Okres

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okresy České republiky od roku 2007

Okres je v Česku a na Slovensku označení typu územně-správní jednotky menší než kraj a větší než obec, české a slovenské okresy vznikly postupným vývojem z okresů Československa a Rakousko-Uherska. Slovem okres se překládají i některé typy územních jednotek v jiných státech, například Kreis v Německu, Bezirk v Rakousku (východoněmecké označení Bezirk se ale překládalo jako kraj), county v USA, borough v Británii, rajón v zemích bývalého SSSR, district v některých anglojazyčných i jiných zemích, arrondissement ve frankofonních zemích, powiat v Polsku atd.

Historie v zemích Rakousko-Uherska[editovat | editovat zdroj]

Okresní hejtmanství k roku 1900[1]

Vznik okresů[editovat | editovat zdroj]

Okresy vznikly v českých zemích v roce 1849 se vznikem obecní samosprávy místo původních panství. Okresy byly dvojí: politické (větší; něm. Politischer Bezirk, slovensky správny okres) pro veřejnou správu a soudní (menší; něm. Gerichtsbezirk, slovensky notariát) pro justici. Politických okresů bylo k 1. 1. 1850 79 v Čechách, 25 na Moravě a 7 ve Slezsku. V čele zřizovaných okresních hejtmanství stál hejtman, který jediný byl odpovědný svým nadřízeným. (Tedy Vídni). Hlavní povinnosti hejtmana spočívaly v zajišťování vyhlašování a provádění zákonů, v péči o bezpečnost, veřejný pořádek a pokoj v obvodu, v evidenci obyvatelstva, pomoci při ubytování vojska, dohledu nad správou obecní, péči o hranice, udržování silnic a vodních cest.

Smíšení správy a soudnictví[editovat | editovat zdroj]

V květnu 1855 však došlo ke sloučení správy a soudnictví. Zřízeny byly smíšené okresní úřady v místech původních soudních okresů - těch bylo v Čechách 208, na Moravě 76 a ve Slezsku 22. V čele těchto okresů stál okresní představený, který měl, vlastnil-li právnické vzdělání, i soudní moc, jinak v okrscích soudil jeden z jeho adjutantů. V ostatních ohledech se pravomoce okresních představených v podstatě kryly s těmi, které do té doby měli hejtmané. Přibyl jen tzv. konsens manželský, úřední schvalování sňatků. (Zrušeno 1860). V roce 1864 došlo v Čechách ke zřízení okresních samospráv. Do vedení okresů byla volena okresní zastupitelstva, která ze svých členů volila okresní výbory a okresního starostu.

Prosincová ústava[editovat | editovat zdroj]

Dle prosincové ústavy z roku 1868 nakonec došlo k definitivnímu oddělení správy od soudnictví. Opětovně byla zavedena okresní hejtmanství. Okresů bylo vzhledem k růstu počtu obyvatelstva o něco více než v roce 1850 - v Čechách 89, na Moravě 30, ve Slezsku 7. Některá významná (tzv. statutární) města navíc tvořila vlastní obvod: v Čechách Praha a Liberec, na Moravě Brno a Olomouc, ve Slezsku Opava a Frýdek. Okresnímu hejtmanovi kromě výše zmíněných pravomocí ještě příslušel dohled nad volbami do říšské rady.

Okresy v Československu a Česku[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Okresy v Česku.

První republika[editovat | editovat zdroj]

Okresy byly nižší jednotkou správy i po nové reformě z roku 1927. Tehdy bylo v Zemi České okresů 103, v zemi Moravskoslezské 45, Slovenské 79 a Podkarpatskoruské 12. V čele okresu opět stál hejtman jmenovaný ministrem vnitra. (Na Podkarpatské Rusi služný.)

1938–1945[editovat | editovat zdroj]

Po Mnichovské dohodě bylo od Česka odděleno pohraniční území a Sudety byly připojeny k Německé říši. Politischer Bezirk se v Sudetech přejmenoval na Landkreis a Gerichtsbezirk se přejmenoval na Amtsgerichtsbezirk.

Vývoj okresů po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Po osvobození v letech 1944 a 1945 byly obnoveny okresy v předválečném rozsahu, avšak byla zavedena plná samospráva - při okresních národních výborech byla zřízena volená zastupitelstva, která ze svých řad volila radu a předsedu ONV. Pouze v okresech, kde byl výrazný podíl tzv. nespolehlivého obyvatelstva (Němci, Maďaři), byly na přechodné období dosazeny správní komise jmenované nadřízenými úřady.

Od 1. února 1949[2] do 31. prosince 2002 pak byly sjednoceny územní obvody státní správy a soudů tak, že administrativní okres se stal současně soudním okresem (počet soudních okresů se tedy snížil).

Po roce 1993 byla v České republice omezena samospráva na okresní nejprve úrovni: přímo volená pléna okresních národních výborů byla nahrazena nepřímo volenými okresními shromážděními a posléze v roce 2000 zcela zrušena.

V roce 2003 byly zrušeny i okresní úřady a okresy jako administrativní jednotky. Nadále však zůstala zachována okresní organizace u soudů, policie (bývalá Okresní ředitelství byla přeměněna na tzv. Územní odbory), archivů a okresy jsou také používány pro potřeby statistické a územně-orientační.

Okresy v jiných zemích[editovat | editovat zdroj]

Slovensko[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Okresy na Slovensku.

Na Slovensku rovněž zůstaly okresy formálně zachovány, okresní úřady však byly zrušeny a nahrazeny „obvodními úřady“ pro více okresů.

Rakousko[editovat | editovat zdroj]

Rakouské spolkové země se také člení na okresy, které se označují jako Bezirk (plurál Bezirke). Mimo okresů zde na úrovni okresů existují statutární města. Podobně jako v Rakousku-Uhersku a Československu do roku 1948 zde dosud existují i soudní okresy.

Německo[editovat | editovat zdroj]

V rámci německých spolkových zemí existují zemské okresy (Landkreis, plurál Landkreise). Postavení okresů zde mají i větší města (Kreisfreie Stadt, plurál Kreisfreie Städte).

Polsko[editovat | editovat zdroj]

Mapka okresů (powiaty) v Polsku.

Polsky Powiat (souvisí s polským slovem wiec (místní) sněm, související také se praslovanským větiti - rokovat, → větje sněm, srovnej se slovem sovět) je jednotka administrativního územního dělení, platná v Polsku od 15. století a dále v Polsko-litevské unii, podřazená vojvodství (sleduj také: gmina), s voleným úřednictvem. V letech 19751998 byly powiaty v Polsku zrušeny. Od 5. ledna roku 1999 se podle polského zákona ze dne 5. června 1998[3] platnost tohoto typu územně-administrativního dělení obnovila, byl vytvořen systém: vojvodství (NUTS 2) > powiat (NUTS 4) > gmina (NUTS 5). Bylo zřízeno 379 okresů (powiatů), z toho 65 městských a 314 zemských. Podle Nomenklatury územních statistických jednotek v EU odpovídá NUTS:PL úrovni NUTS 4.

V Království polském právo powiatů získala kastelánství: města nebo hrady, které měly svého kastelána. Hlavou powiatu se stal starosta, volený místním sněmem šlechticů.

Polská vojvodství se také nyní od 1. ledna 1999 dělí na okresy, které se zde označují powiat. Podobně jako v Německu nebo Rakousku mají i zde některá města postavení městského okresu (miasto na prawach powiatu).

Litva[editovat | editovat zdroj]

Za Lublinské unie byly okresy (pavietas, pl. pavietai) zavedeny i v Litvě (odpovídají zhruba dnešnímu pojmu apskritis). Nadřazená jednotka administrativního územního dělení byla vajvadija.[4] Kanuaský poviet (Kauno pavietas) ale byl zmiňován již v roce 1486, po obnovení kaunaského hradu (ještě před tím bylo od roku 1398 kaunaské starostenství.[5]). (litevsky pavietas) je bývalá jednotka administrativního územního dělení, platná v Litvě (LDK) až od druhé poloviny 16. století až do 18. století.

Slovo je pavietas litevského původu: pa- je předpona odpovídající české po-; znamená u, při, náležející k ; -vietas (rod mužský) je utvořeno ze slova vieta (rod ženský) - místo, posunem rodu získává význam: místní rada (obdoba sněmu). Celkový význam: místní (administrativní) územní jednotka.

Dnes se v Litvě správní jednotky odpovídající úrovni okresu v ČR nazývají savivaldybė (plurál savivaldybės).[zdroj?]

Francie a Belgie[editovat | editovat zdroj]

Okresy existují s označením arrondissement také ve Francii a Belgii.

Anglosaské země[editovat | editovat zdroj]

V USA se označují jako county (plurál counties; ve Velké Británii toto slovo označuje hrabství). Ve Velké Británii, Kanadě se označují jako district (plurál districts).

Rusko[editovat | editovat zdroj]

V Rusku, Bělorusku, na Ukrajině a v Kazachstánu se okresy označují jako rajón (plurál rajóny).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.:Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1
  2. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 a zákon č. 320/1948 Sb. ze dne 22. prosince 1948.
  3. Zákon o územně administrativním dělení Polska (polsky)
  4. Historické administrativní dělení Litvy (LDK) (litevská Wikipedie)
  5. článek o Kaunaském povietu (litevsky)

Související články[editovat | editovat zdroj]