Terst

Terst; Trieste
	; Piazza Unità d'Italia
	; znak
	; znak
poloha
souřadnice:	45° 38' s. š., 13° 48' v. d.
nadmořská výška:	2 m n. m.
stát:	Itálie
provincie:	Trieste
kraj:	Friuli-Venezia Giulia
	Terst Terst, Itálie
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	84,49 km²
počet obyvatel:	205 374 (2008)
hustota zalidnění:	2445 obyv. / km²
správa
oficiální web:	www.comune.trieste.it
telefonní předvolba:	+ 40
PSČ:	34100

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Na tento článek je přesměrováno heslo Trieste. O batyskafu pojmenovaném po tomto města pojednává článek Batyskaf Trieste.

Terst (italsky Trieste; chorvatsky a slovinsky Trst; furlansky a německy Triest) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem. Je hlavním městem autonomní oblasti Friuli-Venezia Giulia a provincie Trieste. Na konci roku 2007 mělo 208 000 obyvatel.

[editovat] Historie

Canal Grande v centru města byl zřízen v polovině 18. století.

Terst byl největší a nejvýznamnější přístav habsburské monarchie a hlavní město korunní země Rakouské přímoří (1382–1918). Zatímco koncem 19. století byl jedním z největších měst monarchie, dnes má méně obyvatel než před 100 lety. Po II. světové válce byl Terst nárokován Jugoslávií, na rozdíl od Istrie však zůstal italský – v rámci Svobodného území Terst se totiž nacházel v zóně A, která po zániku tohoto státního útvaru v roce 1954 připadla Itálii.

[editovat] Kultura

Kolem roku 1900 byl Terst jedním z literárních center Evropy. Svá díla tu psal James Joyce, Italo Svevo, Umberto Saba, Rainer Maria Rilke a další. Pochází odtud také několik spisovatelů slovinského jazyka. Terst byl městem mnoha jazyků, kultur a náboženství – vedle Italů zde žila početná komunita Němců, Slovinců, Srbů a Židů. Slovinská menšina existuje dodnes, nově přicházejí imigranti např. z Albánie.

[editovat] Pamětihodnosti

Radnice

Římské divadlo

Katedrála San Giusto

Středem města je náměstí Piazza dell'Unità d'Italia (náměstí Jednoty Itálie), kde stojí množství paláců především z 19. století, včetně radnice (Palazzo del Municipio).

Mezi nejvýznamnější památky Terstu patří zámek Miramare, který si nechal v letech 1856–1860 zbudovat Maxmilián I. Mexický; nachází se na pobřeží na severním okraji města.

Ve středu města se nalézá hrad San Giusto, v současnosti s expozicí historických zbraní a římským lapidáriem. Z hradeb se nabízí kruhový výhled na město a okolí.

Ze starověku se dochovaly zbytky římského divadla a baziliky, ze starších kostelů především katedrála San Giusto, umístěná poblíž hradu. Je zde také srbský pravoslavný chrám, luteránský kostel a synagoga. Budova divadla Teatro Verdi byla postavena roku 1798 v neoklasicistním stylu.

Kuriozitou je dosud provozní Opicinská tramvaj, uvedená do provozu roku 1902. Jde o jakýsi smíšený typ tramvaje a lanovky, která mezi centrem Terstu a obcí Opicina překonává výškový rozdíl 326 m za stoupání až 26 %.