Vislice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vislice
Wiślica
Vislice – znak
znak
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresTěšín
GminaSkočov
Vislice
Vislice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha3,57 km²
Počet obyvatel764 (2016)
Hustota zalidnění214 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni a ostatní
Správa
Statusstarostenství
StarostaJan Zabłocki
Telefonní předvolba33
PSČ43-430 (Skoczów)
Označení vozidelSCI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vislice[1][2] (polsky Wiślica, německy Wislitz) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Skočov. Leží na území Těšínského Slezska asi dva kilometry na sever od centra Skočova. Ke dni 25. 3. 2016 zde žilo 764 osob, rozloha obce činí 3,57 km².

První zmínka o Vislici pochází z roku 1447. Patřila Těšínskému knížectví a mezi lety 1573 až 1594 z něj vydělenému skočovsko-strumeňskému stavovskému panství. V roce 1920 byla rozhodnutím Konference velvyslanců spolu s celým východním Těšínskem připojena k Polsku.

Centrum vesnice se nachází na kopci tyčícím se nad údolím Visly, jímž probíhá čtyřpruhová státní silnice č. 81 spojující Katovice se Skočovem a Vislou. Zalesněný východní svah kopce prudce spadající k řece je známý pod názvem Skarpa Wiślicka (Vislická stráň) a představuje přírodně velmi cennou lokalitu. Kvůli ochraně zdejšího bukového a jasanového porostu a také na Těšínsku největšího seskupení jilmů horských byla v roce 1996 vyhlášena stejnojmenná přírodní rezervace. Les je také součástí chráněné oblasti Natura 2000 s názvem Těšínské tufové prameny.

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • Jakub Kałuża 1864(‒1865) a (1879)[3]
  • Andrzej Kałuża 1867-?[4]
  • Adam Klusko (Kłósko) 1873, 1875[5]
  • Jan Piecha ?-1876[5]
  • Jan Wardas 1876-1878[6]
  • Paweł Nalewajka ?-1882[7]
  • Józef Ciemała 1882-?[8]
  • Józef Ciemała (odlišný od předchozího) 1885-1888[8]
  • Józef Loska (1889-)1892[9]
  • Józef Malchar 1892-1903[10]
  • Paweł Lebiedzik 1903-1909[11]
  • Jan Kałuża 1909-1819[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 895. 
  2. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 51. 
  3. M. Morys-Twarowski: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Vol. 3, Kraków 2018, s. 347.
  4. M. Morys-Twarowski: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Vol. 3, Kraków 2018, s. 349.
  5. a b M. Morys-Twarowski: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Vol. 3, Kraków 2018, s. 350.
  6. M. Morys-Twarowski: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Vol. 3, Kraków 2018, s. 351.
  7. M. Morys-Twarowski: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Vol. 3, Kraków 2018, s. 352.
  8. a b M. Morys-Twarowski: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Vol. 3, Kraków 2018, s. 353.
  9. M. Morys-Twarowski: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Vol. 3, Kraków 2018, s. 354.
  10. M. Morys-Twarowski: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Vol. 3, Kraków 2018, s. 355.
  11. M. Morys-Twarowski: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Vol. 3, Kraków 2018, s. 356.
  12. M. Morys-Twarowski: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Vol. 3, Kraków 2018, s. 357.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]