Moravskoslezský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moravskoslezský kraj
Budova Krajského úřadu Moravskoslezského kraje
Budova Krajského úřadu Moravskoslezského kraje
Sídlo: Ostrava

zeměpisné souřadnice: 49°49′12″ s. š., 17°58′12″ v. d.
Hejtman: Miroslav Novák (ČSSD)
Rozloha: 5 427 km²
Počet obyvatel: 1 230 613[1]
Hustota zalidnění: 227 obyvatel/km²
Nejvyšší bod: Praděd (1491 m n. m.)
Historické země: Morava a Slezsko
Počet okresů: 6
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 22
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: 30
ISO 3166-2: CZ-MO
CZ-NUTS: CZ080
RZ: T
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
Moravskoslezský kraj – poloha v rámci ČR
OpenStreetMap: mapová data

Moravskoslezský kraj (od ledna 2000 do května 2001 Ostravský kraj) je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v Česku. Celé jeho území leží v Severomoravském kraji. Z větší části leží v Českém Slezsku, zbývající část zabírá sever Moravy. Na jihu sousedí se Zlínským krajem, na západě s Olomouckým krajem, na severu s polskými vojvodstvími Opolským a Slezským, na jihovýchodě s Žilinským krajem na Slovensku. Na území kraje se nacházejí čtyři euroregiony – Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko. Symboly kraje tvoří znak, vlajka a logo.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Horopisně leží území kraje na rozhraní Českého masívu a vnějších Západních Karpat. Nejvyšším pohořím je Hrubý Jeseník (Praděd, 1491 m), jenž patří k Českému masívu a Moravskoslezský kraj se o něj dělí se sousedním Olomouckým krajem. Na opačném, jihovýchodním konci kraje se zvedají Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m), které přecházejí do Zlínského kraje, na Slovensko i do Polska. Nižší kopce lemují jihozápadní hranici kraje. Severovýchod se naopak svažuje do Ostravské pánve kolem řeky Odry a jejích přítoků. Nejnižším bodem je soutok řek Odry a Olše (195 m).

Většinu území kraje odvodňuje řeka Odra a její přítoky (např. Opava, Ostravice, Olše) do Baltského moře. Pouze z části Nízkého Jeseníku kolem Rýmařova a drobných území okresu Nový Jičín odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do Černého moře.

I když je kraj spojován především s průmyslovým Ostravskem, nachází se v něm i cenné přírodní oblasti, jež jsou chráněny v rámci tří chráněných krajinných oblastí: Beskydy (rozlohou 1160 km²; včetně zlínské části největší CHKO v Česku), Jeseníky a Poodří. Kromě toho je zde 131 maloplošných chráněných území.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Území kraje je vymezeno územími okresů Bruntál, Opava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město.

K 31. prosinci 2002 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se pro účely státní správy od 1. ledna 2003 dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu ještě tyto obce: Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Odry, Orlová, Rýmařov, Třinec, Vítkov.

V kraji je 300 obcí, z toho 22 obce s rozšířenou působností. Sídelním městem kraje je statutární město Ostrava.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky a ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

k 31. květnu 2001, dnem vyhlášení novelizačního ústavního zákona č. 176/2001 Sb., byl přejmenován Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj, současně byly přejmenovány i další tři kraje. Zákonem 387/2004 Sb. byly k 1. lednu 2005 přesunuty 3 obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje.

V letech 1949-1960 byla většina území dnešního Moravskoslezského kraje součástí kraje Ostravského; část pak patřila ke kraji Olomouckému. V roce 1960 oba kraje zanikají a území celého dnešního Moravskoslezského kraje pak patřilo až do 31. prosince 1999 k tehdejšímu Severomoravskému kraji.

Za Rakousko-Uherska náležela většina území současného kraje k Slezskému vévodství, z malé části k Moravskému markrabství, Hlučínsko bylo součástí pruské provincie Slezska, jak ostatně napovídá i dnešní název kraje. Viz též Moravsko-slezská hranice. Po vzniku Československa náležela většina kraje k Zemi Slezské se správním centrem Opavou, malá část k Zemi Moravské se správním centrem v Brně, od 1. prosince 1928 do 31. prosince 1948 náleželo celé území kraje k Zemi Moravskoslezské se správním centrem v Brně.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Kraj má třetí nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a po Praze nejvyšší hustotu zalidnění, vysoce převyšující republikový průměr (Česko 130 obyvatel na km², Moravskoslezský kraj 230 obyvatel na km²;). 62 % obyvatel žije ve městech nad 20 000 obyvatel a i to je v zemi výjimečné. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (1453), nejnižší na Bruntálsku (63).

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Prezentace Moravskoslezského kraje na veletrhu Regiontour 2010

Díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi a na ně vázaným hutním a dalším průmyslem patřila tato část kraje už za Rakousko-Uherska k nejdůležitějším průmyslovým oblastem. V souvislosti se současným útlumem těžkého průmyslu zde ovšem značně roste nezaměstnanost. Dlouho bude také trvat obnova poškozeného životního prostředí.

Přes polovinu území kraje zabírá zemědělská půda, dalších 35 % připadá na lesní plochy (zejména v horských oblastech Jeseníků a Beskyd).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ostrava hlavní nádraží

Území nynějšího kraje se po zániku Československa ocitlo v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu a s hospodářskými podněty z vyspělých zemí EU. Velkým nedostatkem kraje z hlediska dopravní infrastruktury je absence přímého napojení na dálniční síť, která není dosud do kraje přivedena. V květnu 2002 byla zahájena stavba dálnice D47 mezi Lipníkem nad Bečvou a polskou hranicí u Bohumína o délce 80,2 km. Nyní je již sjízdná. Silniční komunikační systém se v současnosti opírá o hlavní mezinárodní silnice I/11 (E 75): Opava - Ostrava - Český Těšín - Mosty u Jablunkova a I/48 (E 462): Nový Jičín - Frýdek-Místek - Český Těšín, které procházejí východní částí kraje. V současnosti probíhá jejich modernizace, a to především na silnici I/48, která je upravována na rychlostní komunikaci R48.

Moravskoslezský kraj protínají dva železniční tahy evropského významu, elektrifikované tratě č. 270 a č. 320, které jsou součástí druhého a třetího tranzitního železničního koridoru. Modernizace druhého železničního koridoru byla dokončena v roce 2005, modernizace části 3. koridoru vedené po území Moravskoslezského kraje začala v roce 2007. Ostravu s Opavou spojuje jednokolejná elektrifikováná železniční trať 321. Je využívána nejen jako příměstská železnice pro integrovaný systém, ale také pro meziměstské rychlíky. Ty dále pokračují po neelektrifikované železniční trati číslo 310 do Krnova odkud se rozjíždějí do Olomouce a přes polské území do Jeseníku. Přesto, že trat číslo 321 byla nedávno rekonstruovaná a elektrifikovaná, plně nepostačuje současným potřebám. Existuje několik návrhů na její zdvoukolejnění, nicméně v nejbližší době se žádné větší stavby z finančních důvodů konat nebudou.

Silniční i železniční veřejná osobní doprava je postupně integrována v rámci Ostravského dopravního integrovaného systému.

Dosažitelnost regionu letecky je zabezpečována prostřednictvím mezinárodního letiště v Mošnově, druhého největšího letiště v Česku, jehož délka přistávací dráhy 3600 m umožňuje přistávání všech kategorií letadel bez omezení.

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Ostrava - pohled na areál Nové huti z haldy Ema

Moravskoslezský kraj patří mezi oblasti s nejvíce poškozeným životním prostředím v České republice a v některých parametrech i v celé Evropě.[2] Vysoká koncentrace těžkého průmyslu je dlouhodobě příčinou silně znečištěného ovzduší. Ve znečištění rakovinotvorným benzopyrenem patří podle měření Českého hydrometeorologického ústavu k nejzamořenějším oblastem České republiky.[3] Také koncentrace prachových částic jsou v ostravském ovzduší nejvyšší v zemi. V roce 2005 překračovalo znečištění prachem přípustný denní limit po 160 dní roku.[4]

Věda a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Širokou škálu 42 gymnázií, 101 středních odborných škol a 57 středních odborných učilišť doplňuje 11 vyšších odborných škol a čtyři vysoké školy (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě a Vysoká škola podnikání), které svými 17 fakultami zabezpečují výuku pro více než 38 tisíc studentů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1.1.2012, Český statistický úřad
  2. Pavel Baroch: Na Ostravsku se umírá dřív. Může za to i špinavý vzduch, 17. ledna 2010, aktualne.cz
  3. Pavel Baroch: Chcete rakovinu? Přestěhujte se do Ostravy, Aktualne.cz, 30. září 2009
  4. Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Děti Země 2008, ISBN 80-86678-10-5

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]