Frýdek-Místek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
statutární město Frýdek-Místek
Náměstí Svobody v Místku

Náměstí Svobody v Místku

NUTS 5: CZ0802 598003
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Frýdek-Místek (CZ0802)
historická země: Morava + Slezsko
katastrální výměra: 51,61 km²
počet obyvatel: 57 523  (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 291 m
PSČ: 738 01
zákl. sídelní jednotky: 37
části obce: 7
městské části / obvody: 0
katastrální území: 7
adresa magistrátu: Magistrát města Frýdku-Místku
Radniční 1148
738 01 Frýdek-Místek
podatelna@frydekmistek.cz
primátor(ka): Radim Vrbata
www.frydek-mistek.cz
Frýdek-Místek
Red pog.png
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek, Česko

Frýdek-Místek (polsky Frydek-Mistek, německy Friede(c)k-Mistek, za Protektorátu německy Friede(c)k-Freiberg) je okresní město v Moravskoslezském kraji na obou březích řeky Ostravice, 17 km jižně od Ostravy. V roce 2011 zde žilo 58 tisíc obyvatel.

Od 1. července 2006 je statutárním městem. Vzniklo 1. ledna 1943 spojením slezského města Frýdku (německy Friedek), moravského Místku (německy Mistek, též Freiberg) a tří dalších obcí, z nichž v současnosti patří k městu pouze Lískovec. Některé úseky řeky Ostravice zde tvoří historickou zemskou hranici Moravy a Slezska a řeka také tvoří přirozenou hranici mezi Frýdkem a Místkem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemné prameny dokládají existenci obcí v Pobeskydí již kolem poloviny 13. století. Ves označená jako Friedeberg, později Místek, se objevuje v roce 1267 v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. První jasné zmínky o Frýdku pocházejí z první poloviny 14. století, a to v souvislostech s tvrzí chránící pomezí Moravy a Slezska, dnešním Frýdeckým zámkem. V obou městech se dařilo výrobě látek, což se odrazilo i v 19. století při zakládání významných textilních továren.

Během obsazování Československa v roce 1939 byla místecká Czajánkova kasárna jediným místem ozbrojeného odporu v rozpadající se republice, na němž měl rozhodující podíl nedoručený rozkaz, aby posádka spolupracovala s německými okupanty. Posádka kasáren se však musela vzdát německé přesile.

Po sloučení města[editovat | editovat zdroj]

Frýdek i Místek byla samostatná města po celá staletí, až rozhodnutím ministerstva vnitra z 15. prosince 1942, čís. 25.625/42-III/1, dochází k 1. lednu 1943 ke sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovec a Sviadnova v jednu obec pod názvem Frýdek. S koncem Druhé světové války dochází roku 1945 de iure na několik let k obnově samostatnosti všech těchto obcí, aniž by však došlo ke skutečnému rozdělení města na původní obce, protože pro všechny části se ustavil společný místní národní výbor[2]. Následně se pak konalo hlasování o pojmenování města, ukončenčené v polovině srpna 1945. Zúčastnilo se ho jen 1293 občanů, z nichž pro Frýdek hlasovalo 465, pro Místek 183, pro Frýdek-Místek 255 a Bezručov 212 hlasů. 13. února 1946[3] vydal ministr vnitra rozhodnutí, čís. B-8111-1/2-1946/II/4, jímž podle § 27 dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 121 Sb., prozatímně uznal dosavadní společnou správu obcí Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova, které byly podle § 12, čís. 5 citovaného dekretu obnoveny. A pro celek, v jehož čele tento místní národní výbor stojí, stanovil prozatímní název Frýdek-Místek. Ve čtvrtek 26. září 1946 se konala schůze místního národního výboru v čele s předsedou Emilem Konvičkou, aby došlo k odhlasování sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec. Z 38 přítomných k tomu bylo zapotřebí nejméně 2/3 hlasů. Pro sloučení bylo 25, proti 12 členům tehdejšího MNV. Moravskoslezský zemský národní výbor, expositura v Ostravě schválil výměrem ze dne 1. července 1947, č. j. III/2-281/24, na základě ustanovení § 18, odst. 1 a 2 a v souvislosti s § 27 dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 121 Sb., sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec, přičemž úřední název mělo stanovit později ministerstvo vnitra[4]. V roce 1949 dále pokračovaly diskuse ohledně názvu města. Byl proveden průzkum veřejného mínění, v němž se pro ponechání dosavadního pojmenování, tj. Frýdek-Místek, vyslovilo 80 % hlasujících. Na základě toho přijalo plénum MNV 31. květen31. května 1949 usnesení o ponechání již vžitého názvu a zároveň požádalo Krajský národní výbor v Ostravě i ministerstvo vnitra, aby v souladu s tím byl dosavadní okres Místek přejmenován na Frýdek-Místek. Snad chybou ministerských úředníků však dochází k tomu, že vyhláškou ministerstva vnitra ze dne 8. srpna 1950 dochází bez vysvětlení k přejmenování města na Místek[5]. Od té doby se množily stížnosti na bezdůvodnou změnu názvu města. Roku 1954 dochází podle podle usnesení Krajského národního výboru v Ostravě ze 16. března 1954 k osamostatnění Lískovce, Starého Města a Sviadnova, takže nadále bylo město tvořeno pouze Frýdkem a Místkem[6]. Dne 29. září 1954 se konalo plenární zasedání národního výboru, jehož 95 poslanců schválilo přednesený návrh názvu města Frýdek-Místek. Po řadě jednání pak ministerstvo vnitra k 1. lednu 1955[7] zrušilo název Místek a stanovilo pro město staronový úřední název Frýdek-Místek (Petr Bezruč doporučoval používat název města bez spojovníku pro odlišení od podobných názvů jako je (Ostrava-Přívoz či Praha-Dejvice). Zajímavostí je, že tento obrat se objevoval již od konce 19. století coby název vlakové stanice ve Frýdku.

Během druhé poloviny 20. století město zaznamenalo významný populační růst, který byl způsoben blízkostí dolů (Staříč, Paskov) a přísunem horníků v nich pracujících. K 1. červenci 1960 byla k městu připojena dosavadní obec Panské Nové Dvory[8]. K 1. lednu 1979 pak byly k městu opětovně připojeny obce Lískovec[9], Staré Město[10] a Sviadnov[11], a nově připojeny obce Chlebovice[12], Lysůvky[13] spolu se svojí částí Zelinkovicemi[14]. K 1. lednu 1980 pak byly připojeny ještě obce Skalice[15] a Staříč[16]. Ke 24. listopadu 1990 pak dochází k osamostatnění Staříče[16] a opětovnému osamostatnění Starého Města[10]. Nakonec se k 1. lednu 1992 opětovně osamostatnil i Sviadnov[11]. Osamostatnění Starého Města vedlo zároveň k tomu, že se od té doby území města Frýdku-Místku skládá ze dvou územně nesouvisejících částí.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době je dokončena renovace historických náměstí ve Frýdku i Místku. Město se zaměřuje především na strojní průmysl.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je síť základních škol, uměleckých škol,jazykové školy, soukromé vyšší odborné školy Goodwill, gymnázií, průmyslové školy a obchodní akademie. Významným rekreačním místem je vodní nádrž Olešná na jihozápadním okraji města.Vedle přehrady je také v provozu Aquapark.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava

  • z města vychází rychlostní silnice R56 Frýdek-Místek - Ostrava
  • městem prochází rychlostní silnice R48 Bělotín - Nový Jičín - Frýdek-Místek - Český Těšín - Polsko, která přes centrum města prochází jako silnice I/48
  • městem prochází silnice I/56 Opava - Ostrava - Frýdek-Místek - Frýdlant n.O. - Hlavatá
  • z města vychází silnice II/473 Frýdek-Místek - Šenov - Petřvald
  • městem prochází silnice II/477 Ostrava – Vratimov – Frýdek-Místek – Baška
  • městem prochází silnice II/648 Rychaltice - Frýdek-Místek - Český Těšín

Železniční doprava První vlak přijel do Frýdku-Místku v roce 1871.

nádraží ve Frýdku-Místku

Na nádraží ve Frýdku-Místku se setkávají tratě 322 Český Těšín - Frýdek-Místek a 323 Ostrava - Valašské Meziříčí. Po trati 322 vede linka S7, po trati 323 vede linka S6 v rámci Ostravského dopravního integrovaného systému. Obě trati jsou neelektrifikované jednokolejné. Na obou tratích je silná osobní i nákladní železniční doprava. Na území města se nachází ještě stanice Lískovec u Frýdku (trať 323).

Autobusová doprava Ve městě a blízkém okolí je provozována městská hromadná doprava. V současné době tvoří síť MHD 19 linek, licenční čísla 865001–865021. Systém MHD zahrnuje kromě města Frýdek-Místek i města Brušperk a Paskov, obce Baška, Dobrá, Fryčovice, Hukvaldy, Janovice, Kozlovice, Krásná, Metylovice, Palkovice, Pržno, Raškovice, Řepiště, Staré Město, Staříč, Sviadnov a Žabeň a ostravskou městskou část Nová Bělá. Od 27. března 2011 je na linkách MHD zaveden tarif "MHD zdarma".

Související informace naleznete také v článku MHD zdarma ve Frýdku-Místku.

Část příměstských autobusových linek je zařazena do ODIS.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

  • ArcelorMittal Frýdek-Místek, a. s., dříve Válcovny plechu, a. s. - ocelářský podnik; výroba hlubokotažné a elektrotechnické oceli, dále pozinkovaných zemnících pásků a drátů
  • Chodura - Beskydské uzeniny - potravinářský podnik zaměřený na výrobu masných výrobků a uzenin
  • Místecká mlékárna - výroba mléčných produktů
  • Hutní projekt, a. s.
  • ČSAD, a. s.
  • Lesostavby, a. s.
  • Blanco CZ, s. r. o.
  • Novogear, s. r. o.
  • Slezan, a. s. - textilní podnik (z důvodu ekonomických problému byl podnik uzavřen)
  • DISTEP a.s. - teplárenská společnost
  • MIKO international s.r.o. (výroba medovníků MARLENKA)[17]

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Frýdku-Místku

Frýdek-Místek se v současnosti dělí na 7 katastrálních území a 7 místních částí. Katastr Skalice je vůči zbytku území exklávou.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o o místní pojmenování částí města.

Frýdek:

  • Růžový pahorek
  • Nová Osada
  • Amerika
  • Černá zem
  • Baranovice
  • Vršavec
  • Nové Dvory
  • Kamenec
  • sídliště Slezská

Místek:

  • Rusinec
  • Koloredov
  • Spořilov
  • sídliště Kolaříkovo
  • sídliště Bezručovo
  • sídliště Riviera
  • Bahno
  • Olešná

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Frýdek-Místek a Obvod obce s rozšířenou působností Frýdek-Místek.

Frýdek-Místek je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Frýdek-Místek se skládá ze 72 obcí, ORP z 37 obcí.

Osobnosti se vztahem k Frýdku-Místku[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30.4.2013, [cit. 2013-07-22]. Dostupné online.  
  2. Anna Nováková. Uplynulo 60 let od sloučení měst Frýdku a Místku. Zpravodaj Rady města Frýdku-Místku [online]. , duben 2003 [cit. 30. listopadu 2014]. Dostupné online.  
  3. Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1946, číslo 42, vydáno v Praze dne 20. února 1946
  4. Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1948, číslo 93, str. 1258, vydáno v Praze dne 20. dubna 1948
  5. Úřední list republiky Československé, I. díl nařizovací, ročník 1950, částka 504, str. 902, vydáno v Praze dne 16. srpna 1950
  6. Úřední list republiky Československé, ročník 1954, částka 73, str. 642, vydáno v Praze dne 15. června 1954
  7. Úřední list republiky Československé, ročník 1955, částka 20, str. 132, vydáno v Praze dne 12. března 1955
  8. ŠTĚPÁN MLEZIVA A KAREL KUČA. Historický lexikon městysů a měst. Praha : Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Frýdek-Místek, s. 202. (čeština) 
  9. HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 286. (čeština) 
  10. a b HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 491. (čeština) 
  11. a b HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 512. (čeština) 
  12. HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 186. (čeština) 
  13. HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 298. (čeština) 
  14. HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 609. (čeština) 
  15. HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 472. (čeština) 
  16. a b HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 494. (čeština) 
  17. Stránky výrobce Marlenky

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]