Horní Suchá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Havířovsku. O části města Liberec pojednává článek Horní Suchá (Liberec).
Horní Suchá
Horní Suchá centrum.jpg

znak obce Horní Suchávlajka obce Horní Sucháznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0803 552739
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Karviná (CZ0803)
obec s rozšířenou působností: Havířov
pověřená obec:
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 9,79 km²
počet obyvatel: 4 685 (31. 12. 2011[1])
nadmořská výška: 280 m
PSČ: 735 35
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Sportovní 3/2
735 35 Horní Suchá
Horní Suchá (okr. Karviná)
starosta / starostka: Ing. Jan Lipner
Oficiální web: http://www.hornisucha.cz/
E-mail: sekretariat@hornisucha.cz

Horní Suchá
Red pog.png
Horní Suchá
Horní Suchá, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Horní Suchá (polsky Sucha Górnaněmecky Obersuchau) se nachází v okrese Karviná, kraj Moravskoslezský. V Horní Suché je soustředěno velké množství průmyslových firem, které jí řadí k průmyslovým obcím. Ke dni 1. 1. 2010 zde žilo 4536 obyvatel. V roce 2011 se 17,1 % obyvatel obce hlásilo k polské národnosti.

[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Dějiny Horní Suché

Pravděpodobnými zakladateli obce byli polští benediktini. První písemná zmínka o obci Horní Suchá pochází z roku 1305, kdy vratislavský arcibiskup Jindřich I. z Vrbna pověřil mnichy sepsat obce, které mu měly odvádět daně. V této písemnosti se hovoří o „obojí Suché“. Obyvatelé obce byli pod správou Těšínských Piastovců; až do roku 1471 byla obec ve vlastnictví tohoto rodu. Později se území obce dostává do rukou zástupců různých polských a německých rodů (např. 1536 jižní část obce získal Melichar Przyznar). V roce 1805 získává severní část obce Jan von Larisch-Mönnich. V roce 1825 získává rod Larisch-Mönnichů i jižní část obce.

V 19. století dochází k rozvoji obce, jsou budovány zemědělské i průmyslové objekty. Toto století souvisí zejména s vlastnictvím rodu Larisch-Mönnichů, kteří na území obce provozovali velké množství podnikatelských aktivit. Mezi nejvýznamnější patří zejména hornosušský cukrovar, který byl budován v letech 1832 - 1833 a ve své době byl technicky nejvyspělejším cukrovarem střední Evropy a Rakouského císařství. Tento cukrovar byl zrušen v roce 1873. V roce 1910 byla založena cihelna, která vyráběla do roku 1928; definitivně byla zrušena až v 70. letech 20. stol. V roce 1911 byl založen důl František, který zajistil velký rozvoj obce.

Světové války a meziválečné období[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.
Pamětní deska stávce horníků v roce 1932

Vývoj v obci poznamenala 1. i 2. světová válka. Po 1. světové válce připadá část Těšínska, v které je i Horní Suchá Československu. Tato situace se nelíbila polskému obyvatelstvu a docházelo k občasným třenicím. V meziválečném období dochází k velkému boomu v obci, dochází k stavbě fary, budovám škol a mnoha rodinných domků. V důsledku Velké hospodářské krize dochází k propouštění na dole František a z tohoto důvodu pořádají odbory mnohé stávky. Z historického hlediska byla nejvýznamnější stávka v roce 1932. Důvodem této stávky byla stále se zhoršující životní úroveň horníků, kteří v důsledku hospodářské krize byli propuštěni, nebo jim byl sníženo množství pracovních dnů a tedy i výdělky. Stávka trvala od 29. března 1932 do 1. dubna 1932. Prvotní záměr horníků uspořádat 30. března v místním Dělnickém domě schůzi byl zakázán a lidé, kteří se zde shromáždili, byli policií rozehnáni. Lidé se přesunuli do oblasti dnešního Chrostu (v té době zde byl les) a při zásahu policie k "penzijním domům". Zde došlo ke střetu s policií při níž dav po zasahujících policistech házel kamením a taktéž bylo z davu párkrát vystřeleno - touto střelbou byl zraněn jeden příslušník policie. Policie palbu opětovala. Při zásahu byli těžce zraněni 2 lidé z davu, přičemž horník Władysłav Karwinski zraněním podlehl.

Národnostní složení v Rakouském Slezsku v roce 1912

V roce 1938 patří oblast Horní Suché do polského záboru. Horní Suchá (taktéž i Prostřední a Dolní Suchá) byly obsazeny 10. října 1938. 11. listopadu navštívil obec polský prezident prof. Ignacy Mościcki. Během období polské vlády dochází k porušování práv osob s českou národností. Státní občanství bylo přiznáno pouze lidem s polskou národností a dlouhodobě usazeným. Z toho důvodu obec opustilo velké množství zejména Čechů.

1. září 1939 opustila polská správa Horní Suchou (v důsledku napadení Polska Německem). Za německé okupace patřila Horní Suchá do Katovického obvodu Hornoslezské provincie Třetí říše (nikoliv do protektorátu). Od 1. dubna 1941 byla Horní, Prostřední a Dolní Suchá sjednoceny v jeden správní celek s názvem Suchá. Během války je soustředěna pozornost na důl František, který během této doby dosahuje limitních těžeb. Při těžbě jsou využívány i síly válečných zajatců (zejména sovětských), kteří jsou nuceni žít ve velmi těžkých a nelidských podmínkách. Místní obyvatelé se je snažili podporovat, zejména tím, že horníci jim do dolu donášeli potraviny (zejména česnek - na žádost zajatců).

Občané Horní Suché se taktéž zapojovali do odbojové činnosti (zejména polský odboj byl velmi aktivní) a taktéž bojovali i v zahraničních sborech (východních i západních). Během války se obyvatel Horní Suché taktéž dotýkají diverzní akce partyzánů a nacistický teror. Mezi příklady těchto akcí patří přepadení německého přistěhovalce partyzány v roce 1944. Okupační složky poté zatkly 26 lidí, z nich mnoho zemřelo v koncentračních táborech. 6. srpna 1944 taky došlo k Životické tragédii. Při ní byli nacisty jako odplata za útok partyzánů zastřeleno 36 lidí, někteří z nich pocházeli z Horní Suché. V roce 1945 došlo k popravě horníků před dolem František.

Národnostní složení obce bylo ovlivněno zavedením slezské národnosti, která sloužila jako mezistupeň ke germanizaci. Lidé s polskou národností byli perzekvování, česká národnost byla přiznána jen po doložení příslušnosti k osobám žijícím v protektorátě. Během války museli obec opustit místní Židé.

Horní Suchá byla osvobozena sovětskými vojsky 3. května 1945.

Vývoj po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Po válce se život v obci zklidňuje, dochází také k uklidnění národnostních problémů, které utichají a v současné době se již nevyskytují.

Hlavní pozornost v obci se soustřeďovala na důl František, který se stal hlavním motorem dění v obci. Převážná část obyvatel zde byla zaměstnána a důl se podílel na mnoha kulturních akcích. V důsledku růstu zaměstnanců se vyskytly problémy s nedostatkem ubytovací kapacity (v obci žilo v roce 1961 5298 lidí). Z toho důvodu byly postaveny kolonie finských domků (starší kolonie u ulice Stonavské a mladší „u tratě“. Později se přistoupilo ke stavbě menšího sídliště v oblasti Chrost). Od roku 1957 se začalo s budováním nového dolu zasahujícího na území Horní Suché (důl 9. květen ve Stonavě). Naopak v důsledku těžby byla zdevastována severní část obce a musela být vylidněna. Jednalo se o čtvrti Podlesí a Paseky. Taktéž bylo investováno do stavby nové budovy české základní školy, byla vystavěna nová mateřská škola v sídlišti Chrost. V roce 1975 byla Horní Suchá připojena k městu Havířov jako jeho 6. část. V 80. letech vyrostla na dole František dominanta obce - železobetonová těžní věž.

Vývoj po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Opravená vlaková zastávka

Po roce 1989 dochází k změnám v celkové politické situaci, která vede k liberalizaci a k odstranění starých společenských řádů. Na základě referenda v roce 1990 dochází k oddělení Horní Suché od Havířova. V tomto období dochází k mohutným investicím do školství: rekonstrukce "Staré školy" (1995-1996, dnes sídlo místní policie), přístavba jídelny k základní škole na ul. Těrlické(1992), přístavba nového patra základní školy na ul. Těrlické (1997), výstavba sportovní haly u této školy (2004). Dochází k investicím v oblasti infrastruktury (opravy silnic a chodníků, plynofikace během první poloviny 90. let), je vystavěn "Dům s pečovatelskou službou". V roce 2007 došlo k vestavbě nových podkrovních prostorů pro výuku do "Žluté školy". Základní a mateřská škola s polským vyučovacím jazykem je od této doby situována v jedné budově. V tomto roce bylo taktéž opraveno vlakové nádraží. V roce 2008 je revitalizováno sídliště Chrost a opravena infrastruktura na místním hřbitově. Zároveň dochází k dalším investicím zejména do infrastruktury průmyslové zóny na Františku a taktéž se začínají opravovat mosty v obci, jež neodpovídají technickým normám. Fotbalové hřiště u základní školy na ulici Těrlické prochází taktéž značnou rekonstrukci.

Starostové obce[editovat | editovat zdroj]

od roku 1864 do roku 1938

od roku 1938 do roku 1975 (chronologicky za sebou)

  • Alojzy Sznapka (starosta před i během polského záboru)
  • Rober Böhm (německý komisař)
  • Leo Stachura (německý komisař, od 1. dubna 1941 v čele seskupených obcí Horní, Prostřední a Dolní Suché)
  • František Knecht (poválečný starosta)
  • Josef Galuszka
  • Josef Pawlas
  • Jan Prokop
  • Karel Heller
  • Bohumil Pawlas
  • Jan Kupka
  • Jan Buba
  • Wincenty Zyder

mezi roky 1975 až 1990 byla Horní Suchá součástí Havířova

od roku 1990

Současná hospodářská situace[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Důl František.

V důsledku útlumu na dole František se obec potýká s poměrně vysokou nezaměstnaností. Důl František byl po dlouhou dobu hlavním zaměstnavatelem v obci. Po roce 1990 se začalo hovořit o jeho možném útlumu. V roce 1995 došlo k spojení Dolu František, dolu Dukla a dolu Lazy do společného podniku. Řízení tohoto dolu bylo převedeno na důl Lazy v Orlové a v Horní Suché zbyl pouze závod František. Jelikož však byla těžba nerentabilní, bylo rozhodnuto o útlumu tohoto dolu, která byla dokončena v roce 1999. V následujících letech byly odstraněny obě železné těžní věže, dominanta Horní Suché, železobetónová těžní věž zůstala stát až do dnešní doby (ovšem jedna z variant je i zbourání této těžní věže).

V obci je přesto poměrně hodně firem zabývajících se různými činnosti. Například společnost befra electronic, s.r.o. (elektronika a elektrotechnika), Lichtgitter CZ spol. s r. o. (železné rámy a mřížovina), Advanced World Transport, HORNSTAV CZ s.r.o. (stavební firma), Depos Horní Suchá, a.s. (nakládání s odpady). V souvislosti s otevřením průmyslové zóny na Františku došlo k snížení nezaměstnanosti v obci o 10% avšak vlivem světové ekonomické krize je v současné době (březen 2010) nezaměstnanost v obci Horní Suchá dle informací ÚP Karviná 20% - přesně 19,9%.

Školství[editovat | editovat zdroj]

První škola v Horní Suché byla zřízena v roce 1810 z popudu církevních představitelů. Jelikož byla budova školy nevyhovující, byla v roce 1838 postavena nová budova (současný obecní úřad). Do roku 1869 byla škola organizována jako jednotřídní, od tohoto roku jako dvoutřídní. Současně dochází od roku 1870 k změně vyučovacího jazyku. Jako hlavní jazyk byl stanoven polský jazyk, český resp. moravský jazyk byl zaveden jako nepovinný. (během 80. letech byla zavedena jako povinný jazyk němčina, která začala vytlačovat češtinu). V roce 1904 byla postavena budova "červené školy", ve které sídlila polská škola.

Po první světové válce došlo k znovuotevření české školy (od školního roku 1921/1922) tzv. obecná škola. V důsledku zvyšování počtu žáku došlo ke zpracování plánu na novou budovu školy, která byla otevřena od školního roku 1926/1927 (v současné době budova policie na Stonavské ulici). Od roku 1927/1928 byla otevřena v obci i měšťanská škola, která měla stejnou budovu s obecnou školou. Od roku 1938 byly české školy zrušeny, výuka probíhala nejprve na polských a poté na německých školách.

Vývoj českého školství po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Po 2. světové válce došlo k znovuotevření českých škol. Budova „obecné“ školy byla umístěna staré budově České školy, měšťanská škola byla situována v budově žluté polské školy (polsky - "Wydziałówka"). Současně od roku 1947 sloužila nová budova mateřské školy v Podolkovicích (dnes nevyužívaná budova mezi finskými domky).

Po reformách školství se od roku 1953 ustálila situace tak, že byla obecná (v té době tzv. „národní“) a měšťanská (v té době tzv. „střední“) škola spojena v jednu organizaci. V důsledku zvyšování počtu žáků dochází k nedostatku místa v budově. Z toho důvodu bylo rozhodnuto o stavbě nové budovy na ulici Těrlické, která byla slavnostně otevřena 26. ledna 1961. Od tohoto roku docházelo k výuce v obou budovách školy – Staré (ul. Stonavská) i Nové. Po roce 1961 dochází k investicím zejména u nové budovy školy (dostavby odborných učeben, stavba hřiště apod.). V letech 1976-1977 došlo k rekonstrukci Staré školy. V 80. letech vzniká v místnosti bývalé dílny provizorní jídelna. V těchto letech taky dochází k zhoršení technického stavu budovy staré školy způsobené poddolováním.

Po roce 1990 dochází k změnám i v oblasti školství. Od školního roku 1991/1992 byla uzavřena budova školky v Podolkovicích (do té doby působila zdejší školka jako kombinovaná, byly zde třídy české a polské). Dochází k investicím – je vybudována jídelna u Nové školy (v provozu od školního roku 1993/1994) a roku 1994 došlo k rekonstrukci Staré školy (dokončena v roce 1996). V roce 1997 se započalo s nadstavbou Nové budovy, která byla ve stejném roce předána. Od školního roku 1997/1998 je česká škola dislokována pouze v Nové budově. V důsledku demografického vývoje dochází k úbytku žáků, proto se škola snaží zavádět nové předměty, které by přilákaly i žáky z okolních obcí. Uvažuje se o zvýšení výuky informatiky a jazyků.

Ředitelé české školy

Vývoj polského školství po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Polské školství po roce 1945 zažívá menší rozkvět než české - důvodem je především růst počtu obyvatel přicházejících pracovat na důl František z jiných oblastí Československa. Škola se nejprve musí dělit s českou o budovy, po otevření nové školní budovy v roce 1961 se situace mění. Škola využívá červenou a žlutou budovu.

V roce 1982 se polská škola stala tzv. střediskovou, tj. zajišťuje polskou výuku i pro okolní obce. Tato situace nastala v důsledku úbytku studentů polských škol na území okresu Karviná a v jeho důsledku k rušení polských škol. Tento trend se spolu s všeobecným demografickým vývojem devadesátých let 20. stol. a prvních let 21. stol. ještě umocnil.

V posledních letech dochází k opravám zázemí školy - byla opravena podlaha tělocvičny, zřízena počítačová učebna. Od roku 2001 je zřizovatelem polské školy místní obecní úřad.

Náboženský život v obci a kostel sv. Josefa[editovat | editovat zdroj]

Katolický kostel
Související informace naleznete také v článku Římskokatolická farnost Horní Suchá.

V Horní Suché jsou nejčastěji zastoupeni ateisté, mezi věřícími převažuje katolické vyznání (podle sčítání lidu v roce 2001 je katolíků 34,1 % obyvatel obce). Dalšími vyznáními zastoupenými v obci jsou příslušníci Slezské církve evangelické augsburského vyznání a církve bratrské. V Horní Suché má sídlo místní římskokatolická farnost, která zde byla založena v roce 1867. Farním kostelem je kostel sv. Josefa, který vznikl v roce 1864 přestavbou z původní kaple. Kousek od kostela se nachází taktéž fara. V okolí kostela byl v minulosti místní hřbitov.

Evangelická církev nemá na území obce vlastní kostel, věřící navštěvují nejčastěji kostel v Prostřední Suché. Na území hřbitova má církev kapli, která byla na přelomu tisíciletí opravena a ve které se jednou měsíčně slouží mše. Církev bratrská má vlastní modlitebnu v místní části Kouty.

Sbor dobrovolných hasičů[editovat | editovat zdroj]

Požární zbrojnice v roce 1936

V roce 1833 nechal založit požární jednotku hrabě Larisch. Tato jednotka byla složena z pracovníků místního cukrovaru a zanikla v roce 1873.

První historicky doložený hasičský sbor vzniknul v roce 1903. Byl založen na základě popudu starosty Jana Krzystka, při jeho vzniku se do něj přihlásilo 36 osob a veškeré vyzbrojení a vycvičení bylo hrazeno z darů. Jednotka byla začleněna do svazu Polská stráž požarna. V roce 1935 se začala stavět požární zbrojnice, která byla dokončena v roce 1936. V tomto roce také vzniká česká hasičská jednotka. Během války sbor upadá – požární zbrojnice je prodána, majetek je konfiskován. Ke změně dochází až po válce, kdy je obnoven polský sbor, první cvičení se konalo 11. srpna 1945. Jelikož český hasičský sbor ztratil svou zbrojnici, využíval zbrojnici polského sboru. V roce 1948 dochází k sloučení obou dvou sborů. Po sloučení vznikají další aktivity, jako například založení dechového kroužku, či později v sedmdesátých letech se kativně profiluje soutěžní družstvo. V roce 1974 je k požární zbrojnici přistavěno sociální zařízení. V roce 1975 je Horní Suchá přičleněna k Havířovu a taktéž hasiči byli zařazeni do okrsku Havířov. Toto období trvalo do roku 1990, kdy se Horní Suchá osamostatnila. V současné době je sbor dobrovolných hasičů opět samostatný. V čele sboru stojí starosta Rudolf Moldrzyk, velitelem výjezdní jednotky je Rostislav Krhovjak.

Chronologické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • 1305 první písemná zmínění
  • 1810 založena škola (sídlo v nynější budově obecního úřadu)
  • 1832 založen cukrovar a keramická dílna
  • 1835 založen katolický kostel
  • 1864 založen obecní úřad
  • 1907 zahájena stavba železniční trati Ostrava-Český Těšín
  • 1910 zahájen provoz hornosušské cihelny.
  • 1911 začíná těžba na šachtě František
  • 1975 připojení k Havířovu
  • 1990 na základě referenda se obec Horní Suchá odtrhává od Havířova a osamostatňuje se.
  • 1995 zrušena samostatnost dolu František (spojení s doly Dukla a Lazy)
  • 1999 ukončení těžby na dole František
  • 2004 kolaudace Sportovní haly na ul. Těrlická
  • 2008 otevření nové výrobní haly v areálu bývalého Dolu František v Horní Suché
  • 2009 otevření vzpěračské školy olympijského vítěze Oty Zaremby v budově bývalého svazu chovatelů (ČSCH)
  • 2009 kolaudace nového sportoviště u ZŠ Těrlická 969 (nová tartanová běžecká dráha, zavlažované fotbalové hřiště, volejbalové hřiště, dráha pro skok daleký)
  • 2009 otevření Domova pro seniory na ul. Vnitřní 921/5 s kapacitou 30 lůžek, který provozuje Slezská humanita
  • 2010 otevření nově zrekonstruovaného Klubu hornických důchodců dolu František na ulici Vnitřní vedle Domova pro seniory
  • 2011 otevření rozšířeného a nově zrekonstruovaného Dělnického domu
  • 2011 dokončení zateplení a celková rekonstrukce ZŠ s pol. jaz. vyuč. na ulici Těrlická
  • 2011 zateplení a revitalizace ZŠ

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Katolický kostel svatého Josefa [1] z roku 1835, s pamětní deskou hraběte Larische
  • Mlýnské kameny [2] z bývalého Hornosušského cukrovaru 1833-1876
  • Socha svatého Jana Nepomuckého [3] z roku 1843
  • Ručně kovaný kříž [4], jehož zakladatelem byl Janeczek Józef roku 1870, občan Horní Suché
  • Dělnický dům [5] z roku 1907
  • Evangelická kaple [6] z roku 1927
  • Pomník padlých občanů první světové války [7]
  • Park hrdinů [8] - místo popravy - pietní místo
  • Společenský dům Aplaus [9], [10] (dříve kulturní dům Dolu Prezident Klement Gottwald)
  • Budova Hostince "U Pavlasů"

Významní lidé Horní Suché[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení obce na části[editovat | editovat zdroj]

Obci protéká potok Sušanka. V první polovině 18. století se obec rozdělila na několik částí.

  • "Těšiňok" se dodnes nazývá východní část údolí
  • "Dědina" (dnes Centrum) centrální část, ve které se nacházel zámeček, statek, továrna, škola, kostel, a nechyběla ani hospoda.
  • "Paseky" část obce, která dostala svůj název od tamních v hojné míře se vyskytujících včelnicích - tato část obce byla zcela zničena těžbou uhlí
  • "Podlesí", severozápadní část obce zmizela z mapy Horní Suché v šedesátých letech v důsledku totálních důlních škod.
  • "Podolkovice" dodnes patří k nejkrásnějším hornosušským čtvrtím obdobně jako poněkud více na východ položené Kouty
  • "Kouty" vilová čtvrť Horní Suché, která byla ještě během války používaná jako pole

Sport[editovat | editovat zdroj]

V obci působí Tělovýchovná jednota Dolu František, která v současné době sdružuje fotbalový, tenisový a volejbalový oddíl a oddíl asociace sportu pro všechny. V Horní Suché rovněž od roku 2004 působí florbalový oddíl FbK Horní Suchá. Mezi známé sportovce patří např. Ondřej Broda (plavání), Petra a Martin Kocurovi (vodní lyžování), Miroslav Baranek (fotbal).

V minulosti reprezentoval obci klub stolního tenisu START Horní Suchá, který ovšem sídlil v Havířově.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo obce Horní Suchá má 15 členů. Nejvíce křesel v komunálních volbách v roce 2010 získalo Sdružení Nezávislých Horní Suchá - 9 křesel. Druhé místo patří KSČM se třemi mandáty a jako třetí se umístila ČSSD se dvěma zastupiteli. Na posledním místě je ODS s 1 zastupitelem.

Zastupitelé Horní Suché
Sdružení nezávislých Horní Suchá KSČM ČSSD ODS
1. Ing. Jan Lipner Tomáš Stefan Ing. Karol Siwek Mgr. Tomáš Folwarczný
2. Josef Žerdík Evžen Faja Ing. Marek Chlup
3. Bronislav Zyder Jan Charvát
4. Ing. Marian Pilch
5. Ing. Marian Weiser
6. Ing. Petr Chlebik
7. Ing. Martin Adamiec
8. Mgr. Edward Rychlik
9. Blanka Richterová

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-01, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad, 2011, [cit. 2013-07-14]. Dostupné online.  

Externí fotogalerie a zdroje[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu