetrným způsobem těžby ze strany německých okupantů i komunistického zřízení v ČSR). V šedesátých letech dokonce existoval plán na celkovou likvidaci města, k tomu naštěstí nikdy nedošlo. V Orlové bylo srovnáno na dva tisíce budov se zemí, zrušená tramvajová i osobní železniční doprava. Mnoho škol bylo přesunuto do okolních měst (Ostrava, Karviná, Havířov), na 50 tisíc exponátů sbírek orlovského muzea bylo rozprášeno po celé ČSR.

V roce 1973 Orlová na tehdejší dobu bohatě slavila 750 let. Objemná publikace vydaná k této příležitosti je poslední svého druhu a zachycuje dřívější podobu historického centra včetně zámku. Od té doby většina starého města i místní části Lazy vlivem poddolování zmizela. Společenský a obchodní život se přesunul do panelového sídliště v části Lutyně, které postupně nahradilo staré centrum města. Sídliště zbudované v pěti etapách má téměř 30 tisíc obyvatel. Z jádra města se zachovalo pouze torzo, které až v posledních několika málo letech doznává viditelné revitalizace.

Dosud se Orlové nepodařilo vynahradit ztracené město. Nové centrumsídlištní charakter. Co do velikosti je Orlová 34. největším sídlem v ČR. V současné době proběhla dostavba nového centra, jeho středobodem je hypermarket Albert. V těsné sousedství nová městská knihovna. V blízkosti je gymnázium, které získalo cenu Grand Prix architektů v roce 1996. Návrh regenerace části sídliště získal zvláštní Cenu Petra Parléře (2005).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Orlové.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 2001 se k náboženskému vyznání přihlásilo 9 819 obyvatel Orlové, z toho 7 548 k římskokatolické církvi; bez vyznání bylo 23 019 osob; vyznání nebylo zjištěno u 2018 osob.[2]

V Orlové má sídlo římskokatolická farnost s farním kostelem Narození Panny Marie.

Protestantské církve: Protestantismus Sbor Českobratrské církve evangelické Českobratrská církev evangelická, farní sbor Slezské církve evangelické a. v. Slezská církev evangelická augsburského vyznání, Kazatelská stanice Církve bratrské Církev bratrská, Sbor Adventistů sedmého dne Církev adventistů sedmého dne, Sbor Apoštolské církve Apoštolská církev.

Náboženská společnost: Sál království Svědků Jehovových Náboženská společnost Svědkové Jehovovi.

Roku 2004 byl veřejnosti prezentován návrh na výstavbu mešity v Orlové, který se setkal s odporem obyvatel města a nakonec nebyl uskutečněn.[3]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V Orlové se často v zimě objevuje smog, stejně jako v dalších městech na Ostravsku
Související informace naleznete také v článku Projekt vlakotramvají na Ostravsku.

Příměstská tramvajová doprava v Orlové (zavedená roku 1913) byla zrušena po 2. světové válce.

Osobní železniční doprava zde fungovala v letech 18691967. Orlová je jediné město nad 10 tisíc obyvatel v ČR, které nemá pravidelnou osobní železniční dopravu.[4]

V současné době (2006) se zpracovává projektová dokumentace k znovunapojení Orlové na osobní železniční dopravu. Na popud města uvolnil Krajský úřad Moravskoslezského kraje finance ke zpracování této dokumentace. Do konce roku 2006 budou hotovy tři varianty napojení města na Ostravu (1. Ostrava - Petřvald - Orlová, 2. Ostrava - Rychvald - Orlová, 3. Ostrava- Bohumín - Dolní Lutyně - Orlová). Nejvýhodnější z těchto tří tras bude s pomocí grantů EU zprovozněna. Krajský úřad MS kraje zařadil tento projekt mezi své strategické plány v oblasti dopravy. Bude se jednat o systém tramvlaku (vozy, které mohou jezdit po tramvajových i klasických kolejích). Pokud se tento projekt osvědčí, bude se pokračovat z jeho rozšiřování i do okolních měst. Cílem akce je propojení celé ostravské aglomerace (Ostrava, Orlová, Bohumín, Havířov, Karviná) kvalitní dopravní infrastrukturou, speciálně zaměřenou na osobní železniční dopravu.

Městská autobusová doprava v Orlové má 5 linek, které provozuje ČSAD Karviná a. s.

Město protíná mezinárodní cyklistická trasa „56 Těšínské Slezsko“.

V Orlové se pravidelně koná závod Světového poháru v cyklistice žen Gracia Orlová.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

V Orlové působil například jeden ze zakladatelů československých legií v Itálii Jan Čapek. V roce 1910 do Orlové již poněkolikáté zavítal Alois Jirásek. Byl pozván jako svědek na svatbu svého bratrance, který v Orlové žil. Také zde pobýval gen. Josef Šnejdárek, který velel čs. jednotkám v Sedmidenní válce o Těšínsko. V Orlové dodnes působí věhlasný atelier Slawinski, který proslul výrobou houslí po celé Evropě. Na polské gymnázium do Orlové dojížděl z nedaleké Horní Suché herec Bronislav Poloczek. Na orlovském gymnáziu studoval známý český sexuolog Radim Uzel.

V Orlové se narodil i významný český výtvarník Stanislav Kolíbal nebo muzikolog a profesor na zdejším gymnáziu Jiří Rudolf Míša, jehož jméno dnes nese Základní umělecká škola v Porubě.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Orlová užívala po svém povýšení na město v roce 1922 znak s orlicí držící v zobáku hostii, v pravém spáru opatskou mitru a v levém spáru berlu, jako reminiscenci na dávné benediktinské opatství. Roku 1970 byl přijat nový znak – v polceném štítu je na pravé straně zlatá orlice, na levé straně je v horním stříbrném poli červený listnatý strom (lípa - dříve podle tvaru listu spíše dub, spojovaný s nedalekou Doubravou, která byla od 70. let 20. století až do roku 1990 součástí Orlové) a v dolním černém poli dvě stříbrná zkřížená hornická kladívka.[5]

Místní části Orlové[editovat | editovat zdroj]

Pomník na orlovském hřbitově, připomínající české oběti Sedmidenní války a následujícího tzv. plebiscitního období

Rozšířená působnost[editovat | editovat zdroj]

S územně správní reformou se Orlová stala městem s rozšířenou působností, pod správu města se tak dostalo město Petřvald a obce Dolní Lutyně a Doubrava. V rámci rozšířené působnosti Orlová spravuje agendu 48 670 občanů.

Na katastru Věřňovic, části Dolní Lutyně, bude napojena česká dálnice D1 na polskou dálnici A1. Městský úřad v Orlové vydal souhlasné stanovisko k výstavbě strategické průmyslové zóny Dolní Lutyně. Problémem je kolize s přírodní ptačí rezervací Natura 2000.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Švýcarsko Illnau-Effretikon[editovat | editovat zdroj]

Partnerství se švýcarským městem Illnau-Effretikon je dlouhodobé.

Díky vazbám na Švýcarsko a spolupráce města Illnau-Effretikon s vysokou školou architektury ve městě Winterthur byl v polovině devadesátých let v Orlové zaveden systém malých kruhových objezdů na křižovatkách Masarykovy třídy. Kvůli těmto úpravám musely být dokonce změněny české státní normy.[zdroj?] Orlová tak byla prvním městem v zemi, ve které se malé kruhové objezdy naplno uplatnily, orlovské „kruháče“ tak dnes můžete vidět po celé České republice. Všude jsou stavěny na základě norem vydaných pro Orlovou.

Další spolupráce se Švýcary se odehrává také především na poli architektury a urbanismu, jde především o komplexní regenerace sídlišť v místní části Lutyně. Konkrétním počinem bylo vybudování podzemního parkoviště, na jehož střeše je umístěn tenisový dvorec a dětské hřiště. To vše ve velmi stísněném prostoru sídliště „Pátá etapa“ v Orlové-Lutyni.

Polsko Rydułtowy[editovat | editovat zdroj]

Partnerství s polským městem Rydułtowy bylo nově navázáno v rámci projektu „Spojuje nás Olše“. Město ve Slezském vojvodství je od Orlové vzdáleno cca 30 km, má s Orlovou mnoho společných problémů, především v oblasti restrukturalizace průmyslu, využívání starých průmyslových ploch a nezaměstnanost. Deklarován je společný postup při získávání dotací z fondů EU. V centru Orlové vznikla nová Rydultowská ulice, v Rydultowech naopak ulice Orlovská.

Polsko Czechowice-Dziedzice[editovat | editovat zdroj]

Spolupráce s polským městem Czechowice-Dziedzice je spíše v oblasti kultury.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Orlová ve Wikimedia Commons

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/599069?OpenDocument
  3. VOJTÍŠEK, Zdeněk: Český boj o mešity, http://www.dingir.cz/mesity.shtml #29
  4. Petr Litomyský: Seznam největších obcí bez pravidelné veřejné osobní železniční dopravy v ČR
  5. Müller, Karel: Opět heraldický nesmysl... Zpravodaj KGHO, 1988, č. 30-31, s. 24.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]