Okresní soud

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Budova Okresního soudu v Ostravě

Okresní soudy jsou základním článkem soustavy obecných soudů nejen České republiky, ale např. i Rakouska (Bezirksgericht).

V České republice je vymezení jejich soudních obvodů odvozeno od okresů a pražských obvodů územního členění státu, ale od roku 2005 se od nich hranicemi mírně odlišuje, byť počet a sídla zůstaly zachovány. Existuje tak celkem 86 typově okresních soudů. 75 jich je klasických, v Praze vykonává působnost okresních soudů 10 obvodních soudů (pro Prahu 1 až 10) a na území města Brna městský soud (Ústava je v čl. 91 odst. 1 počítá mezi okresní soudy, ale zmocňuje zákon, že může dát soudům jiné označení; tímto zákonem je zákon o soudech a soudcích, který stanoví jejich názvy a územní i věcnou působnost). Navíc existují i tři pobočky okresních soudů, v Havířově (Okresní soud v Karviné), v Krnově (Okresní soud v Bruntále) a ve Valašském Meziříčí (Okresní soud ve Vsetíně).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam českých prvorepublikových krajských a okresních soudů.

Okresní soudy vznikly v Rakousku v roce 1850 jako nejnižší obecné soudy, po pěti letech však byla soudní moc v souvislosti s nástupem neoabsolutismu omezena, což se na okresní úrovni projevilo tím způsobem, že soudy byly sloučeny se správními úřady do smíšených okresních úřadů. Výjimkou byly tzv. „městské delegované okresní soudy“ v sídlech krajských soudů a několik málo ponechaných v Čechách. Definitivně se osamostatnily v roce 1868[1] a od té doby působí bez přerušení až do současnosti jako základní článek obecné soudní soustavy. Do roku 1948 fungovaly v územních obvodech nazývaných soudní okresy, které byly výrazně menší než tehdejší a dnešní politické okresy. Také jejich počet byl vyšší, zpočátku jich v českých zemích bylo celkem 310,[2][3] postupně přibylo dalších třicet.[pozn. 1] Rozhodovaly ale jen v základních civilních a trestních věcech, a to zásadně samosoudcem (u menších z nich byl zpravidla jen jeden soudce, který zároveň plnil funkce přednosty soudu[4]). Pro komplikovanější soudní agendu byly příslušné „sborové soudy první stolice“, tedy krajské soudy.[5]

Tak tomu bylo až do roku 1949, kdy byla provedena zásadní reforma. Soudní obvody byly navázány na obvody okresních národních výborů, mezi roky 1952 až 1961 se navíc okresní soudy nazývaly „lidové soudy“. Vzhledem k tomu jejich počet radikálně klesl, což se ještě více projevilo po správní reformě v roce 1960 (od této doby se také pražské okresní soudy označují jako soudy obvodní[6]). Naopak se ale rozšířila jejich pravomoc, rozhodovaly v zásadě již o všech tehdejších soudních agendách v prvním stupni a krajské soudy fungovaly víceméně jen jako soudy odvolací.[7] V důsledku tohoto zjednodušení soudní soustavy (navíc byly zrušeny vrchní soudy) okresní soudy také významně personálně posílily. Tento stav byl po roce 1989 zachován,[pozn. 2] některé z nich tak mají i několik desítek soudců. Složitější soudní agenda však byla přesunuta opět na krajské soudy, jejichž odvolacími soudy se staly obnovené soudy vrchní, a také územní působnost okresních soudů je od roku 2002 určena již samostatně zákonem o soudech a soudcích, čímž se soudní obvody staly samostatnou kategorií vymezené působnosti státních orgánů. Navíc se od roku 2005 začaly v některých případech od vymezení okresů lišit,[pozn. 3] výrazně se pak odchýlily od 1. ledna 2007, kdy hranice okresů byly přizpůsobeny správní reformě a správním obvodům obcí s rozšířenou působností, zatímco soudní obvody okresních soudů zůstaly nezměněny, neboť zákon o soudech a soudcích novelizován nebyl.[8]

Agenda a související instituce[editovat | editovat zdroj]

Rozhodují v občanskoprávním řízení i v trestním řízení jako soudy prvního stupně téměř vždy, tedy všude tam, kde daná agenda není přímo svěřena krajským soudům (např. rozhodování v některých věcech obchodních korporací, duševního vlastnictví a nekalé soutěže nebo o nejzávažnějších trestných činech).

V obvodech všech okresních soudů působí okresní státní zastupitelství v pozici veřejné žaloby v trestním řízení. Působí také v nesporném občanskoprávním řízení, kde zastupují veřejný zájem.

V jejich obvodech také působí ministrem spravedlnosti jmenovaní notáři, kteří jsou okresními soudy pověřováni jako tzv. soudní komisaři úkony v pozůstalostním řízení v případě zůstavitelů, kteří zemřeli v daném soudním obvodu.

Nakonec zde působí i ministrem spravedlnosti jmenovaní soudní exekutoři, kteří jsou určeni k provádění exekucí, přičemž okresní soud jako exekuční soud je pouze funkčně příslušný k nařízení exekuce proti dlužníkům v jeho obvodu a naopak soudní exekutor může provádět exekuci na celém území České republiky bez ohledu na to, v obvodu kterého okresního soudu má sídlo jeho exekutorský úřad.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Na základě ministerských nařízení č. 50/1869 ř. z. (Rokytnice v Orlických horách), 71/1869 ř. z. (Vrbno pod Pradědem), 13/1873 ř. z. (Jindřichov), 142/1873 ř. z. (Hartmanice), 79/1874 ř. z. (Volary), 114/1875 ř. z. (Úpice), 115/1875 ř. z. (Česká Skalice), 14/1876 ř. z. (Vysoké nad Jizerou), 58/1876 ř. z. (Královské Vinohrady), 95/1877 ř. z. (Štoky), 97/1877 ř. z. (Kladno), 142/1883 ř. z. (třetí civilní městský delegovaný okresní soud pro Nové Město a Vyšehrad), 71/1887 ř. z. (Mariánské Lázně), 56/1889 ř. z. (Žižkov), 71/1891 ř. z. (Velká Bíteš), 46/1892 ř. z. (civilní městský delegovaný okresní soud pro Brno-okolí), 68/1892 ř. z. (Teplice nad Metují), 184/1895 ř. z. (čtvrtý civilní městský delegovaný okresní soud pro dolní Nové Město a Holešovice-Bubny), 216/1898 ř. z. (Slezská Ostrava), 130/1901 ř. z. (Bojkovice a Pohořelice), 188/1901 ř. z. (Vejprty), 189/1901 ř. z. (Dobřany), 190/1901 ř. z. (Nusle), 191/1901 ř. z. (Vršovice), 130/1904 ř. z. (Horní Litvínov), 131/1904 ř. z. (pátý civilní městský delegovaný okresní soud pro Holešovice-Bubny), 86/1908 ř. z. (Třešť), 87/1908 ř. z. (Slavonice), 48/1911 ř. z. (Kralupy nad Vltavou), 49/1911 ř. z. (Nové Město pod Smrkem), 81/1913 ř. z. (Zlín) a nařízení vlády č. 194/1921 Sb. (Český Těšín).
  2. Obnoven byl pouze v roce 1996 spolu s okresem i okresní soud v Jeseníku.
  3. Změna krajských hranic mezi krajem Jihomoravským a Vysočinou a mezi krajem Olomouckým a Moravskoslezským se nedotkla vymezení obvodů okresních soudů Brno-venkov, v Bruntále, Olomouci, Třebíči a ve Žďáru nad Sázavou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon č. 59/1868 ř. z., ježto se týče organisace soudů okresních. Dostupné online. (německy)
  2. Císařské nařízení č. 290/1849 ř. z., kterým se schvaluje organizace soudů v korunní zemi Čechy. Dostupné online. (německy) Císařské nařízení č. 291/1849 ř. z., kterým se schvaluje organizace soudů v korunních zemích Morava a Slezsko. Dostupné online. (německy)
  3. Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 274/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci království Českého. Dostupné online. (německy) Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 103/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství Moravského. Dostupné online. (německy) Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 104/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci vévodství Horno- a Dolnoslezského. Dostupné online. (německy)
  4. HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-709-1. S. 319.  
  5. § 2–5, 49 a 50 zákona č. 111/1895 ř. z., jurisdikční norma. Dostupné online.
  6. § 1 odst. 2 zákona č. 62/1961 Sb., o organisaci soudů. Dostupné online.
  7. § 30, 31, 35 a 66 zákona č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví. Dostupné online.
  8. Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online. Přílohy č. 3 a 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Dostupné online.