Ilyrské provincie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ilyrské provincie
Provinces illyriennes(fr)
Ilirske pokrajine(hr)
Ilirske province(sl)
Province Illiriche(it)
 Rakouské císařství
 Republika Dubrovník
1809–1816 Ilyrské království 
Dalmátské království 
Spojený stát jónských ostrovů 
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
Ilyrské provincie jsou modrou barvou vpravo
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
mateřská země:
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Rakouské císařství Rakouské císařství
Republika Dubrovník Republika Dubrovník
Nástupnické:
Ilyrské království Ilyrské království
Dalmátské království Dalmátské království
Spojený stát jónských ostrovů Spojený stát jónských ostrovů

Ilyrské provincie (francouzsky Provinces illyriennes,chorvatsky Ilirske pokrajine, slovinsky Ilirske province, italsky Province Illiriche) byl v letech 1809-1816 státní útvar na území dnešní Dalmácie, Istrie, Kraňska, Rakouského přímoří, Terstu, Dubrovníku, Korutanska a chorvatského přímoří. Ilyrské provincie byly součástí Prvního francouzského císařství pod vládou Napoleona jako autonomní provincie.

Název „Ilyrské“ byl uměle odvozen od starověkých Ilyrů, kteří v prostoru žili kolem roku 2 tisíce př. n. l.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za napoleonských válek obsadila Napoleonská Francie rakouské historické země na jaderském pobřeží. Mírem z Campa Formia získala celou Dalmácii s výjimkou Dubrovníku Habsburská monarchie. Po porážce v bitvě u Slavkova postoupilo Rakousko celou Dalmácii Napoleonovi, který ji zprvu začlenil do jím vytvořeného Italského království, od 14. října 1809 pak přímo k Francii. Území Republiky Dubrovník, zrušené 31. ledna 1808. Ilyrské provincie se skládaly z Dalmácie, Istrie, Kraňska, Gorice, Terstu, Korutanska a chorvatského přímoří a bývalé republiky Dubrovník.

Ilyrské provincie se staly přímou součástí Francouzského císařství - jeho departementem, v jehož čele stál francouzský guvernér. Francouzská správa zde oslabila feudální vztahy a vytvořila příznivé podmínky pro rozvoj národního hnutí Jihoslovanů. Ilyrské provincie se měly stát nástupištěm francouzské expanze proti Osmanské říši.[1].

Po bitvě národů v roce 1815 se území Ilyrských provincií dostalo zpět pod rakouskou nadvládu. Ač měla francouzská nadvláda krátkého trvání, jde o jeden z mezníků slovinské historie. Napoleon Bonaparte přináší myšlenky nového společenského uspořádání (heslo: volnost, rovnost, bratrství) a zavádí je i na obsazeném území Habsburské monarchie. Slovinština vyrůstá právě na základě zkušenosti z Ilyrských provincií (Slovinsko je jedním z mála států, kde je mimo Francii Napoleon oslavován).

Na Vídeňském kongresu bylo území Ilyrských provincií vráceno vrácena Rakousku, to území rozdělilo na autonomní korunní zemi Dalmatské království, k němuž patřil Dubrovník i Kotor a na korunní zemi Ilyrské království (Korutany, Kraňsko, Gorice, Terst, Istrie), jež bylo 1849 opět rozděleno, tentokrát na 3 země.

Guvernérové[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Illyrian Provinces na anglické Wikipedii.

  1. http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=38022&title=ilyrsk%C3%A9%20provincie Encyklopedia Cojeto.cz - ilyrské provincie

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]