Místek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Místek
Náměstí Svobody, v pozadí kostel svatého Jakuba

Náměstí Svobody, v pozadí kostel svatého Jakuba

charakter sídla: část města
domů: 2020
PSČ: 738 01
součást obce: Frýdek-Místek
okres: Frýdek-Místek
katastrální území: Místek (12,14 km²)
Místek
Red pog.png
Místek
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce

Místek (německy Friedberg či Mistek, v období Protektorátu Freiberg) je historické moravské město, dnes součást města Frýdek-Místek. Osadu založil olomoucký biskup Bruna ze Schauenburku a poprvé je zmiňován roku 1267. Roku 1288 byl místecký lenní statek udělen v léno rodu Stangů, koncem 14. století pak připadlo rodu Kravařů. V letech 1402–1581 patřil Místek do frýdecko-místeckého panství, jež patřilo těšínskému knížeti a od roku 1573 Jiřímu z Lohova. Olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský ovšem nakonec získal místecké léno zpět, takže až do roku 1850 tvořilo Místecko součást hukvaldského panství.

Roku 1850 se Místek stal centrem politického okresu Místek. 1. ledna 1943 se Místek spojil s Frýdkem a dalšími obcemi do města Frýdek-Místek. Náměstí se stalo městskou památkovou zónou, i když jeho okolí bylo těžce narušeno novodobou sídlištní výstavbou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mezi Moravou a Slezskem (1267–1584)[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem Místku byla tržní osada Friedeberk (z toho i německý protektorátní název Freiberg), o které se poprvé zmiňuje testament biskupa Bruna ze Schauenburku29. listopadu 1267. Tento biskup osadu a hrad na blízkém kopci Štandl také zřejmě založil v rámci své kolonizátorské činnosti.[1] Roku 1288 vytvořil olomoucký biskup Dětřich z Hradce místecko-frýdlantské manství (Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Sviadnov, Malé Kunčice, Bahno, Hodoňovice, Metylovice) a udělil jej v léno rodu Stangů. Od roku 1388 držel léno Hanko Fridlant, avšak již následujícího roku se o toto léno začal soudit Lacek z Kravař.[2]

Kravařové nakonec léno skutečně získali, avšak během válek mezi moravskými markrabaty na přelomu 14. a 15. století byl Friedeberg zničen a osídlení bylo obnoveno pod novým názvem Newenstetil (Nové Městko nebo Místko) Již roku 1402 jej Lacek a Vok II. z Kravař prodali místecký lenní statek těšínskému knížeti Přemyslu I. Nošákovi.[1] V přímém držení těšínských knížat se místecké panství nacházelo do roku 1434, kdy jej těšínský kníže spolu s frýdeckým panstvím zastavil. Zástavní držitelé se poměrně často střídali, až frýdecko-místecké panství nakonec roku 1490 těšínský kníže Kazimír II. vyplatil zpět. Roku 1545 kníže Václav III. Adam Místek s celým frýdecko-místeckým panstvím opět zastavil, mj. Janovi z Pernštejna.[3]

Snahy těšínských knížat o trvalé připojení místeckého léna ovšem narážely na zájmy olomouckých biskupů, kteří se snažili prosadit své právo lenního pána. Roku 1573 byl Místek v rámci frýdecko-místeckého panství prodán Jiřímu a Matyáši z Lohova, roku 1581 ovšem olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský dosáhl odkoupení frýdecko-místeckého panství. To zase vyvolalo nevoli těšínských stavů, kteří se obávali odtržení Frýdecka od Slezska. Nakonec proto Stanislav Pavlovský frýdecké panství roku 1584 prodal a ponechal si jen Místecko, které připojil k hukvaldskému panství, jehož součástí zůstalo až do roku 1850.[1]

Místek součástí hukvaldského panství (1584–1850)[editovat | editovat zdroj]

Návrat Místku pod přímou vládu olomouckého biskupa (zastupovaného hukvaldským hejtmanem) znamenal mimo jiné zesílený tlak na nekatolické (utrakvistické či protestantské) obyvatele. Ti, kteří se nechtěli stát katolíky, se museli vystěhovat.[4] Hukvaldská vrchnost měla také kontrolu nad hospodařením města, vybírala vrchnostenské dávky,[5] dosazovala městské zastupitelstvo s purkmistrem v čele[6] a vykonávala soudní pravomoce nad místeckými měšťany.[7]

Pozici Místku oslaboval hospodářsky vyspělejší Frýdek, takže si Místek uchoval spíše zemědělský ráz. Rozvoj městečka navíc zbrzdily požáry v letech 1602 a 1615 a plenění vojsky během třicetileté války (1621 Uhři, 1626 Dánové, 1646 Švédové). Řemesla se začala ve větší míře rozvíjet až počátkem 18. století, a to zejména výroba textilu. K prudkému vzestupu města došlo v důsledku industrializace v 19. století: roku 1834 v Místku žilo 2 601 lidí, roku 1869 však již 3 951. Nejvýznamnější textilky provozoval Jan Elzer, Johann Czajanek či Alois Lemberger.[8]

Doba obecní samosprávy (1850–1943)[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti se vznikem obecní samosprávy se Místek roku 1850 stal centrem politického okresu Místek, jenž zahrnoval soudní okresy Místek a Moravská Ostrava.[9] O spojení Místku se sousedním městem Frýdek se uvažovalo již od roku 1919, k jejich spojení v jedno město ovšem došlo až 1. ledna 1943.[10]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c JUŘÁK, Petr. Frýdek-Místek. Frýdek-Místek : Muzeum Beskyd, 2002. ISBN 80-86166-09-0. S. 14.  
  2. LINHART, František. Kniha o Místku. Místek : Národní záložna, 1929. S. 12n.  
  3. Linhart (1929), s. 13n.
  4. Linhart (1929), s. 89n.
  5. Linhart (1929), s. 192.
  6. Linhart (1929), s. 173.
  7. Linhart (1929), s. 205.
  8. Juřák (2002), s. 15n.
  9. Juřák (2002), s. 16.
  10. Juřák (2002), s. 1.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu článku nabízí Wikimedia Commons

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]