Okres

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okresy České republiky od roku 2007

Okres je územně-správní jednotka zpravidla střední úrovně, vyšší než obec a nižší než kraj. Jejich ekvivalenty existují či existovaly pod různými jmény ve státech po celém světě: Kreis v Německu, Bezirk v Rakousku (východoněmecké označení Bezirk se ale překládalo jako kraj), county v USA, borough v Británii, rajón v zemích bývalého SSSR, district v některých anglojazyčných i jiných zemích, arrondissement ve frankofonních zemích, powiat v Polsku, járás v Maďarsku atd.

Historie v zemích Rakousko-Uherska[editovat | editovat zdroj]

Okresní hejtmanství k roku 1900[1]

Vznik okresů[editovat | editovat zdroj]

Okresy vznikly v českých zemích v roce 1849 se vznikem obecní samosprávy místo původních panství. Okresy byly dvojí: politické (větší; něm. Politischer Bezirk, slovensky správny okres) pro veřejnou správu a soudní (menší; něm. Gerichtsbezirk, slovensky notariát) pro justici. Politických okresů bylo k 1. 1. 1850 79 v Čechách, 25 na Moravě a 7 ve Slezsku. V čele zřizovaných okresních hejtmanství stál hejtman, který jediný byl odpovědný svým nadřízeným. (Tedy Vídni). Hlavní povinnosti hejtmana spočívaly v zajišťování vyhlašování a provádění zákonů, v péči o bezpečnost, veřejný pořádek a pokoj v obvodu, v evidenci obyvatelstva, pomoci při ubytování vojska, dohledu nad správou obecní, péči o hranice, udržování silnic a vodních cest.

Smíšení správy a soudnictví[editovat | editovat zdroj]

V květnu 1855 však došlo ke sloučení správy a soudnictví. Zřízeny byly smíšené okresní úřady v místech původních soudních okresů - těch bylo v Čechách 208, na Moravě 76 a ve Slezsku 22. V čele těchto okresů stál okresní představený, který měl, vlastnil-li právnické vzdělání, i soudní moc, jinak v okrscích soudil jeden z jeho adjutantů. V ostatních ohledech se pravomoce okresních představených v podstatě kryly s těmi, které do té doby měli hejtmané. Přibyl jen tzv. konsens manželský, úřední schvalování sňatků. (Zrušeno 1860). V roce 1864 došlo v Čechách ke zřízení okresních samospráv. Do vedení okresů byla volena okresní zastupitelstva, která ze svých členů volila okresní výbory a okresního starostu.

Prosincová ústava[editovat | editovat zdroj]

Dle prosincové ústavy z roku 1868 nakonec došlo k definitivnímu oddělení správy od soudnictví. Opětovně byla zavedena okresní hejtmanství. Okresů bylo vzhledem k růstu počtu obyvatelstva o něco více než v roce 1850 - v Čechách 89, na Moravě 30, ve Slezsku 7. Některá významná (tzv. statutární) města navíc tvořila vlastní obvod: v Čechách Praha a Liberec, na Moravě Brno a Olomouc, ve Slezsku Opava a Frýdek. Okresnímu hejtmanovi kromě výše zmíněných pravomocí ještě příslušel dohled nad volbami do říšské rady.

Okresy v Československu a Česku[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Okresy na území Česka.

První republika[editovat | editovat zdroj]

Okresy byly nižší jednotkou správy i po nové reformě z roku 1927. Tehdy bylo v Zemi České okresů 103, v zemi Moravskoslezské 45, Slovenské 79 a Podkarpatskoruské 12. V čele okresu opět stál hejtman jmenovaný ministrem vnitra. (Na Podkarpatské Rusi služný.)

Období nesvobody (1938-1945)[editovat | editovat zdroj]

Po Mnichovské dohodě bylo od Česka odděleno pohraniční území, které bylo připojeno k Německé říši. Politischer Bezirk se v Sudetech přejmenoval na Landkreis a Gerichtsbezirk se přejmenoval na Amtsgerichtsbezirk. Po okupaci byly vytvořeny orgány okupační správy Oberlandráty, které zahrnovaly několik okresů, kontrolovaly činnost okresních orgánů a přímo do ní i zasahovaly. Čeští okresní hejtmani byli postupně nahrazováni německými. Na podzim 1942 došlo k reorganizaci správy, kdy byla řada menších okresů sloučena do větších celků. Navíc nebyly výjimkou situace, že oberlandrát současně vykonával funkci hejtmana v několika podřízených okresech, nebo, že jeden německý okresní hejtman spravoval několik okresů najednou.

Vývoj okresů po roce 1945 (národní výbory)[editovat | editovat zdroj]

Po osvobození v letech 1944 a 1945 byly obnoveny okresy v předválečném rozsahu, avšak byla zavedena plná samospráva - při okresních národních výborech byla zřízena volená zastupitelstva, která ze svých řad volila radu a předsedu ONV. Pouze v okresech, kde byl výrazný podíl tzv. nespolehlivého obyvatelstva (Němci, Maďaři), byly na přechodné období dosazeny správní komise jmenované nadřízenými úřady.

Od 1. února 1949[2] do 31. prosince 2002 pak byly sjednoceny územní obvody státní správy a soudů tak, že administrativní okres se stal současně soudním okresem (počet soudních okresů se tedy snížil).

V roce 1960 došlo ke sloučení okresů do větších celků, mnoho okresů tak zaniklo a jejich počet se opět snížil. Obvod správního okresu i nadále zůstal totožný s obvodem okresního soudu (tj. snížil se také počet okresních soudů).

Vývoj okresů po roce 1993[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1993 byla v České republice omezena samospráva nejprve na okresní úrovni: přímo volená pléna okresních národních výborů byla nahrazena nepřímo volenými okresními shromážděními a posléze v roce 2000 zcela zrušena.

Dne 13. června 2002 byl schválen zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.[3] Dle článku CXVII zákona č. 320/2002 Sb. byly dnem nabytí účinnosti, tj. 1. ledna 2003, zrušeny okresní úřady.[3] Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností státní správy, čímž okresy přestaly plnit funkci územních jednotek státní správy. Nadále však zůstala zachována okresní organizace u soudů, policie (bývalá Okresní ředitelství byla přeměněna na tzv. Územní odbory), archivů a okresy jsou také používány pro potřeby statistické a územně-orientační.

Okresy v jiných zemích[editovat | editovat zdroj]

Slovensko[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Okresy na Slovensku.

Na Slovensku rovněž zůstaly okresy formálně zachovány, okresní úřady však byly zrušeny a nahrazeny „obvodními úřady“ pro více okresů.

Rakousko[editovat | editovat zdroj]

Rakouské spolkové země se také člení na okresy, které se označují jako Bezirk (plurál Bezirke). Mimo okresů zde na úrovni okresů existují statutární města. Podobně jako v Rakousku-Uhersku a Československu do roku 1948 zde dosud existují i soudní okresy.

Německo[editovat | editovat zdroj]

V rámci německých spolkových zemí existují zemské okresy[zdroj?] (Landkreis, plurál Landkreise). Postavení okresů zde mají i větší města (Kreisfreie Stadt, plurál Kreisfreie Städte).

Polsko[editovat | editovat zdroj]

Mapka okresů (powiaty) v Polsku.

Polsky Powiat (souvisí s polským slovem wiec (místní) sněm, související také se praslovanským větiti - rokovat, → větje sněm, srovnej se slovem sovět) je jednotka administrativního územního dělení, platná v Polsku od 15. století a dále v Republice obou národů, podřazená vojvodství (sleduj také: gmina), s voleným úřednictvem. V Království polském právo powiatů získala kastelánství: města nebo hrady, které měly svého kastelána. Hlavou powiatu se stal starosta, volený místním sněmem šlechticů.

V letech 19751998 byly powiaty v Polsku zrušeny.

Od 5. ledna roku 1999 se podle polského zákona ze dne 5. června 1998[4] platnost tohoto typu územně-administrativního dělení obnovila, byl vytvořen systém: vojvodství (NUTS 2) > powiat (NUTS 4) > gmina (NUTS 5). Bylo zřízeno 379 okresů (powiatů), z toho 65 městských (podobně jako v Německu nebo Rakousku - měst se statutem okresu, polsky „miasto na prawach powiatu“) a 314 zemských. Podle Nomenklatury územních statistických jednotek v EU odpovídá NUTS:PL úrovni NUTS 4.

Litva[editovat | editovat zdroj]

Pověta[5], (česky [dle F. Š. Kotta] župa, litevsky pavietas, polsky powiat) je bývalá jednotka administrativního územního dělení, platná v Litvě (LDK) až od druhé poloviny 16. století až do 18. století. Za Lublinské unie byly okresy (pavietas, pl. pavietai) zavedeny i v Litvě (odpovídají zhruba dnešnímu pojmu apskritis). Nadřazená jednotka administrativního územního dělení byla vajvadija.[6] Kaunaský povět (Kauno pavietas) ale byl zmiňován již v roce 1486, po obnovení kaunaského hradu (ještě před tím bylo od roku 1398 kaunaské starostenství.[7]).

Francie a Belgie[editovat | editovat zdroj]

Okresy existují s označením arrondissement také ve Francii a Belgii.

Anglosaské země[editovat | editovat zdroj]

V USA se označují okresy jako county (plurál counties; ve Velké Británii toto slovo označuje hrabství a odpovídají krajům). Ve Velké Británii, Kanadě se označují jako district (plurál districts).

Rusko[editovat | editovat zdroj]

V Rusku, Bělorusku, na Ukrajině a v Kazachstánu se okresy označují jako rajón (plurál rajóny).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.:Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1
  2. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 a zákon č. 320/1948 Sb. ze dne 22. prosince 1948.
  3. a b Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
  4. Zákon o územně administrativním dělení Polska (polsky)
  5. František Štěpán Kott: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický, 1878–1893 heslo Pověta
  6. Historické administrativní dělení Litvy (LDK) (litevská Wikipedie)
  7. článek o Kaunaském povietu (litevsky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo okres ve Wikislovníku