Říšská rada (Rakousko)

Parlament ve Vídni okolo roku 1900

Říšská rada byla nejprve v letech 1861–1865 poradním orgánem rakouského panovníka a vlády. Od rakousko-uherského vyrovnání v roce 1867 se stala parlamentem Předlitavska.

Historie

Vznik říšské rady definovala oktrojovaná březnová ústava z roku 1849, která hovořila o radě ve smyslu parlamentního orgánu. Od roku 1860 pak fungovala jako rozmnožená říšská rada s působností pro celé území rakouské monarchie, včetně Uher. Únorová ústava z roku 1861 určila, že poslanecká sněmovna rady bude napříště volena.

Provizorní budova Poslanecké sněmovny roku 1861

Říšská rada se skládala ze dvou komor:

1. Panské sněmovny, kam jmenoval doživotně členy panovník.
2. Poslanecké sněmovny, do které volili zástupce zemské sněmy v kurii velkostatkářů, v kurii měst, živnostenských a obchodních komor a v kurii venkovských obcí.

Po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 se říšská rada transformovala do nejvyššího zastupitelského orgánu Předlitavska, tj. rakouské části monarchie. Poslanecká sněmovna, čítající 203 poslanců, byla stále volena zemskými sněmy.

V roce 1873 došlo ke změně a oslabení zemských sněmů. Byl vyhlášen zákon o přímých volbách, který měl ústavní charakter, takže je nazýván jako dubnová ústava. Počet poslanců se zvýšil na 353. Kurie byly rozděleny. Od nové kurie obchodních a živnostenských komor byla vyjmuta kurie městská. V roce 1882 byla prosazena novela volebního zákona, která umožnila volit tzv. „pětizlatkovým voličům“ zavedením vysokého majetkového cenzu.

V roce 1896 došlo k založení páté kurie – všeobecné, v níž se mohli voleb zúčastnit všichni muži, kteří dovršili dvacátý čtvrtý rok života. Počet poslanců vzrostl na 425.

Poslední volební reforma proběhla v roce 1907, kdy nejdříve v prosinci 1906 poslanecká sněmovna a následně v lednu 1907 i panská sněmovna schválili nový volební zákon, kterým se zavádělo všeobecné, rovné, přímé a tajné hlasovací právo, standardní v demokratických systémech. Počet poslanců se rozrostl na 516. Přesto distribuce mandátů byla asymetrická ve prospěch regionů a okresů s vyšším zastoupením německého obyvatelstva a venkovských oblastí před městy. Na volby do zemských sněmů neměla reforma vliv.

Říšská rada přestala existovat společně se zánikem Rakouska-Uherska po první světové válce v roce 1918. Zřejmě posledním žijícím členem byl český poslanec Rudolf Malík ze Žarošic, který zemřel v roce 1969.

Odkazy

Bibliografie

• ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha : Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.  
• Harna, J. - Fišer, R.: Dějiny českých zemí, díl druhý. Nakladatelství Fortuna, Praha 1998.

Externí odkazy

• Stenoprotokoly říšské rady
• Říšský zákoník