Příbor (okres Nový Jičín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Příbor
Příbor, v pozadí Šostýnské vrchy a Moravskoslezské Beskydy

Příbor, v pozadí Šostýnské vrchy a Moravskoslezské Beskydy

znak obce Příborvlajka obce Příborznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0804 599808
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Nový Jičín (CZ0804)
obec s rozšířenou působností: Kopřivnice
pověřená obec: Příbor
historická země: Morava
katastrální výměra: 22,14 km²
počet obyvatel: 8 642 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 278 m
PSČ: 742 58 až 742 59
zákl. sídelní jednotky: 15
části obce: 3
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: nám.S.Freuda /19
74258 Příbor
starosta / starostka: Ing. Milan Strakoš
Oficiální web: http://www.pribor.eu
Ofic. web MÚ: http://www.pribor.urad.cz
E-mail: info@pribor-mesto.cz

Příbor
Red pog.png
Příbor
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Příbor (německy Freiberg)[2] se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji.

Počátkem roku 2012 zde žilo 8 642 obyvatel, ještě v roce 2007 jich bylo 8 789 obyvatel.

Příbor, Freudplatz.JPG

Historie[editovat | editovat zdroj]

Příbor je nejstarším městem okresu Nový Jičín. První písemná zmínka o obci pochází z 12. prosince 1251 v listině markraběte moravského Přemysla, budoucího českého krále Přemysla Otakara II. Město založil Frank z Hückeswagenu. Příbor byl od prvopočátku významným správním, hospodářským a kulturním centrem celého okolí. Již v roce 1292 je jmenován jako městečko a v roce 1294 jako město. Po panství pánů z Hückeswagenu a Příbora po roce 1307 se stal součástí olomouckého biskupství. V roce 1389 olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmberka udělil městu právo opevnění. Jako zástavní držitelé panství Hukvald ovládali město bývalí husitští hejtmané Mikuláš Sokol z Lamberka v letech 1435 - 1438 a Jan Čapek ze Sán v letech 1438 - 1452 a bratřický hejtman Jan Talafús z Ostrova v letech 1452 - 1465. Zástavní držitel Hukvald Dobeš z Boskovic vymohl na králi Vladislavu II. Jagelonském udělení městu dvou výročních trhů v roce 1493. Olomoucký biskup Marek Khuen udělil městu čtyři výroční trhy a jeden trh týdenní v roce 1560. Nejpočetnější ze všech cechů byl významný cech soukeníků, jenž svá sukna od poloviny 16. století vyvážel do Krakova, Poznaně, Lvova, Levoče a Prešova a dalších měst. V roce 1615 postoupil městu kardinál František Ditrichštejn řadu privilegií a práv jako městské právo olomoucké, osvobození od robot, rozšíření rybolovu v řece Lubině a mnohé jiné. Kardinál někdy přespával na náměstí v domě čp.6, na němž je dodnes jeho znak. V roce 1617 si Příbor od olomouckého biskupa pronajal celé panství Hukvaldy na 6 let za plat 9 600 zl. ročně. Za třicetileté války město třikrát vyhořelo v letech 1621 od Valachů, 1626 od dánského generála Mansfelda a 1643 od Švédů. Na konci 16. století zdejší školu navštěvoval sv. Jan Sarkander. V roce 1694 byla založena piaristická kolej a gymnázium, nastal velký rozmach školství. Piaristé hráli divadlo, provozovali hudbu a spravovali knihovnu s 30 prvotisky (tisky před rokem 1500). V Příboře vzniklo nejstarší české ochotnické divadlo na Moravě v roce 1809. Dále tu byl založen první vzdělávací dělnický spolek Harmonie na Moravě v roce 1869. 6. května 1856 se v Příboře narodil zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud (1856 - 1939). V roce 1875 tu byl založen český učitelský ústav, druhý na Moravě - město se stalo centrem vzdělanosti severní Moravy. K tomu přispělo i založení reálky a později gymnazia v roce 1902. Dva příborské prapory složené z dobrovolníků v roce 1918 obsadily pro nově vzniklé Československo města Nový Jičín, Fulnek, Odry, Bílovec a Opavu. Roku 1938 se Příbor stal součástí Třetí říše, na konci 2. sv. války město osvobodila 6. května 1945 Rudá armáda. Od roku 1951 ve městě existoval pobočný závod Tatra Příbor, vyrábějící od roku 1959 osobní automobily Tatra 603,T - 613 a T - 700. Výroba byla ukončena v roce 1997. Z dalších významných rodáků města možno jmenovat zakladatele moravské vlastivědy a topografie Řehoře Volného (1793 - 1871), filozofa a národního buditele Bonifáce Buzka (1788 - 1839), historika Bertolda Bretholze (1862 - 1933) a geologa Mořice Remeše (1867 - 1959).

Historická část města byla v roce 1989 vyhlášena městskou památkovou rezervací.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Příboře.
  • Památkově chráněné domy na náměstí Sigmunda Freuda
  • farní kostel Narození Panny Marie
  • Kostel svatého Kříže
  • Radnice na náměstí Sigmunda Freuda
  • Piaristický kostel svatého Valentina
  • Kaple svatého Františka Serafinského
  • Sousoší Panny Marie, svatého Rocha a svatého Floriána na náměstí Sigmunda Freuda
  • Sloup se sochou Panny Marie Assumpty
  • Rodný dům Sigmunda Freuda v Zámečnické ulici
  • Fontána na náměstí Sigmunda Freuda
  • Piaristická kolej
  • Fara
  • Secesní budova Masarykova gymnázia
  • Přírodní památka Sedlnické sněženky

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 704.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Kämmerling, Die Geschichte der Stadt Freiberg, Programm des Staats-Untergymnasium in Mähr. - Freiberg 1880.
  • F. Pokorný, Příborský okres, Vlastivěda moravská, Brno 1917.
  • L. Loukotka, Dějiny města. Příbor. Nástin historického a kulturního vývoje města, Příbor 1968.
  • L. Loukotka, Dějiny Příbora v datech - Příborské pověsti, Příbor 2000.
  • M. Mocek, Příbor 1251 - 1650, Nový Jičín 1992.
  • J. Jurok a kol., Příbor historický a současný, Příbor 1992.
  • J. Jurok - S. Kovářová - L. Loukotka - J. Urbanec - B. Vlach, Dějiny města Příbora, Nový Jičín - Příbor 2002, ISBN-80-238-9541-9.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu