Lysá hora (Moravskoslezské Beskydy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lysá hora
Lysá hora, pohled z Frýdlantu nad Ostravicí
Lysá hora, pohled z Frýdlantu nad Ostravicí

Vrchol 1323 m n. m.
Prominence 768 m ↓ Jablunkovský průsmyk
Izolace 54 km → Minčol (Malá Fatra)[1]
Poznámka nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd

Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Pohoří Moravskoslezské Beskydy / Lysohorská hornatina / Lysohorská rozsocha / Lysohorské hřbety
Souřadnice 49°32′45″ s. š., 18°26′51″ v. d.
Lysá hora
Fire.svg
Lysá hora
Hornina godulský pískovec a břidlice
Povodí Ostravice (řeka)

Lysá hora (1323 m n. m.) je nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd a Těšínska. Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Na holém (lysém) vrcholu, na který vede silnice z Krásné, se nachází charakteristický telekomunikační vysílač, meteorologická stanice a několik horských chat.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula. Z vrcholu Lysé hory vybíhají čtyři rozsochy: Malchor, Zimný (Zimní Polana), Kobylanka (Velký Kobylík) a Lukšinec.[2] Vrchol představuje významnou křižovatku turistických cest a dvakrát týdně (ve středu a pátek) na něj dojíždí autobusový spoj Raškovice – Lysá hora určený původně pro tělesně postižené a důchodce, nyní využívaný hojně i dalšími návštěvníky Beskyd.[3]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

V masívu Lysé hory vzniklo několik přírodních rezervací a památek: Mazák a Mazácký Grúnik, Malenovický kotel, Vodopády Satiny, Koryto řeky Ostravice, Ondrášovy díry (lašsky Ondrašovy ďury) a další menší na okrajích masívu. Důvodem ochrany jsou smrčiny s příměsí jedlobukových porostů a oblasti svahových sesuvů. V tzv. Ondrašovych ďurach se nachází pseudokrasové jeskyně a pukliny hojné i v dalších částech hory. V oblasti potoka Mazák a Řehucí vznikly menší skalní útvary a pro potok Satinu charakteristické vodopády. Koryto řeky Ostravice je chráněno kvůli geologické kvalitě. Vrchol Lysé hory v minulosti vážně poškodila průmyslová těžba dřeva.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Lysá hora je vlivem nadmořské výšky přesahující 1300 m n. m. jedním z nejchladnějších, nejdeštivějších a největrnějších míst v České republice.

Průměrná roční teplota (1961–1990) činí 2,6 °C. V nejchladnějším lednu je průměrná teplota –6,2 °C a v nejteplejším červenci 11,3 °C. Průměrné roční srážky vykazují hodnotu 1390,8 mm. Nejdeštivější je červenec (196,8 mm) a nejsušší březen (76,8 mm).

Lysá hora je velmi bohatá na sníh. V březnu kulminuje sněhová pokrývka a obvykle přesahuje 2 m. Sněhová pokrývka se zde vyskytuje každoročně od října do května. Sněžení se může objevit i v červenci a srpnu.

Stavby na Lysé hoře[editovat | editovat zdroj]

V roce 1880 vznikla na Lysé hoře útulna Albrechta Habsburského, což se stalo zdrojem určité závisti části českých turistů, kteří „německou“ (tehdy míněno habsburskou) chatu ignorovali. Proto v roce 1935 vznikla na vrcholu chata Klubu českých turistů nazvaná podle Petra Bezruče Bezručova chata (na Lysé hoře), ačkoliv sám Petr Bezruč navštívil pouze „německou“ chatu a v případě „české“ se odmítl i účastnit jejího otevření.[4] V roce 1948 byly obě znárodněny (chata Albrechta Habsburského přejmenována na Slezskou chatu) posléze sjednoceny a v letech 1972 a 1978 postupně obě do základů vyhořely. V dnešní době na vrcholu už několik let poskytuje turistům služby bufet Šantán, turistická ubytovna Kameňák, Horská chata Lysá hora a probíhá i obnova Bezručovy chaty.

Na Lysé hoře stojí i stanice horské služby s provozem o víkendu a svátcích. Od roku 1897 se provádí meteorologická měření (nová budova českého hydrometeorologického ústavu je zde od roku 1954).

Od roku 1980 funguje i telekomunikační vysílač vysoký 78 metrů tvořící charakteristickou dominantu Lysé hory.

Skautský pomník[editovat | editovat zdroj]

Na hřebeni pod Lysou horou se nachází mohyla Ivančena (925 m) na památku popravených skautů.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Lysá hora leží v historické zemi Slezsko.
  • Lysá hora je nejvyšší horou Těšínského Slezska.
  • Lysá hora byla nejvyšší horou Protektorátu Čechy a Morava.[5]
  • Úplně celá hora je v povodí řeky Ostravice.
  • Na Lysé hoře byla zaznamenána nejvyšší sněhová pokrývka v Česku, měřila 491 cm a bylo to v březnu roku 1911.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti se na Lysé hoře slétaly čarodějnice z celého Slezska a k smrti utancovaly každého zabloudilce, který se připletl k jejich rejům.[2]

Petr Bezruč[editovat | editovat zdroj]

Českého básníka Petra Bezruče hora a kraj Beskyd inspirovaly k příznačným básnickým sbírkám.[2] Po Bezručovi je také pojmenován i nejstarší turistický výšlap v Evropě, tzv. Bezručův výplaz, který se na podzim v roce 2008 konal již popadesáté.[2] Ve vesnici Pražmo je pochována Maryčka Magdónová, známá z několika jeho básní.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prominence a izolace na Ultratisicovky.webnode.cz
  2. a b c d e IVÁNKOVÁ, Lenka. Na Lysé hoře najdete i odkaz Petra Bezruče. teplický deník. červen 2008, s. 25.  
  3. http://www.3csad.cz/modules.php?op=modload&name=PagEd&file=index&topic_id=0&page_id=152
  4. http://lysahora.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=109703&lng=&menu=
  5. RADVANOVSKÝ, Zdeněk (editor): Historie okupovaného pohraničí 1938-1945, 11., Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem (2006), str. 83.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]