Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam panovníků Svaté říše římské zahrnuje všechny vladaře tohoto nadnárodního útvaru (jejím cílem bylo sjednotit křestany) v letech 936–1806. Za panování východofranského krále Oty I. Svatá říše římská de facto vznikla jeho císařskou korunovací, ke které došlo roku 962. Důležité bylo, že Ota I. ovládl již před tím část severní Itálie a byl korunován italským králem.
Roku 1033 se součástí říše stalo burgundské království. Od té doby tvořila říši tria regna, tři království, Německo, Itálie a Burgundsko. Panovník, který byl řádně zvolen německým králem, měl nárok být korunován také italským králem (železnou korunou Langobardů) a burgundským (arelatským králem).
Posledním arelatským králem byl Karel IV., který roku 1378 daroval burgundské království francouzskému korunnímu princi Karlovi (budoucímu králi Karlu VI.). Za Františka II. Habsburského říše roku 1806 formálně zanikla (František již roku 1804 přijal titul císaře rakouského).
| Jméno | Portrét | Dynastie | Král Období vlády |
Císař Období vlády |
Poznámky | Rodiče |
| Jindřich VII. | Lucemburkové | 1308 – 1313 | 1312 – 1313 | také lucemburský hrabě | Jindřich VI. Lucemburský Beatrix z Avesnes |
|
| Fridrich Sličný | Habsburkové | 1314 – 1330 | také vévoda rakouský a štýrský * králem zvolen 19. října 1314 v Sachsenhausenu a korunován v Bonnu kolínským arcibiskupem Jindřichem II. Virneburským, od roku 1326 spoluvládcem Ludvíka IV. Bavora |
Albrecht I. Habsburský a Alžběta Goricko-Tyrolská | ||
| Ludvík IV. Bavor | Wittelsbachové | 1314 – 1347 | 1328 – 1347 | také bavorský vévoda a rýnský falckrabě * králem zvolen 20. října 1314 ve Frankfurtu a korunován v Cáchách mohučským arcibiskupem Petrem z Aspeltu * císařem korunován 17. ledna 1328 v Římě |
Ludvík II. Hornobavorský Matylda Habsburská |
|
| Karel IV. | Lucemburkové | 1346 – 1378 | 1355 – 1378 | také král český, markrabě moravský a hrabě lucemburský * králem zvolen 11. června 1346 v Rhensu a korunován 26. listopadu 1346 v Bonnu, do roku 1347 vzdorokrálem za vlády Ludvíka IV. Bavora * králem zvolen 17. června 1349 ve Frankfurtu a 25. čevna 1349 korunován v Cáchách * císařem korunován 5. dubna 1355 v Římě papežem Inocencem VI. |
Jan Lucemburský Eliška Přemyslovna |
|
| Václav | Lucemburkové | 1376 – 1400 | také král český jako Václav IV. a braniborský kurfiřt * králem zvolen 10. června 1376 a korunován 6. července 1376 v Cáchách, sesazen |
Karel IV. Anna Svídnická |
||
| Ruprecht I. | Wittelsbachové | 1400 – 1410 | také falcký kurfiřt jako Ruprecht III. * králem zvolen 20. srpna 1400 v Rhensu a korunován v lednu 1401 v Kolíně arcibiskupem Fridrichem III. ze Saarwerdenu |
Ruprecht II. Falcký Beatrix Aragonská |
||
| Jošt Moravský | Lucemburkové | 1410 – 1411 | také markrabě moravský, braniborský kurfiřt a lucemburský vévoda * králem zvolen 1. října 1410 |
Jan Jindřich Markéta Opavská |
||
| Zikmund | Lucemburkové | 1411 – 1437 | 1433 – 1437 | také uherský král, český král a braniborský kurfiřt * králem zvolen 21. července 1411 a korunován 8. listopadu 1414, při první volbě v září 1410 mu chyběl potřebný počet hlasů a při opakované volbě byl králem zvolen bratranec Jošt |
Karel IV. Eliška Pomořanská |
|
| Jméno | Portrét | Dynastie | Král Období vlády |
Císař Období vlády |
Poznámky | Rodiče |
Obsah |
Dynastie Habsburků (1438-1740) [editovat]
- Albrecht II. (1438–1439)
- Fridrich III. (1440–1493), od roku 1452 císař
- Maxmilián I. (1493–1519), od roku 1508 císař
- Karel V. (1519–1556), od roku 1530 císař, vzdal se trůnu
- Ferdinand I. (1556–1564), od roku 1556 císař
- Maxmilián II. (1564–1576), od roku 1564 císař
- Rudolf II. (1576–1612), císař
- Matyáš (1612–1619), císař
- Ferdinand II. (1619–1637), císař
- Ferdinand III. (1637–1657), císař
- Leopold I. (1658–1705), císař
- Josef I. (1705–1711), císař
- Karel VI. (1711–1740), císař
Interregnum (1740–1742) [editovat]
- Poznámka: Marie Terezie, habsburská dědička a dcera císaře Karla VI. vládla v letech 1740–1745 svým rodovým državám jako arcivévodkyně rakouská a královna česká a uherská. Po roce 1745, kdy se její muž František Štěpán Lotrinský stal císařem, byla i císařovnou-manželkou, její skutečná moc však i poté vycházela z titulu vládkyně habsburských zemí.
Dynastie Wittelsbachů (1742-1745) [editovat]
Habsbursko-Lotrinská dynastie (1745-1806) [editovat]
- František I. Štěpán Lotrinský (1745–1765)
- Josef II. (1765–1790)
- Leopold II. (1790–1792)
- František II. (1792–1806)
Související články [editovat]
Literatura [editovat]
- Čornej, Petr. Panovníci Svaté říše římské. Praha 1994, ISBN 80-85809-27-3.