Dětmarovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dětmarovice
Kostel sv. Máří Magdalény (2006)

Kostel sv. Máří Magdalény (2006)

znak obce Dětmarovicevlajka obce Dětmaroviceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0803 598941
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Karviná (CZ0803)
obec s rozšířenou působností: Karviná
pověřená obec:
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 13,76 km²
počet obyvatel: 4 085 (14. 1. 2011[1])
nadmořská výška: 214 m
PSČ: 735 71
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Dětmarovice 27
73571 Dětmarovice
starosta / starostka: Ladislav Rosman
Oficiální web: http://www.detmarovice.cz/
E-mail: obec@detmarovice.cz

Dětmarovice
Red pog.png
Dětmarovice
Dětmarovice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Dětmarovice (polsky Dziećmorowice, německy Dittmarsdorf či Dittmannsdorf) se nachází v okrese Karviná, kraj Moravskoslezský. Ke dni 29. 10. 2010 zde žilo 4 069 obyvatel. Nachází se zde významná stejnojmenná tepelná elektrárna.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305 v soupisu daňových povinností těšínských knížat. O nejstarší historii obce máme málo zpráv. V první době patřila obec, jak výše uvedeno, do majetku těšínských knížat. Kníže Přemek prodal v roce 1362 polovinu Dětmarovic Držkovi z Věřňovic, druhou polovinu si dále podržel. Rod Držkových z Věřňovic se pak píše z Dětmarovic. Poblíž Dětmarovic byla na břehu Olše mezi Koukolnou a Věřňovicemi ještě jedna ves. Byly to Šepetovice. Stál tam mlýn a právě ten v roce 1430 jmenovaný Držka prodal. Tato ves později zanikla, v roce 1571 je již uváděna jako pustá. Rod Držkových vystřídal rod z Březovic. Později se polovina vsi dostala do držení orlovského kláštera, odkud ji v roce 1560 ve sporu o nástupce zemřelého opata zabral kníže Adam. Tím byla ves opět spojena v jeden hospodářský celek. Jako součást knížecího majetku, jmenovitě panství fryštátského, sdílely Dětmarovice jeho osudy. V poslední čtvrtině 17. století byly však již součástí taafovského panství dolnolutyňského. Roku 1792 koupil Dětmarovice Jan Larisch a spojil je s karvinskými statky. V tomto svazku setrvaly až do zrušení poddanství v roce 1848. Pozemková držba však zůstala v rukou uhlobaronů Larischů až do první pozemkové reformy v letech 1924 – 27, kdy byly postátněny některé statky, ostatní vlastnictví bylo zrušeno po osvobození v roce 1945.

Pohlednice z roku 1900

V letech 1872 – 1875 byla k Dětmarovicím přičleněna samostatná obec Koukolná (159 ha). Ta vznikla o řadu let později než Dětmarovice. První dochovaná zmínka o samostatné obci Koukolná pochází z roku 1447, kdy se objevuje na výčtu majetku Fryštátska. Po více než 400 let to byla samostatná ves, která měla i svou vlastní pečeť. Dnes je pouze částí obce Dětmarovice. Ale zůstala zachována samostatná katastrální evidence.

Dne 9. 10. 1938 byl proveden zábor obce Polskem, následovalo období nacistické okupace. Obec byla osvobozena 1. 5. 1945 sovětskými jednotkami.

Obec patřila k fryštátskému soudnímu okresu až do roku 1855, kdy připadla k bohumínskému smíšenému okresu, od roku 1868 byl pak tento okres začleněn pod hejtmanství ve Fryštátě. Po záboru obce Polskem se Dětmarovice staly součástí okresu Teschen. Od roku 1949 patřila obec do okresu Karviná. Začátkem osmdesátých let město Orlová vykoupilo 68 rodinných domů pro výstavbu sídliště 5. etapa. Tím se zmenšila rozloha obce a také se snížil počet obyvatel.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Interiér kostela

Mezi hlavní historické památky patří Něbrojova kaple zasvěcená sv. Isidorovi - rolníkovi z roku 1860 a římskokatolický farní kostel sv. Maří Magdalény postavený v letech 1869-1870 v neorenesančním stylu.

Něbrojova kaple zasvěcená sv. Isidorovi - rolníkovi je pojmenována po uznávaném dětmarovickém fojtovi z devatenáctého století. Dle dochovaných historických materiálů se kaple nachází v blízkosti pohřebiště z třicetileté války a je opředena i několika legendami.

Kostel sv. Maří Magdalény byl postaven na místě původního dřevěného kostelíku. Je jednolodní, vyzdoben nástropními malbami z roku 1958 znázorňujícími výjevy z bible od známého akademického malíře Josefa Drhy. V interiéru jsou umístěny i některé sochy z původního dřevěného kostelíku. Jsou dílem regionálního umělce z konce 18. století. V roce 1995 byly ve věži kostela nainstalovány tři nové bronzové zvony.

Jen pár desítek metrů od frekventované silnice v lokalitě Bendova usedlost se nachází pět památných stromů – tři lípy malolisté a dva duby letní. Jsou to jediné přírodní chráněné prvky na katastru naší obce. Na místním hřbitově se nachází pomník obětem 1. světové války a v parku před Dělnickým domem pomník obětem 2. světové války.

Znak obce[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1996 Dětmarovice užívají oficiální znak obce. Na jeho zpracování se podíleli heraldik PhDr. Karel Müller, ředitel Zemského archivu v Opavě a pan Jan Tejkal z Ostravy. Dne 14. května 1996 tehdejší starosta obce Ing. Adolf Neuwert a člen obecní rady p. Josef Tomčík z rukou předsedy poslanecké sněmovny pana PhDr. Milana Uhdeho slavnostně v Praze převzali dekret o udělení symbolů obce.

Základem znaku je modrý znakový štít a základem praporu modrý list, které nesou dvě dominantní figury, zlatou stylizovanou turbínu a stříbrný květ koukolu. Zařazení figury turbíny je symbolickým vyjádřením Dětmarovic, které jsou navenek známy především elektrárnou. Figura koukole je logickým tzv. mluvícím znamením místní části, kdysi samostatné obce, Koukolná.

Barevné řešení má tři výkladové roviny: 1/ kombinace zlato-modrá vyjadřuje lokalizaci obce do regionu v prostorách někdejšího těšínského knížectví, 2/ modrá odkazuje na řeku Olši, protékající katastrem obce, 3/ rozlišení figur na zlatou a stříbrnou vyjadřuje, že Dětmarovice jsou zastřešujícím celkem pro dvě historické obce, Dětmarovice a Koukolnou.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Katastr obce je vklíněn do zářezu zvlněné pahorkatiny, jíž si prodrala cestu řeka Olše. Na jejím dolním toku se vytvořila poměrně široká údolní niva. Z potoků je největší Mlýnka a na severním okraji obce vtéká z pravé strany do Olše hraniční říčka Petrůvka. Na pravém břehu Olše (již na katastru Karviné) se nachází vodní komplex 15 rybníků, oddělených od sebe jen úzkými hrázemi, o rozloze 1,4 km², z nichž největší je Větrov (48 ha), jenž sousedí s katastrem Koukolné.

Centrum obce

Obec je plná kontrastů. Na straně jedné průmysl, krajina protkaná dráty a stožáry vysokého napětí, kde téměř z každého místa jsou vidět komíny zdejší elektrárny a na straně druhé hezká místa uprostřed zeleně. Lesy, louky a malebná zákoutíčka, zajímavá květena a poměrně dost zvěře. Z kopců úžasné pohledy na okolní města Orlová a Karviná či do sousedního Polska. Za dobré viditelnosti je možné dokonce spatřit na obzoru třicet kilometrů vzdálené Beskydy. Úřady, instituce a občanská vybavenost se nachází v centru obce u hlavního silničního tahu Bohumín – Karviná. Do této oblasti je rovněž soustředěna souvislá zástavba rodinných domků. V posledních pěti letech se velice intenzivně rozrůstá.

Pohled na obec Dětmarovice

Severní část obce je průmyslová, tvořena především největším závodem na katastru obce – tepelnou elektrárnou Dětmarovice, která svým výkonem 800 MW je největší elektrárnou na Moravě a současně největší tepelnou elektrárnou v České republice spalující černé uhlí. Výstavba proběhla v letech 1971 – 1976, do sítě dodává jak elektrickou energii, tak i teplo. V nedávné minulosti prošla rozsáhlým ekologickým programem – od 1. 9. 1998 je plně odsířena. Elektrárna je situována v blízkosti frekventované železniční trati Praha/Vídeň - Varšava. Kromě elektrárny jsou v této části obce soustředěny i další průmyslové podniky a větší i menší podnikatelské subjekty.

V obci se nacházejí 2 mateřské školy (jedna v centru obce u parčíku poblíž Dělnického domu a druhá v Koukolné) a také základní škola s plně vybavenou tělocvičnou, školní družinou a jídelnou. V letech 2007 – 2009 prošel celý komplex základní školy rozsáhlou rekonstrukcí. V základní škole se nachází od roku 2005 pobočka Základní umělecké školy Rychvald, která nabízí dětem možnost učit se hrát na různé hudební nástroje.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-01, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hajzlerová, Irena: DĚTMAROVICE k sedmistému výročí první písemné zmínky o obci, ISBN 80-86388-30-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]