Koper

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Koper
Koper
Koper
poloha
zeměpisné souřadnice:
stát: Slovinsko Slovinsko
občina: Městská občina Koper
Koper
Red pog.png
Koper
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 311,2 km²
počet obyvatel: 23 726 (2002)
hustota zalidnění: 76,24 obyv. / km²
správa
starosta: Boris Popovič
oficiální web: http://www.koper.si
PSČ: 6000

Koper (italsky Capodistria, chorvatsky Kopar) je město ve Slovinsku, na pobřeží Jaderského moře. Má skoro 23  700 obyvatel (2004), s celou občinou, jejímž je sídlem, pak 49  200 obyvatel. Koper je nejdůležitějším přístavem země.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První stálé osídlení zde vybudovali starověcí Řekové, a to pod názvem Aegida. Osada existovala i za dob Římské říše pod názvy Capris, Capre nebo Caprista (názvy se během staletí střídaly). Roku 568 sem uprchli Tersťané z města obléhaného Langobardy. Na počest tehdejšího byzantského císaře Justiniána II. tak bylo přejmenováno na Iustinianopolis. Nakonec se ho ale opět zmocnili Frankové a Langobardi. Roku 932 začalo město obchodovat s Benátkami a v 11. století, v době benátsko – říšskoněmecké války, se postavilo na stranu Svaté říše římské, za což roku 1032 získalo od císaře Svaté říše římské Konráda II. městská práva.[1] Od roku 1278 spadal pod Benátskou republiku, kde zaujal místo jako brána Benátčanů k Istrii, pod názvem Caput Histriae (hlava Istrie; z tohoto názvu se vyvinulo dnešní italské Capodistria).[2] Z benátské doby pocházejí také významné památky, např. renesanční Prétorský palác z 15. století.

V letech 1797 až 1918, s výjimkou let 1805 až 1813, byl Koper součástí habsburské monarchie. V té době Koper hospodářsky stagnoval.[3] Po výstavbě železnice Vídeň-Terst se význam města ještě snížil.[4] V průběhu devatenáctého století ve městě vznikly slovinské politické a hospodářské organizace.[3]

V době Rakousko-Uherska patřilo město pod Rakouské přímoří, součást Předlitavska. Po první světové válce připadlo Itálii. Po druhé světové válce bylo město sídlem jugoslávské správy zóny B. Po uzavření Londýnské dohody v roce 1954 připadl Koper Jugoslávii[4], v té době město opustila většina italské populace a město se začalo měnit v průmyslové centrum.[5] Od roku 1991 je součást samostatného Slovinska.

Přes tyto všechny změny je však stále vícejazyčným městem; mluví se tu jak slovinsky (74,1 %), tak chorvatsky (8 %) či italsky (2,2 %).

Architektonické památky[editovat | editovat zdroj]

Z původních dvanácti městských bran se nejlépe zachovala Muda (Porta della Muda, vrata Muda) z roku 1516.[6] Ústřední městské náměstí nese jméno po maršálu Titovi (Titov trg) a nacházejí se na něm další významné památky – Prétorský palác, Lóže, katedrála Nanebevzetí Panny Marie a rotunda sv. Jana Křtitele.[7]

Prétorský palác (Pretorska palača) je nejvýznamnější architektonická památka města. Pochází z 15. století a do roku 1797 složil jako hlavní sídlo místního podesty a guvernéra.[8][9] Palác prodělal v sedmnáctém století rozsáhlou přestavbu.[8] Po rekonstrukci dokončené v roce 2001 je palác sídlem městských orgánů.

Další významnou stavbou je palác Lodžie (Loža; Logga), jehož nejstarší část pochází z roku 1462. V roce 1698 byla realizována přístavba. V upomínku na morovou ránu z let 1554–1555 se zde nachází terakotová soška Madony.[10] V budově v roce 1846 vznikla první kavárna ve městě.[8]

V místech, kde se nachází další z koperských památek – kostel Nanebevzetí Panny Marie (Župnijska cerkev Marije Vnebovzete) – se v minulosti nacházelo několik církevních staveb.[11] První vznikla již v polovině dvanáctého století. Současná podoba kostela pochází z počátku 18. století a jejím autorem je Giorgio Massari.[10]

Románská rotunda sv. Jana Křtitele nacházející se nedaleko kostelu Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší církevní památka pobřeží.[11] Původně sloužila jako románské baptisterium.[10]

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Koper byl významným obchodním bodem a svým významem konkuroval nedalekému Terstu. První ranou, ze které se vzpamatoval, byl mor, který v sedmnáctém století srazil počet obyvatel na osminu. Obnovená prosperita trvala do roku 1719, kdy se z Terstu a Rijeky staly svobodné přístavy. Pád Benátské republiky znamenal ztrátu dominance na Jadranu. Význam města snížil po otevření železnice z Vídně do Terstu.[6]

Když nebyl Terst definitivně připojen k Jugoslávii, resp. ke Slovinsku, bylo rozhodnuto o zbudování nového přístavu. Ten vznikl v roce 1957 právě v Koperu.[12]

Končí zde elektrifikovaná železniční trať z Divače, procházející členitou krasovou oblastí. Na slovinskou dálniční síť je město napojeno pomocí rychlostní silnice H5, která navazuje na dálnici A1.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LONGLEY, Norm. Slovinsko: The Rough Guide. Brno : Jota, 2005. [dále jen Longley (2005)]. ISBN 80-7217-346-4. S. 93-95.  
  2. KÖTHE, Friedrich; SCHETAR-KÖTHE, Daniela. Slovinsko a Terst. Brno : Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2270-9. S. 291.  
  3. a b Enciklopedija Jugoslavie. 5 Jugos-Mak. Zagreb : Leksikografski zavod FNRJ, 1962. 690 s. S. 307. (srbochorvatsky) 
  4. a b Enciklopedija Jugoslavie. 5 Jugos-Mak. Zagreb : Leksikografski zavod FNRJ, 1962. 690 s. S. 306. (srbochorvatsky) 
  5. Longley (2005). s. 225.
  6. a b DRAŽAN, Jan. Slovinsko : podrobné a přehledné informace o historii, kultuře, přírodě a turistickém zázemí Slovinska. Praha : Freytag & Berndt, 2009. [dále jen Dražan (2009)]. ISBN 978-80-7316-292-4. S. 95.  
  7. Longley (2005). s. 228–229.
  8. a b c Longley (2005). s. 228.
  9. Dražan (2009). s. 96.
  10. a b c Dražan (2009). s. 97.
  11. a b Longley (2005). s. 229.
  12. Company history [online]. c2005, [cit. 2010-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu