Okresní soud

Tento článek nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska.

Pokuste se, prosíme, článek vylepšit a doplnit nebo k možnému zdokonalení přispět v diskusi.

Budova Okresního soudu v Ostravě

Okresní soudy jsou základním článkem soustavy obecných soudů nejen České republiky, ale i Rakouska. V České republice je vymezení jejich soudních obvodů odvozeno od okresů a pražských obvodů územního členění státu, ale od roku 2005 se od nich hranicemi mírně odlišuje, byť počet a sídla zůstaly zachovány.

Česká republika

V České republice existuje celkem 86 typově okresních soudů. 75 jich je klasických, v Praze vykonává působnost okresních soudů 10 obvodních soudů (pro Prahu 1 až 10) a v Brně městský soud. Navíc existují i tři pobočky okresních soudů, v Havířově (Okresní soud v Karviné), v Krnově (Okresní soud v Bruntále) a ve Valašském Meziříčí (Okresní soud ve Vsetíně).

Soudní obvody

V letech 1868-1948 fungovaly okresní soudy v územních obvodech nazývaných soudní okresy, které byly výrazně menší než tehdejší a dnešní politické okresy. Od roku 1949 až do roku 2002 byla místní příslušnost okresních soudů vázána přímo na správní okresy, ale od roku 2002 je již určena samostatně zákonem o soudech a soudcích, čímž se soudní obvody staly samostatnou kategorií vymezené působnosti státních orgánů. Navíc se od roku 2005 začaly v některých případech (okresní soudy Brno-venkov, v Bruntále, Olomouci, Třebíči a ve Žďáru nad Sázavou) od vymezení okresů lišit. Výrazně se pak odchýlily od 1. ledna 2007, kdy hranice okresů byly přizpůsobeny správní reformě a správním obvodům obcí s rozšířenou působností, zatímco soudní obvody okresních soudů zůstaly nezměněny, neboť zákon o soudech a soudcích novelizován nebyl.

Agenda

Okresní soudy rozhodují v občanskoprávním řízení i v trestním řízení jako soudy prvního stupně téměř vždy, tedy všude tam, kde daná agenda není přímo svěřena krajským soudům (např. rozhodování v některých obchodních věcech, ve sporech o ochranu osobnosti nebo o nejzávažnějších trestných činech).

Tato dichotomie je některými právníky kritizována jako nadbytečná, zbytečně složitá a pro účastníky nepřiměřeně zatěžující. Při vyjednávání sněmovní koaliční smlouvy v červnu 2010 se zpočátku počítalo s tím, že vrchní soudy budou zrušeny a i tyto věci by projednávaly v prvním stupni okresní soudy (s tím, že by k tomu byly vyhrazeny pouze některé z nich), avšak TOP 09 přesvědčila koalici, že je třeba provést nejprve analýzu soudnictví. Podle Zdeňka Koudelky by ale takové řešení nebylo vhodné, protože na okresních soudech chybí pro tuto agendu specializovaní a zkušení soudci a vytvářet zvláštní okresní soudy s celokrajskou působností by jen přineslo zmatek a nic by se tím vlastně nezjednodušilo. I nadále by totiž existovaly kompetenční spory mezi dosavadními okresními soudy a novými „celokrajskými“ okresními soudy.

Související instituce

V obvodech všech okresních soudů působí okresní státní zastupitelství v pozici veřejné žaloby v trestním řízení. Působí také v nesporném občanskoprávním řízení, kde zastupují veřejný zájem.

V jejich obvodech také působí ministrem spravedlnosti jmenovaní notáři, kteří jsou okresními soudy pověřováni jako tzv. soudní komisaři úkony v řízení o dědictví zůstavitelů, kteří zemřeli v daném soudním obvodu.

Nakonec zde působí i ministrem spravedlnosti jmenovaní soudní exekutoři, kteří jsou určeni k provádění exekucí, přičemž okresní soud jako exekuční soud je pouze funkčně příslušný k nařízení exekuce proti dlužníkům v jeho obvodu a naopak soudní exekutor může provádět exekuci na celém území České republiky bez ohledu na to, v obvodu kterého okresního soudu má sídlo jeho exekutorský úřad.

Související články

• Soud
• Soudy v Česku