Ilyrové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ilyrská přilba

Ilyrové (lat.: Illyrii nebo Illyri) byli starověký národ indoevropského původu, zahrnující obyvatelstvo starověké Ilýrie (tzn. zhruba dnešní jižní a střední Dalmácie, Bosny, Černé Hory, Albánie a Epiru). Jejich jazykem byla ilyrština a na jejím základě byli mnozí k Ilyrům nepřesně řazeni.

Pojem "Ilyrové" je souhrnný název více kmenů. Do Ilyrského kmenového svazu patřili Japodi (žijící na severozápadě bývalé Jugoslávie), Dalmáti (Dalmácie), Liburni (severně od ostrova Krk), Histrové (Istrijský poloostrov), Dokleáti (jih Černé Hory, ve středověku zvaný Duklja) a další. Na území severozápadního Balkánu došlo k jejich stmelení v jeden etnický celek.

Ilyrové se ve velké míře živili chovem ovcí a mořským i sladkovodním rybolovem. Jistou úlohu sehrávalo i pirátství.

Díky bohatým ložiskům stříbra měli rozvinutou těžbu a hutnictví; stříbro bylo exportováno do Řecka, odkud se zase dovážely zbraně. Předpokládá se obchod s jantarem ze severu.

Pod řeckým vlivem se od 4. století př. n. l. razily stříbrné mince.

Ilyrové byli pochováváni pod mohylami, které mohly mít v průměru až 100m. Typický byl skříňkový centrální hrob. Mezi nejznámější mohylníky patří např. Trebenište a Stična.

Mezi typy ilyrských sídlišť patřila hradiště, nížinné otevřené osady a tzv. palafyty - nákolní stavby.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]