Beskydy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obecném typu pohoří. O moravskoslezském pohoří pojednává článek Moravskoslezské Beskydy.
O stejnojmenné chráněné krajinné oblasti pojednává článek Chráněná krajinná oblast Beskydy.
Beskydy
Beskid
pohled na Západní Tatry z polských Beskyd
Beskydy

Nejvyšší bod Babia hora (1725 m n. m.)

Nadřazená jednotka Vnější Západní Karpaty
Sousední
jednotky
Kysuce, Bílé Karpaty, Javorníky, Hostýnské vrchy
Podřazené
jednotky
Moravskoslezské Beskydy, Oravské Beskydy, Beskid Zywiecki, Beskyd Makowski, Vsetínské vrchy

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Polsko Polsko
Slovensko Slovensko
Ukrajina Ukrajina
Horniny břidlice, pískovec, slepenec
Povodí Rožnovská Bečva, Ostravice, Soła, Orava
poloha Beskyd v České republice
Babia hora v Oravských Beskydech
Smrk – 1276 m
Lysá Hora – 1323 m
Střední Beskydy: Pieniny, hora Tři koruny, Polsko

Beskydy (polsky Beskidy, německy Beskiden) je tradiční označení pro typ pohoří v Karpatech. Konkrétně se vyskytují na severovýchodní Moravě v oblasti Valašsko a přilehlé části českého Slezska, v jižním Polsku, na severním Slovensku v části Oravy a v západní části Ukrajiny. Východní hranice Beskyd je sporná. Beskydy jsou většinou zalesněné pohoří s oblými vrcholy, jen občas vystupuje na povrch skála. Nejvyšším vrcholem je Babia hora v Oravských Beskydech.[1] Jiné zdroje uvádí jako nejvyšší horu Beskyd Hoverlu (2061 m) ležící v Čornohorské polonině na jihozápadě Ukrajiny.[zdroj?]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Mapa členění Beskyd

Obecně mají Beskydy ráz středohor prostoupených řadou brázdovitých a kotlinových sníženin. Typická jsou rovnoběžná horská pásma řazená za sebou a vázaná na výskyt odolnějších hornin. Je zde většinou hladce modelovaný reliéf, jehož morfologie odráží horninové složení flyšového podkladu (souvrství pískovců, slepenců a jílovcovitých břidlic). Na příkrých stráních jsou časté svažné pohyby. Původní lesní porost byl plošně omezen a druhově pozměněn ve prospěch smrčin. Směrem k východu přibývá travnatých ploch nazývaných poloniny. Jejich využíváním se v 15.17. století šířila pastevecká kolonizace.

Osídlení[editovat | editovat zdroj]

Členitá beskydská krajina je poměrně hustě zalidněná, nejvíce v Polsku, kde se pole a lidská obydlí nacházejí i ve vysokých polohách. Typická jsou roztroušená obydlí, samoty jsou většinou pojmenovány podle zakládajících nebo dlouho žijících rodin. Větší obydlí jsou soustředěna do kotlin, například Čadca, Żywiec nebo Gorlice. Komunikačně jsou Beskydy obtížný terén, dopravně jsou využívány průsmyky Jablunkovský, DukelskýLupkovský.

Členění[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Moravskoslezské Beskydy se vypínají nad Frenštátskou brázdou, ohraničeny jsou z jihu brázdou Rožnovskou. Řeka Ostravice člení pohoří na dvě skupiny. Na východě je to masiv Lysé hory, TravnéhoRopice. Západně od řeky Ostravice se pásmo odolných hornin (Smrk, KněhyněRadhošť) zmenšuje a s ním i celá Radhošťská hornatina. Od ní je Smrk oddělen hlubokým údolím Čeladenky. Jižně od Rožnovské brázdy pokračuje pohoří skupinou Vsetínské vrchy (Vysoká, Vsacká Tanečnice), které charakterizují povlovné svahy a celkově jde o krajinu s mírnými, měkkými tvary. Na západ od toku Vsetínské Bečvy navazují na tuto skupinu Hostýnské vrchy (Kelčský Javorník, Hostýn), spadající celkem prudce k severu.

Významné vrcholy

Polsko[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení Polských Beskid:

Beskidy Zachodnie (západní)
Beskidy Środkowe (centrální, v Polsku zaujímají plochu 2 100 km²)
Beskidy Wschodnie (východní)

Příroda[editovat | editovat zdroj]

sítina trojklanná
Jedle
orlík krátkoprstý
Rys

Flora[editovat | editovat zdroj]

Svahy jsou poměrně strmé, a tak se v údolích horských říček tvoří malé vodopádypeřeje. Blízko Pusteven jsou v rašeliništi dvě malá jezírka. Na vrcholku Lysé hory je přírodní rezervace (kosodřevina, jedlobukové lesy). Na svazích Radhoště jsou dvě přírodní rezervace (jedlobukový prales).
V Beskydech je bohaté zastoupení středoevropské flory a fauny:

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Zvěř

V Beskydech se vyskytuje typická horská a lesní zvěř jako např.: jelen, prase divoké, liška, kuna, jezevec, medvěd, vlk (vyhuben v roce 1914, dnes znovu vysazován[zdroj?]), rys či kočka divoká.

Ptáci

ptáků zde můžeme vidět létat: sýkoru, drozda, datla, tetřeva hlušce, orla křiklavého, orlíka krátkoprstého, káně lesní, krkavce, jeřábka lesníhovýra velkého.

Plazi

obojživelníkůhadů zde žijí: mlok skvrnitý, čolek horský, kuňka žlutobřichá, zmije obecná, užovka hladkáslepýš.

Ryby

V jezerech, nádržích a vodních tocích je mnoho druhů ryb: kapr, karas obecný, parma, lipan podhorní, pstruh obecný potoční.

Mimo tyto živočichy zde nalezneme na 3 000 druhů hmyzu.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

V Beskydech se nachází mnoho chráněných přírodních rezervací, oblastí a několik národních parků:

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Velký vliv na klimatické rozdíly má různá nadmořská výška kraje a expozice svahů hor. Od západu k východu přibývá srážek. V Beskydech dosahují průměrné roční srážky kolem 1 400 mm. Sníh se v horských oblastech udrží 4–5 měsíců.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

vodní nádrž Šance

Vzhledem k tomu, že se díky flyšovému složení podloží zde střídají propustné a nepropustné vrstvy, jsou zdejší prameny poměrně chudé na vodu a vodní toky mívají nevyrovnané vodní stavy. Proto také obě Bečvy jsou sjízdné pro vodáky pouze za vysokého stavu vody. Jako nádrž pitné vody slouží obyvatelstvu přehrady: Šance (337 ha), Morávka (80 ha) a Fryštácká přehrada (48 ha). K rekreaci a vodním sportům se využívají přehradní nádrže Bystřice a u Horní Bečvy (15 ha). Jako protipovodňová byla vybudována přehradní nádrž u Luhačovic (též k rekreačním účelům). Polskou část Beskyd odvodňuje řeka Soła. Největší vodní plochou polské části Beskyd je Jezioro Żywieckie (341 m n. m.; délka 8 km, šířka 2 km, hloubka 20 m). Na Slovensku je významným tokem Beskyd řeka Orava a největší vodní plochou vůbec celých Beskyd je vodná nádrž Orava (35 km²).

Turismus[editovat | editovat zdroj]

horská chata Libušín, Pustevny

Turisticky i rekreačně jsou Beskydy atraktivní území. Přírodně nejzachovalejší části Beskyd jsou chráněny sítí rezervacínárodních parků, to jsou Babia Góra, Gorce, MaguraBieszczady. Mezi zimní střediska patří Pustevny, Bumbálka. Významná sídla oblasti jsou Rožnov pod Radhoštěm (proslavený především historickým stylovým skanzenem), Frenštát pod Radhoštěm (skokanské můstky) , Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov (hraniční přechod). V Polsku potom hlavně město Żywiec.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]