Okresní soud

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Budova Okresního soudu v Ostravě

Okresní soudy jsou základním článkem soustavy obecných soudů nejen České republiky, ale např. i Rakouska (Bezirksgericht).

V České republice je vymezení jejich soudních obvodů odvozeno od okresů a pražských obvodů územního členění státu, ale od roku 2005 se od nich hranicemi mírně odlišuje, byť počet a sídla zůstaly zachovány. Existuje tak celkem 86 typově okresních soudů. 75 jich je klasických, v Praze vykonává působnost okresních soudů 10 obvodních soudů (pro Prahu 1 až 10) a na území města Brna městský soud (Ústava je v čl. 91 odst. 1 počítá mezi okresní soudy, ale zmocňuje zákon, že může dát soudům jiné označení; tímto zákonem je zákon o soudech a soudcích, který stanoví jejich názvy a územní i věcnou působnost). Navíc existují i tři pobočky okresních soudů, v Havířově (Okresní soud v Karviné), v Krnově (Okresní soud v Bruntále) a ve Valašském Meziříčí (Okresní soud ve Vsetíně).

Soudní obvody[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam českých prvorepublikových krajských a okresních soudů.

V letech 18681948 fungovaly okresní soudy v územních obvodech nazývaných soudní okresy, které byly výrazně menší než tehdejší a dnešní politické okresy.

Od roku 1949 až do roku 2002 byla místní příslušnost okresních soudů vázána přímo na správní okresy, ale od roku 2002 je již určena samostatně zákonem o soudech a soudcích, čímž se soudní obvody staly samostatnou kategorií vymezené působnosti státních orgánů. Navíc se od roku 2005 začaly v některých případech (okresní soudy Brno-venkov, v Bruntále, Olomouci, Třebíči a ve Žďáru nad Sázavou) od vymezení okresů lišit.[1] Výrazně se pak odchýlily od 1. ledna 2007, kdy hranice okresů byly přizpůsobeny správní reformě a správním obvodům obcí s rozšířenou působností,[2] zatímco soudní obvody okresních soudů zůstaly nezměněny, neboť zákon o soudech a soudcích novelizován nebyl.

Agenda a související instituce[editovat | editovat zdroj]

Okresní soudy rozhodují v občanskoprávním řízení i v trestním řízení jako soudy prvního stupně téměř vždy, tedy všude tam, kde daná agenda není přímo svěřena krajským soudům (např. rozhodování v některých věcech obchodních korporací, duševního vlastnictví a nekalé soutěže nebo o nejzávažnějších trestných činech).

V obvodech všech okresních soudů působí okresní státní zastupitelství v pozici veřejné žaloby v trestním řízení. Působí také v nesporném občanskoprávním řízení, kde zastupují veřejný zájem.

V jejich obvodech také působí ministrem spravedlnosti jmenovaní notáři, kteří jsou okresními soudy pověřováni jako tzv. soudní komisaři úkony v řízení o dědictví zůstavitelů, kteří zemřeli v daném soudním obvodu.

Nakonec zde působí i ministrem spravedlnosti jmenovaní soudní exekutoři, kteří jsou určeni k provádění exekucí, přičemž okresní soud jako exekuční soud je pouze funkčně příslušný k nařízení exekuce proti dlužníkům v jeho obvodu a naopak soudní exekutor může provádět exekuci na celém území České republiky bez ohledu na to, v obvodu kterého okresního soudu má sídlo jeho exekutorský úřad.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška č. 564/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 623/2004 Sb. a zákon č. 6/2002 Sb.
  2. Vyhláška č. 513/2006 Sb.