1. leden

1. leden je první den roku podle gregoriánského kalendáře i juliánského kalendáře. Do konce roku zbývá 364 dní (365 v přestupném roce).

Dnem 1. ledna počínal se rok podle kalendáře zavedeného Juliem Caesarem v Římě (45 př. n. l.) Považovat 1. leden za počátek roku se udrželo až do pozdního středověku, a to navzdory odporu římskokatolické církve. Pak byl tento zvyk (usus) na krátký čas potlačen, ale již na sklonku středověku se znova objevuje a od počátku 17. století se začal všeobecně prosazovat. V Čechách se stal 1. leden počátkem roku nejprve v pražské kanceláři arcibiskupské (od roku 1366) a teprve od 1. poloviny 16. století se prosadil obecněji.

Dnes je 1. leden počátkem roku pro větší část obyvatel Země, ale pro mnohé tomu tak není (Čína, islámské země ad.).

Události

Česko

• 1770 – Marie Terezie vydala nový trestní zákoník.
• 1831 – Byla založena Matice česká, původně peněžní fond a nakladatelství, později společnost pro vydávání české literatury.
• 1933 – V novoročním čísle Lidových novin na spodním okraji jedné zapadlé strany se poprvé objevil mravenec s červeným šátkem na krku - Ferda Mravenec
• 1940 – Byly přerušeny diplomatické vztahy s SSSR. Znovu byly obnoveny 18. července 1941 podepsáním československo-sovětské smlouvy.
• 1949
  • V Československu bylo zavedeno nové krajské uspořádání, které již nerespektovalo zemské hranice.
  • Město Zlín bylo přejmenováno na Gottwaldov podle prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda.
• 1950 – V ČSR byla zrušena staletí trvající praxe vedení matrik na farách. Napříště budou o matriky pečovat státní orgány.
• 1956 – Založena Filharmonie Brno
• 1969 – ČSSR se stala federací.
• 1977 – Charta 77 vydala svůj první dokument – Prohlášení Charty 77.
• 1988 – Start Rallye Dakar, ve kterém poprvé vyhrál český tým (Loprais, Stachura, Mück).
• 1990 – Město Zlín se vrátilo ke svému původnímu jménu (v letech 1949–1989 se jmenovalo Gottwaldov).
• 1990 – Novoroční amnestie prezidenta Václava Havla, amnestováno bylo více než 23 tisíc lidí z tehdejších 31 tisíc vězňů.
• 1990 – První novoroční projev Václava Havla, prvního nekomunistického prezidenta od roku 1948.
• 1993 – Se zánikem Československa vznikly nástupnické státy Česká republika a Slovenská republika.
• 1996 – Vznikl 76. okres Jeseník.
• 2000
  • V České republice vzniklo 14 nových krajů.
  • Byla založena Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
• 2003 – V České republice zahájily činnost obce s rozšířenou působností.
• 2006 – Nabylo účinnosti usnesení vlády č. 422/2005, jímž byl prohlášen televizní vysílač a hotel na Ještědu národní kulturní památkou.
• 2011 – Ukončila činnost a vstoupila do likvidace středo-pravicová strana Unie svobody–DEU.
• 2013 – prezident republiky Václav Klaus vyhlásil částečnou amnestii

Svět

• 153 př. n. l. – V římském konzulátním kalendáři se 1. leden stal začátkem roku. Do této doby rok začínal 1. březnem.
• 45 př. n. l. – V Římské říši se začal používat Juliánský kalendář, zavedený Juliem Caesarem.
• 404 – Proběhly poslední známé gladiátorské zápasy, předpokládá se, že jde o ty, během nichž rozlícení diváci ubili sv. Telemacha, který pronikl do arény, aby proti nim protestoval. Zápasy pak byly definitivně zakázány císařem Honoriem.
• 1438 – Albrecht II. byl korunován uherským králem.
• 1700 – Car Petr I. Veliký zavedl v Rusku juliánský kalendář, který nahradil počítání let podle byzantské éry.
• 1801 – Italský astronom Giuseppe Piazzi objevil první planetku a pojmenoval ji podle římské bohyně plodnosti a úrody Ceres.
• 1804 – Haiti vyhlásilo nezávislost na Francii.
• 1877 – Královna Viktorie se stala císařovnou Indie.
• 1900 – Nigérie se stala britským protektorátem.
• 1901 – Proběhlo oficiální vyhlášení Australského svazu. Novým hlavním městem byla určena Canberra.
• 1912 – Byla svržena dynastie Čching a vyhlášena Čínská republika.
• 1919
  • Ve Smolensku byla vyhlášena Běloruská svazová socialistická republika.
  • Vilnius byl obsazen polskými jednotkami.
• 1939 – V USA byla založena firma Hewlett-Packard.
• 1941 – 26 států podepsalo ve Washingtonu Deklaraci spojených národů.
• 1944 – Polní maršál Erwin Rommel byl jmenován velitelem skupiny armád B ve Francii.
• 1945 – Luftwaffe zahájila operaci Bodenplatte.
• 1956 – Súdán získal nezávislost. Do té doby byl spravován jako anglo-egyptské kondominium.
• 1958 – Vstupuje v platnost Euroatom – Evropské společenství pro atomovou energii.
• 1959 – Tímto dnem je označován počátek kubánské revoluce.
• 1960 – Kamerun vyhlásil nezávislost. V daném roce se k nezávislosti přihlásilo dalších 16 zemí Afriky.
• 1965 – Jim Clark zvítězil v Grand Prix Jihoafrické republiky.
• 1968 – Jim Clark zvítězil v Grand Prix Jihoafrické republiky.
• 1973 – K EHS se připojilo Spojené království, Irsko a Dánsko.
• 1979 – Byl zahájen 1. ročník nejtěžšího a nejdelšího automobilového závodu – Rallye Paříž-Dakar.
• 1981 – K EHS se připojilo Řecko.
• 1983 – V síti ARPANET, přímém předchůdci internetu, se staly standardem protokoly TCP/IP.
• 1986 – K EHS se připojilo Španělsko a Portugalsko.

Evropská unie (2007)

• 1988 – Vznikla Evangelická luteránská církev v Americe (ELCA).
• 1994
  • Vznikl Evropský hospodářský prostor.
  • NAFTA nabyla účinnosti
• 1995
  • K EU se připojilo Rakousko, Švédsko a Finsko.
  • Založena Světová obchodní organizace
  • Finsko vstoupilo do ESA.
• 1997 – Kofi Annan se stal generálním tajemníkem OSN.
• 1999 – Evropská měnová jednotka ECU byla nahrazena eurem. Společnou měnu začalo využívat 11 zemí (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko).
• 2000 – Ruským prezidentem se stal Vladimir Putin.
• 2000 – Evropská centrální banka převzala úlohy národních centrálních bank.
• 2001 – Zavedení eura v Řecku.
• 2002 – Zavedení eurobankovek a euromincí v Evropské unii
• 2007
  • Rumunsko a Bulharsko se staly členy Evropské unie.
  • Zavedení eura v Slovinsku.
• 2008 – Zavedení eura na Maltě a na Kypru.
• 2009 – Zavedení eura v Slovenské republice.
• 2011
  • Zavedení eura v Estonsku
  • V Brazílii se ujala úřadu první prezidentka Dilma Rousseff

Narození

Česko

Petr Vacek (* 1965)

• 1777 – Friedrich Egermann, severočeský sklářský odborník a podnikatel († 5. března 1864)
• 1799 – Šebestián Kubínek, písmák, kazatel a šiřitel knih († 18. července 1882)
• 1800 – Václav Emanuel Horák, varhaník, hudební skladatel a pedagog († 3. září 1871)
• 1809 – František Josef Görner, arciděkan v Horní Polici († 24. října 1883)
• 1849 – Alois Epstein, český pediatr († 25. října 1918)
• 1850 – Miroslav Krajník, básník a překladatel († 3. července 1907)
• 1851 – Emanuel Chvála, hudební kritik a skladatel († 28. října 1924)
• 1856 – Josef Myslimír Ludvík, kněz, historik a spisovatel (* 22. dubna 1796)
• 1860
  • Jan Antoš, spisovatel († 6. června 1899)
  • Jan Vilímek, malíř († 15. dubna 1938)
• 1862 – Jindřich Vaníček, sokolský funkcionář († 2. června 1934)
• 1863 – Jindřich Souček, technik, hudební skladatel a sbormistr († 16. listopadu 1940)
• 1881 – Emanuel Chobot, polský politik na Těšínsku († 7. června 1944)
• 1888 – Eduard Bass, spisovatel a novinář († 2. října 1946)
• 1893 – Karel Dvořák, sochař († 28. února 1950)
• 1894 – František Götz, literární historik, kritik, dramatik a dramaturg († 7. července 1974)
• 1896 – Ivan Párkányi, rusínsky politik, ministr vlády ČSR, guvernér Podkarpatské Rusi († 23. prosince 1996)
• 1913 – Vladimír Vokolek, básník, prozaik a esejista († 23. července 1988)
• 1915 – Jan Opletal, student, zabit při protinacistické demonstraci († 11. listopadu 1939)
• 1932
  • Pavel Bošek, herec a dramatik († 17. listopadu 1980)
  • Vlastislav Housa, sochař († 5. září 2004)
• 1944 − Jaroslav Kaňkovský, herec, moderátor a dabér
• 1962 − Borek Nedorost, klávesista
• 1964 – Ivo Purš, historik umění
• 1965
  • Vít Malinovský, saxofonista
  • Petr Vacek, herec, zpěvák a tlumočník
• 1971 – Bobby Holík, hokejista
• 1977
  • Kateřina Lojdová (1977), herečka a dabérka
  • Leoš Friedl, tenista
  • Andrea Kalivodová, operní pěvkyně-mezzosopranistka
• 1979 – Daniel Seman, hokejista
• 1981 – Marek Tomica, hokejový útočník
• 1988 – Marcel Gecov, fotbalový záložník
• 1994 – Kateřina Zemanová, dcera prezidenta

Svět

Pierre de Coubertin (* 1863)

Ján Čarnogurský (* 1944)

Davor Šuker (* 1968)

David Nalbandian (* 1982)

• 1431 – Alexandr VI., papež († 1503)
• 1449 – Lorenzo I. Medicejský, vládce Florencie († 8. dubna 1492)
• 1484 – Ulrich Zwingli, švýcarský humanistický teolog († 11. října 1531)
• 1516 – Markéta Eriksdotter Leijonhufvud, švédská královna jako manželka Gustava I. († 1551)
• 1557 – Štěpán Bočkaj, vůdce uherského protihabsburského povstání, sedmihradský kníže a uherský protikrál († 29. prosince 1606)
• 1600 – Friedrich Spanheim, nizozemský teolog († 14. května 1649)
• 1614
  • Jindřich Fridrich Falcký, syn českého krále Fridricha Falckého († 17. ledna 1629)
  • John Wilkins, anglikánský biskup († 19. listopadu 1672)
• 1618 – pokřtěn Bartolomé Esteban Murillo, španělský malíř († 3. dubna 1682)
• 1711 – František Trenck, plukovník pandurů, vězeň na Špilberku, († 4. října 1749)
• 1745 – Vincenc Maria Strambi, italský biskup a světec († 1. ledna 1824)
• 1752 – Betsy Rossová, americká švadlena; ušila první americkou vlajku († 30. ledna 1836)
• 1767 – Heinrich Adolf Schrader, německý lékař, mykolog a botanik († 22. října 1836)
• 1771 – Georges Cadoudal, francouzský generál († 25. června 1804)
• 1778 – Gustav IV. Adolf, švédský král († 7. února 1837)
• 1788 – Étienne Cabet, francouzský filosof a utopický socialista († 9. listopadu 1856)
• 1806 – Lionel Kieseritzky, německý šachový mistr († 18.května 1853)
• 1814 – Chung Siou-čchüan, vůdce povstání proti dynastii Čching († 1. června 1864)
• 1823 – Sándor Petőfi, maďarský básník († 31. července 1849)
• 1854 – James Frazer, skotský antropolog a etnolog († 1941)
• 1863
  • Aleko Konstantinov, bulharský spisovatel († 23. května 1897 Sofie)
  • Pierre de Coubertin, francouzský pedagog a historik, zakladatel moderních olympijských her († 1937)
• 1887 – Wilhelm Canaris, německý admirál († 1945)
• 1888 − Frank Stokes, americký kytarista a zpěvák († 12. září 1955)
• 1889 – Dario Beni, italský cyklista († 11. února 1969)
• 1895 – J. Edgar Hoover, šéf FBI († 1972)
• 1898 – Viktor Ullmann, německý hudební skladatel, pianista a dirigent († 17. října 1944)
• 1909
  • Marcel Balsa, francouzský automobilový závodník († 11. srpna 1984)
  • Stepan Bandera, ukrajinský nacionalista († 15. října 1959)
• 1911 − Roman Totenberg, polský houslista a pedagog († 8. května 2012)
• 1912 – Gustave de Molinari, belgický ekonom (* 3. dubna 1819)
• 1915 – Branko Ćopić, srbský spisovatel a básník († 26. března 1984)
• 1918 – Jo'el Palgi, izraelský voják a diplomat († 21. února 1978)
• 1919
  • Jerome David Salinger, americký spisovatel († 27. ledna 2010)
  • Petr Kien, židovský výtvarník a básník († 1944)
• 1923 − Milt Jackson, americký hudebník († 9. října 1999)
• 1924 – Jacques Le Goff, francouzský historik
• 1926 – José Manuel Estepa Llaurens, španělský kardinál
• 1927 – Maurice Béjart, francouzský choreograf († 21. listopadu 2007)
• 1928 – Hap Sharp, americký automobilový závodník († 1993)
• 1933 – Chalida Ščegolejevová, sovětská krasobruslařka
• 1934 – Raúl Eduardo Vela Chiriboga, ekvádorský kardinál
• 1936 – Ivan Balaďa, slovenský režisér a scenárista
• 1938
  • Carlo Franchi přezdívaný Gimax, italský automobilový závodník
  • Frank Langella, americký herec italského původu
• 1939 – Michèle Mercier, francouzská herečka
• 1942 – Gennadij Sarafanov, sovětský (ruský) kosmonaut († 2005)
• 1944 – Ján Čarnogurský, bývalý místopředseda federální vlády, předseda vlády Slovenska a předseda KDH
• 1945
  • Gail Zappa, druhá manželka zesnulého Franka Zappy
  • Jacky Ickx, belgický automobilový závodník
• 1947 – Vladimir Titov, sovětský (ruský) kosmonaut
• 1949 – Zvonko Fišer, slovinský právník
• 1950 – Morgan Fisher, anglický klávesista a skladatel
• 1951 – Hans Joachim Stuck, německý automobilový závodník
• 1953 – Zoran Janković, slovinský politik
• 1955 – Vladimír Župan, ukrajinský klavírní virtuos, skladatel a pedagog
• 1960 – Shinya Tsukamoto, japonský filmový režisér
• 1963
  • Jean Marc Gounon, francouzský automobilový závodník
  • Milan Luhový, slovenský fotbalista
• 1968 – Davor Šuker, chorvatský fotbalista
• 1971 − Chris Potter, americký saxofonista, klarinetista a hudební skladatel
• 1977 − Hasan Salihamidzič, bosenský fotbalista
• 1980
  • Olivia Ruiz, francouzská zpěvačka
  • Jennifer Lauretová, francouzská herečka
• 1981 – Zsolt Baumgartner, maďarský automobilový závodník
• 1982 – David Nalbandian, argentinský tenista
• 1983
  • Calum Davenport, anglický fotbalista
  • Daniel Jarque, španělský fotbalista († 8. srpna 2009)
• 1984 – José Paolo Guerrero, peruánský fotbalista
• 1985
  • Steven Davis, irský fotbalista
  • Oscar Gatto, italský cyklista
• 1990 – Andrej Chalimon, ruský herec

Úmrtí

Česko

• 1871 – Karel Vladislav Zap, vlastenecký učitel, spisovatel, historik (* 8. ledna 1812)
• 1877 – Fridolin Wilhelm Volkmann, český filozof a psycholog (* 1821)
• 1890 – František Chalupa básník, spisovatel a překladatel (* 30. prosince 1857)
• 1899 – Otokar Mokrý, básník, žurnalista a překladatel (* 25. května 1854)
• 1906 – Josef Miroslav Weber, český houslista a hudební skladatel žijící v cizině (* 9. listopadu 1854)
• 1920 – Růžena Svobodová, spisovatelka (* 10. července 1868)
• 1942 – Jaroslav Ježek, hudební skladatel (* 25. září 1906)
• 1948 – Rudolf Bechyně, politik (* 6. dubna 1881)
• 1973 – František Běhounek, fyzik a spisovatel (* 28. října 1898)
• 1995 – Otto Eckert, sochař a keramik (* 4. října 1910)

Svět

Heinrich Rudolf Hertz († 1894)

Grace Hopperová († 1992)

• 0379 – sv. Basileios Veliký, řecký raně křesťanský teolog (* 330)
• 0898 – Odo Pařížský, západofranský král (* 860)
• 1515 – Ludvík XII., francouzský král z dynastie Valois-Orleans († 27. června 1462)
• 1559 Kristián III., dánský a norský král (* 1503)
• 1671 – Paul-Philippe Hardouin de Péréfixe de Beaumont, arcibiskup pařížský (* 1606)
• 1748 – Johann Bernoulli, švýcarský matematik (* 6. srpna 1667)
• 1766 – Jakub František Stuart, neúspěšný uchazeč o anglický a skotský trůn (* 10. června 1688)
• 1768 – Jean Restout, francouzský malíř (* 26. března 1692)
• 1782 – Johann Christian Bach, německý hudební skladatel (* 5. září 1735)
• 1789 – Johann Ernst Basilius Wiedeburg, německý matematik, fyzik a astronom (* 24. června 1733)
• 1793 – Francesco Guardi, italský malíř (* 5. října 1712)
• 1796 – Alexandre-Théophile Vandermonde, francouzský matematik (* 28. února 1735)
• 1817 – Martin Heinrich Klaproth, německý chemik (* 1. prosince 1743)
• 1824 – Vincenc Maria Strambi, italský biskup a světec (* 1. ledna 1745)
• 1844 – George Harpur Crewe, anglický politik (* 1. února 1795)
• 1873 – Saint-Marc Girardin, francouzský politik a literární kritik (* 19. února 1801)
• 1876 – Alfred Bruyas, francouzský sběratel umění (* 15. srpna 1821)
• 1881 – Louis Auguste Blanqui, francouzský politik (* 7. února 1805)
• 1894 – Heinrich Rudolf Hertz, německý fyzik (* 22. února 1857)
• 1900 – Adam Budwiński, polský právník (* 27. ledna 1845)
• 1903 – Ernst Friedländer, německý archivář (* 28. srpna 1841)
• 1931 – Martinus Wilhelm Beijerinck, nizozemský botanik a mikrobiolog (* 16. března 1851)
• 1943 – Arthur Ruppin, německý sociolog a sionista (* 1. března 1876)
• 1946 – Ernst Sellin, německý profesor (* 26. května 1867)
• 1953 – Hank Williams, americký zpěvák (* 17. září 1923)
• 1958 – Edward Henry Weston, americký fotograf (* 24. března 1886)
• 1966 – Vincent Auriol, francouzský politik (* 27. srpna 1884)
• 1972 – Maurice Chevalier, francouzský zpěvák (* 12. září 1888)
• 1980 – Peter Broeker, kanadský automobilový závodník (* 15. května 1929)
• 1981 – Mauri Rose, americký automobilový závodník (* 26. května 1906)
• 1992 – Grace Hopperová, americká matematička (* 9. prosince 1906)
• 1993 – Adolf Lang, německý automobilový závodník (* 4. května 1913)
• 1995 – Eugene Paul Wigner, americký fyzik maďarského původu, nositel Nobelovy ceny za rok 1963 (* 17. listopadu 1902)
• 2009 – Johannes Mario Simmel, rakouský spisovatel (* 7. dubna 1924)
• 2012
  • Kiro Gligorov, makedonský politik, právník a první prezident nezávislé republiky Makedonie (* 1917)
  • Fred Milano, americký doo-wopový zpěvák (* 26. srpna 1939)
  • Yafa Yarkoni, izraelská zpěvačka (* 24. prosince 1925)
• 2013 − Patti Page, americká zpěvačka (* 8. listopadu 1927)

Svátky

Česko

• Státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu
• Mečislav, Mečislava

Svět

• Nový rok
• Mezinárodní den míru (Světový den míru)
• Slovensko – Státní svátek: Den vzniku Slovenské republiky (slovensky Deň vzniku Slovenskej republiky)

Katolický kalendář

• Oktáv Narození Páně (svátek Panny Marie, Matky Boží)
• sv. Zdislava z Lemberka
• sv. Fulgentius z Ruspe

Pranostiky

Česko

• Připadne-li Nový rok na pondělí, prorokuje se krutá zima, vlhké jaro, povodně a těžké nemoci.
• Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
• Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
• Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzimek, mnoho ovoce a hojnost obilí.
• Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce hrozí i válka.
• Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
• Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
• Hospodář si první leden pamatuje, ten mu na budoucí rok ukazuje.
• Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
• Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
• Novoroční noci vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
• Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
• Na Nový rok ráno nebe rudé – nepohoda, svízel velká bude.
• Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
• Je-li Nový rok hezky, budou pěkné žně.
• Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.
• Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
• Na Nový rok déšť – o velikonocích sníh.
• Na Nový rok o slepičí krok.

1. leden v pražském Klementinu
minimum	denní průměr	maximum
–21,4 °C (1784)	0,8 °C (od 1961)	12,5 °C (2007)