Litovel
| Litovel | |
|---|---|
Náměstí Přemysla Otakara II. |
|
|
znak |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | 503444 |
| kraj (NUTS 3): | Olomoucký (CZ071) |
| okres (NUTS 4): | Olomouc (CZ0712) |
| obec s rozšířenou působností: | Litovel |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 46,39 km² |
| počet obyvatel: | 9 978 (18. 3. 2011) |
| zeměpisná šířka: | 49°42'05" |
| zeměpisná délka: | 17°04'32" |
| nadmořská výška: | 233 m |
| PSČ: | 78401 |
| zákl. sídelní jednotky: | |
| části obce: | 11 |
| katastrální území: | |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Litovel nám. Přemysla Otakara 778 784 01 Litovel |
| starosta / starostka: | Ing. Zdeněk Potužák |
| Oficiální web: http://www.mestolitovel.cz/ E-mail: sekretariat@mestolitovel.cz |
|
Litovel (německy Littau)[1] je město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, 18 km severozápadně od Olomouce na řece Morava, jejíchž šest ramen dodává Litovli specifický ráz. Město se proto také nazývá Hanácké Benátky. Jedno z ramen, Nečíz, vede přímo pod radniční věží a celým náměstím. V roce 2011 zde žilo 9 978 obyvatel, katastrální výměra činí 46,39 km². Nachází se v nadmořské výšce 233 m n. m. na úpatí Drahanské vrchoviny.
Obsah |
[editovat] Historie
- 1252-1256 - doba vzniku města (podle dendrochronologických výzkumů). Město založil Přemysl Otakar II.
- 1270-1272 - první písemná zmínka o Litovli. V listinách kláštera Hradisko se objevuje jméno Luthowl.
- 1287 - první autentická písemná zmínka o založení města, listina uložena v archivu města.
- 1291 - Václav II. udělil Litovli právo várečné, právo mílové, a byla povýšena na trhovou ves.
- 1327 - Jan Lucemburský povolil městu stavbu hradeb.
- 1899 - Čechové vyhráli obecní volby, Litovel se dostala pod českou správu.
- 1893 - Založení Rolnického Pivovaru v Litovli
- 7. července 1997 - tisíciletá voda, město bylo zasaženo katastrofální povodní, bylo prakticky celé pod vodou, mnoho domů bylo zničeno (hned nebo z důvodů porušené statiky).
- 9. června 2004 bylo město poničeno tornádem (stupeň F3).[2][3]
[editovat] Starostové
- 2002-2010 - MVDr. Vojtěch Grézl
- od 25. 11. 2010 - Ing. Zdeněk Potužák [4]
[editovat] Demografie
| Rok | 1971 | 1979 | 1980 | 1990 | 2000 | 2002 | 2004 | 2005 |
| Populace k 31.12. | 5 884 | 8 901 | 12 611 | 11 644 | 9 926 | 10 033 | 10 068 | 10 073 |
Zdroj: Český Statistický Úřad
[editovat] Místní části
(údaje z roku 2007)
- Březové (60 domů, 160 obyvatel)
- Chořelice (cca 70 adres, 240 obyvatel)
- Chudobín (77 domů, 220 obyvatel)
- Litovel (1 104 domů, 7 516 obyvatel)
- Myslechovice (107 domů, 310 obyvatel)
- Nasobůrky (148 domů, 495 obyvatel)
- Nová Ves (80 domů, 235 obyvatel)
- Rozvadovice (59 domů, 205 obyvatel)
- Savín (58 domů, 148 obyvatel)
- Tři Dvory (88 domů, 260 obyvatel)
- Unčovice (119 domů, 425 obyvatel)
- Víska (32 domů, 100 obyvatel)
[editovat] Pamětihodnosti
[editovat] Litovelská radnice
Nachází se na náměstí Přemysla Otakara, původně stavba sloužila jako sídlo rychtáře a poté i panské sídlo. V roce 1557 ji odkoupilo město a zřídilo zde radnici. V roce 1572 byla přestavěna a byla přistavěna 72 m vysoká věž, stojící přímo nad ramenem Moravy, což ji činí nejvyšším mostem na řece Moravě.
[editovat] Morový sloup
Památník morové epidemie z roku 1714. Vytvořil Václav Render roku 1724. Sloup zdobí plastiky Panny Marie, sv. Pavlíny, sv. Rozálie a v rozích sv. Karla Boromejského, sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského.
[editovat] Městské hradby
Pozůstatky městských hradeb. Po třicetileté válce byly opraveny, což připomíná kámen s letopočtem 1691, zasazený do hradeb.
[editovat] Budova gymnázia
Gymnázium Jana Opletala. Budova novorenesančního stylu, byla navržena profesorem brněnské techniky arch. Josefem Bertlem. Stavba byla dokončena ve dnech 10. a 11. září 1904. Dr. František Nerada, první ředitel gymnázia, popisuje v článku z roku 1904 „Umělecká výzdoba budovy školy reálné“ budovu takto: ,,Nad hlavním vchodem znak města, nad prvním poschodím, kde je poprsí Komenského, znaky zemí českých a nad druhým poschodím, vedle plastických ozdob znázorňujících střídavě českou korunu a haluze lípové jsou ve zvláštních polích obrazy květin význačných pro Litovelsko. Avšak hlavní výzdoba spočívá ve čtyřech velkých obrazech umístěných na hlavním průčelí po obou stranách hlavního vchodu, které jsou opatřeny nápisy vystihujícími jejich význam. Každý obraz, na němž jsou zobrazeny postavy v nadživotní velikosti po poprsí, jest 4 m dlouhý a metr vysoký. Provedeny jsou, jakož i všecky obrazové ozdoby venku na budově, v barevné pálené hlíně, pokryté sklonovinou, aby tak vzdorovaly počasí a staly se nezničitelnými."
Mozaiky na průčelí znázorňují:
- Václav II. povyšuje Litovel na trhovou ves (r. 1291)
- Jan Lucemburský udílí Litovli městská práva (r. 1327)
- Jiří z Poděbrad, zakladatel zlatého věku Litovle
- Génius Slovanstva žehná obrozené Litovli (r. 1899)
[editovat] Švédská deska
Památník dobytí Litovle Švédy za třicetileté války byl postaven roku 1652. Jsou v něm zazděny kamenné dělové koule.
Překlad nápisu na desce zní:
Léta páně 1643 dne 19. června oblehla hlavní Švédská armáda město Litovel. V těchto místech prudce ostřelovala město a pak ho dobyla útokem. Poté vyhodila do povětří tři vysoké a pevné věže i s oběma branami, rozmetala hradební předprseň, zbořila příkop i val a v nepřátelské zvůli žalostně zničila celé město.
[editovat] Svatojánský most
Kamenný most přes řeku Moravu. Dostaven byl kolem roku 1592 a je tak třetím nejstarším dochovaným mostem v České republice a nejstarším na území Moravy. Po povodních v roce 1997 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce mostu. Vozovka byla zúžena na jeden jízdní pruh, zbylé místo se použilo na chodník pro pěší. Původní chodníky připevněné po stranách mostu byly odstraněny. Kované zábradlí bylo nahrazeno železobetonovým, pokrytým kamennými deskami. Uprostřed mostu je umístěna socha svatého Jana. Most je dlouhý 55 metrů.
[editovat] Další
[editovat] Partnerská města
[editovat] Doprava
- železniční stanice a zastávky: Litovel předměstí (trať: 273, 274), Litovel město (trať: 273), Litovel (trať: 273)
- autobusové stanoviště se nachází v blízkosti železniční zastávky Litovel město
[editovat] Průmysl
- V Litovli se vaří pivo se stejným jménem.[5]
- Papcel, a.s. Litovel vyrábí stroje a technologická zařízení pro papírenský průmysl.[6]
- V místní části Tři Dvory se nachází výrobna těstovin značky Adriana.[7]
[editovat] Místní části
(údaje z roku 2007)
- Březové (60 domů, 160 obyvatel)
- Chořelice (cca 70 adres, 240 obyvatel)
- Chudobín (77 domů, 220 obyvatel)
- Litovel (1 104 domů, 7 516 obyvatel)
- Myslechovice (107 domů, 310 obyvatel)
- Nasobůrky (148 domů, 495 obyvatel)
- Nová Ves (80 domů, 235 obyvatel)
- Rozvadovice (59 domů, 205 obyvatel)
- Savín (58 domů, 148 obyvatel)
- Tři Dvory (88 domů, 260 obyvatel)
- Unčovice (119 domů, 425 obyvatel)
- Víska (32 domů, 100 obyvatel)
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 596.
- ↑ Litovel: tornádo bylo jako povodeň na www.novinky.cz
- ↑ Fotografie
- ↑ Info dle zákona číslo 106/1999 Sb.
- ↑ pivo Litovel
- ↑ Papcel, a.s. Litovel
- ↑ adresa sídla Adriana - výrobce těstovin s.r.o.
[editovat] Související články
- Tatran Litovel
- Pivovar Litovel
- Gymnázium Jana Opletala
- Hvězda (přírodní památka)
- Litovelské luhy - přírodní rezervace
[editovat] Externí odkazy
- http://www.litovel.eu Oficiální stránky
- http://litovel.webpark.cz Neoficiální stránky
- http://www.ikonografielitovle.cz/ Historie Litovle v textu a obrázcích
- Český statistický úřad
- http://www.mikroregionlitovelsko.cz/ Průvodce mikroregionem Litovelsko
- OpenStreetMap:Litovel Litovel na OpenStreetMap, mapa a další informace
| Město Litovel | |
|---|---|
|
Březové | Chořelice | Chudobín | Litovel | Myslechovice | Nasobůrky | Nová Ves | Rozvadovice | Savín | Tři Dvory | Unčovice | Víska |
|