Moravský Beroun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moravský Beroun
Mor Beroun PM.JPG

znak obce Moravský Berounznak

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0712 597678
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4): Olomouc (CZ0712)
obec s rozšířenou působností: Šternberk
pověřená obec: Moravský Beroun
historická země: Morava
katastrální výměra: 51,22 km²
počet obyvatel: 3 118 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 525 m
PSČ: 793 05
zákl. sídelní jednotky: 5
části obce: 5
katastrální území: 5
adresa městského úřadu: náměstí 9. května 4
79305 Moravský Beroun
starosta / starostka: Ing. Zdenka Szukalská
Oficiální web: http://www.morberoun.cz
E-mail: mesto@morberoun.cz

Moravský Beroun
Red pog.png
Moravský Beroun
Moravský Beroun, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Moravský Beroun (německy Bärn)[2] je moravské město ležící severovýchodně od Šternberka. Má přes 3 tisíc obyvatel a je významným turistickým střediskem Nízkého Jeseníku. Dříve náleželo k okresu Bruntál, k 1. lednu 2005 však přešlo pod okres Olomouc.

Okrajem města přes místní část Ondrášov prochází železniční trať číslo 310 z Olomouce do Opavy. Úzkorozchodná trať do Dvorců byla ve třicátých letech 20. století zrušena.

Moravský Beroun je bránou do Nízkého Jeseníku, který každého návštěvníka upoutá svou malebností a nezaměnitelnou atmosférou vesniček, lesů a neporušených přírodních scenérií. Ve městě žije 3182 obyvatel, katastrální výměra činí 5122 ha.

Název[editovat | editovat zdroj]

  • Česky Moravský Beroun (1869–1910 Beroun, též Beroun na Moravě), německy Bärn.
  • Česky Čabová, německy Brockersdorf.
  • Česky Nové Valteřice (1869–1880 Nová Valteřice, 1890–1910 Valteřice), německy Neu Waltersdorf.
  • Česky Ondrášov (1869–1910 Ondřejov), německy Andersdorf.
  • Česky Sedm Dvorů, německy Siebenhöfen.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339.[3]

  • 1577 - město dostalo právo konat dva výroční trhy, později získá město další privilegia
  • 1752 - vystavěna kaple na Křížovém vrchu (zbořena 1989, později nahrazena replikou)
  • 1758 - městem projíždí gen. Laudon před legendární bitvou u Guntramovic a u Domášova
  • 1779 - po velkém požáru město téměř celé zničeno
  • 1.7.1872 - zahájen provoz na železniční trati Olomouc - Krnov - Opava
  • 1822 - postaven první vodovod
  • 1841 - zahájen provoz pošty
  • 1859 - vybudována továrna na zápalky
  • 1867 - zahájen provoz nemocnice
  • 1895 - vznik 1. rakouské továrny na výrobu umělé kůže a voskových pláten
  • 1898 - zahájen provoz úzkorozchodné tratě Mor. Beroun - Dvorce (zrušena v roce 1933)
  • 1899 - vybudována škola
  • 1918 - město se hlásí k Sudetenlandu a vyzbrojuje 150 občanů na obranu proti ČR. Povstání bylo poraženo vojskem z Olomouce.
  • 1924 - pro rozlišení od města Beroun v Čechách dán přívlastek Moravský.[4]
  • 1935 - ve volbách vítězí Henleinova SdP
  • 5.5.1945 město obsazeno sovětskou armádou

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

  • Čabová
  • Moravský Beroun
  • Nové Valteřice
  • Ondrášov
  • Sedm Dvorů

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Moravském Berouně.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 608.  
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 658.  
  4. LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha : Mladá fronta, 1982. 1. vydání. ISBN neuvedeno. S. 328.  
  5. http://www.hanel.wbs.cz/Historie.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]