Litovel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak ˆ„“<includeonly></includeonly>

Litovel
Náměstí Přemysla Otakara II. s budovou radnice

Náměstí Přemysla Otakara II. s budovou radnice

znak obce Litovelvlajka obce Litovelznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0712 503444
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4): Olomouc (CZ0712)
obec s rozšířenou působností: Litovel
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 46,39 km²
počet obyvatel: 9 898 (1. 1. 2014[2])
nadmořská výška: 233 m
PSČ: 78401
zákl. sídelní jednotky: 29[3]
části obce: 11[4]
katastrální území: 11[1]
adresa městského úřadu: Městský úřad Litovel
nám. Přemysla Otakara 778
784 01 Litovel
starosta / starostka: Ing. Zdeněk Potužák
Oficiální web: http://www.mestolitovel.cz/
E-mail: sekretariat@mestolitovel.cz

Litovel (Česko)
Red pog.png
Litovel, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Litovel (německy Littau)[5] je město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, 18 km severozápadně od Olomouce na řece Morava, jejíchž šest ramen dodává Litovli specifický ráz. Město se proto také nazývá Hanácké Benátky. Jedno z ramen, Nečíz, vede přímo pod radniční věží a celým náměstím. Žije zde téměř 10 tisíc obyvatel, katastrální výměra činí 46,39 km². Nachází se v nadmořské výšce 233 m n. m. na úpatí Drahanské vrchoviny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Při stavebních pracích odkryli v létě roku 2014 archeologové na náměsti Přemysla Otakara nejstarší zachovalý funkční kamenný most na Moravě[8][9]. Most stojí nad Nečízem jedním z ramen řeky Moravy, který teče pod náměstím. Dochovala se na něm i původní dlažba. Je dlouhý 8,5 metru a široký 7 metrů[8]. Archeologové datují vznik mostu do přelomu čtrnáctého a patnáctého století.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Rok 1971 1979 1980 1990 2000 2005 2010 2011 2012
Populace k 31. 12. 5 884 8 901 12 611 11 644 9 926 10 073 9 953 9 921 9 835

Zdroj: Český statistický úřad

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Litovli.

Litovelská radnice[editovat | editovat zdroj]

Nachází se na náměstí Přemysla Otakara, původně stavba sloužila jako sídlo rychtáře a poté i panské sídlo. V roce 1557 ji odkoupilo město a zřídilo zde radnici. V roce 1572 byla přestavěna a byla přistavěna 72 m vysoká věž, stojící přímo nad ramenem Moravy, což ji činí nejvyšším mostem na řece Moravě.

Morový sloup[editovat | editovat zdroj]

Morový (Mariánský) sloup

Památník morové epidemie z roku 1714. Vytvořil Václav Render roku 1724. Sloup zdobí plastiky Panny Marie, sv. Pavlíny, sv. Rozálie a v rozích sv. Karla Boromejského, sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského.

Městské hradby[editovat | editovat zdroj]

Pozůstatky městských hradeb. Po třicetileté válce byly opraveny, což připomíná kámen s letopočtem 1691, zasazený do hradeb.

Budova gymnázia Jana Opletala[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku gymnázium Jana Opletala.

Budova novorenesančního stylu, byla navržena profesorem brněnské techniky arch. Josefem Bertlem. Stavba byla dokončena ve dnech 10. a 11. září 1904. Dr. František Nerada, první ředitel gymnázia, popisuje v článku z roku 1904 „Umělecká výzdoba budovy školy reálné“ budovu takto: „Nad hlavním vchodem znak města, nad prvním poschodím, kde je poprsí Komenského, znaky zemí českých a nad druhým poschodím, vedle plastických ozdob znázorňujících střídavě českou korunu a haluze lípové jsou ve zvláštních polích obrazy květin význačných pro Litovelsko. Avšak hlavní výzdoba spočívá ve čtyřech velkých obrazech umístěných na hlavním průčelí po obou stranách hlavního vchodu, které jsou opatřeny nápisy vystihujícími jejich význam. Každý obraz, na němž jsou zobrazeny postavy v nadživotní velikosti po poprsí, jest 4 m dlouhý a metr vysoký. Provedeny jsou, jakož i všecky obrazové ozdoby venku na budově, v barevné pálené hlíně, pokryté sklonovinou, aby tak vzdorovaly počasí a staly se nezničitelnými.“

Mozaiky na průčelí znázorňují:

Švédská deska[editovat | editovat zdroj]

Švédská deska

Památník dobytí Litovle Švédy za třicetileté války byl postaven roku 1652. Jsou v něm zazděny kamenné dělové koule.
Překlad německého nápisu na desce zní:

Léta páně 1643 dne 19. června oblehla hlavní švédská armáda město Litovel. V těchto místech prudce ostřelovala město a pak ho dobyla útokem. Poté vyhodila do povětří tři vysoké a pevné věže i s oběma branami, rozmetala hradební předprseň, zbořila příkop i val a v nepřátelské zvůli žalostně zničila celé město.

Svatojánský most[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Svatojánský most v Litovli.

Kamenný most přes řeku Moravu. Dostaven byl kolem roku 1592 a je jedním z nejstarších dochovaných mostů v České republice a nejstarším na území Moravy. Uprostřed mostu je umístěna socha svatého Jana Nepomuckého.
Po povodních v roce 1997 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce mostu. Roku 2014 byl odkryt ještě starší most přes náhon Nečíz.[10]

Nové Zámky[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Nové Zámky u Litovle.

Nové Zámky jsou barokní zámek postavený Lichtenštejny ve vzdálenosti asi 3 km západně od Litovle. V současnosti zde sídlí ústav sociální péče. Zvláštností zámku jsou především vnější neporušené empírové fasády.

Kostely a kaple[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • železniční stanice a zastávky: Litovel předměstí (trať: 273, 274), Litovel město (trať: 273), Litovel (trať: 273)
  • autobusové stanoviště se nachází v blízkosti železniční zastávky Litovel město

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

  • V Litovli se vaří stejnojmenné pivo.[11]
  • Papcel, a.s. Litovel vyrábí stroje a technologická zařízení pro papírenský průmysl.[12]
  • V místní části Tři Dvory se nachází výrobna těstovin značky Adriana.[13]
  • V místní části Nasobůrky se vyrábějí minerální vody.
  • SEV Litovel s.r.o. nasledník byvalé Tesly Litovel, proslulý světový výrobce gramofonů
  • Cukrovar

Místní části[editovat | editovat zdroj]

(údaje z roku 2007)

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 2002–2010 – MVDr. Vojtěch Grézl
  • od 25. 11. 2010 – Ing. Zdeněk Potužák [14]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2013-11-29]. Dostupné online.  
  2. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30. Dostupné online.  
  3. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2013-11-29]. Dostupné online.  
  4. Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2013-11-29]. Dostupné online.  
  5. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 596.  
  6. Litovel: tornádo bylo jako povodeň na www.novinky.cz
  7. Fotografie
  8. a b Na Moravě odkryli nejstarší kamenný most [online]. novinky.cz, 2014-07-15. Dostupné online.  
  9. Náměstí v Litovli skrývalo pod hlínou zřejmě nejstarší most na Moravě [online]. iDnes.cz, 2014-07-09. Dostupné online.  
  10. http://www.novinky.cz/veda-skoly/342298-na-morave-odkryli-nejstarsi-kamenny-most.html - Na Moravě odkryli nejstarší kamenný most
  11. pivo Litovel
  12. Papcel, a.s. Litovel
  13. adresa sídla Adriana – výrobce těstovin s.r.o.
  14. Info dle zákona číslo 106/1999 Sb.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]