Kraňsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Znak Kraňska
Historické Kraňsko na mapě současného Slovinska

Kraňsko nebo též Krajina (slovinsky Kranjska; německy Krain; latinsky Carniola) je historická země ve Slovinsku, rozkládající se kolem řeky Sávy na rozloze 10 033 km2. Leží mezi Rakouskem (Korutanami) na severu a Chorvatskem (Istrií a Středním Chorvatskem) na jihu; v rámci samotného Slovinska pak zemi ohraničuje ze západu Gorice spolu se slovinskou částí Istrie (obojí spojeno do Slovinského přímoří) a z východu Dolní Štýrsko. Tradičně se dělí na Horní, Dolní (tzv. Vindická marka) a Vnitřní Kraňsko.

Historickými hlavními městy byly Kranj a později (od 14. století) Lublaň.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Budova bývalého Kraňského zemského sněmu v Lublani (v roce 1902 ji postavil český architekt Jan V. Hráský)

Prvními historickými obyvateli Kraňska byli podle Hérodota Illyrové. Ve 4. století př. n. l. se na území usadily některé keltské kmeny (Carni/Καρνίοι - a to i benátskou provincii Karnii a Korutany/Kärnten) a v 1. století př. n. l. si oblast podmanila Římská říše. Po ostrogotské a langobardské nadvládě v 5. a 6. století začaly do Kraňska pronikat avarské a slovanské kmeny. Je možné, že území bylo součástí Sámovy říše.

V souvislosti s výboji Karla Velikého proti Bavarům se Kraňsko dostalo pod franskou nadvládu. K roku 973 se poprvé uvádí jako samostatné území pod jmény Carniola… vulgo Creina (název značí hraniční kraj, tak jako Ukrajina). Od té doby se také datuje kolonizace země Němci. Od roku 976 spadá Kraňsko pod vévodství korutanské a stává se objektem zájmu okolních zeměpánů, zejm. patriarchů aquilejských a vévodů rakouských. Ve sporech o korutanské dědictví ve 13. století vystoupil se svým nárokem také český král Přemysl Otakar II., který se stal držitelem Kraňska v letech 12691276. Po jeho pádu se Kraňsko stalo majetkem tyrolských hrabat a od roku 1335 bylo součástí habsburských držav.

Za napoleonských válek bylo Kraňsko součástí tzv. Illyrských provincií náležejících Francii, po „Bitvě národů“ (1813) se však dostaly zpět pod rakouskou nadvládu. V letech 18161849 tvořilo část Illyrského království, poté bylo do roku 1918 jednou z korunních zemí Rakousko-Uherska s titulem vévodství. V rámci monarchie disponovalo zemskou autonomií, jejímž nejvyšším legislativním orgánem byl Kraňský zemský sněm, na kterém od konce 19. století převažovaly slovinské politické strany.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Rahten, Andrej: Der Krainer Landtag. In: Die regionalen Repräsentativkörperschaften. Österreichische Akademie der Wissenschaften, Wien 2000, ISBN 3-7001-2871-1, (Rumpler, Helmut - Urbanitsch, Peter: Die Habsburgermonarchie 1848–1918 svazek 7, díl 2), s. 1739–1768.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]