Madona

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O městě v Lotyšsku pojednává článek Madona (Lotyšsko).
Možná hledáte: zpěvačka Madonna nebo Madonna (rozcestník).
Černá madona montserratská v Barceloně

Madona je původně označení pro Pannu Marii obecně (italsky Madonna má paní; srov. francouzsky Notre Dame a anglicky Our Lady naše paní a německy Unsere Liebe Frau, česky také někdy jako naše milá paní), v umění pak pro sochu nebo obraz zobrazující Pannu Marii, v užším slova smyslu pouze Pannu Marii s Ježíškem. Je jedním z nejčastějších vyobrazení křesťanského výtvarného umění, zvláště katolického (sochy, obrazy, iluminace rukopisů) a pravoslavného (pouze obrazy - ikony).

Termíny a pravopis[editovat | editovat zdroj]

V katolickém prostředí v češtině převládá termín Panna Maria, v méně užívané počeštěné verzi či v textech ovlivněných necírkevním prostředím s koncovkou Marie, v označení uměleckých děl a v teorii umění se užívá počeštěný italský výraz Madona. Pro označení Panny Marie jako osoby se slovo Madona používá s velkým počátečním písmenem, v obecném označení výtvarného ztvárnění madona s malým počátečním písmenem.

V řeckokatolickém a pravoslavném prostředí se zásadně užívají termíny Bohorodička nebo Matka Boží (z řeckého Theotókos, rusky Bogomátěr).

Na rozdíl od některých germánských (angličtina, němčina), románských (italština, francouzština) a i některých slovanských (polština) jazyků, které zachovávají původní italský pravopis se dvěma n (Madonna) se v češtině píše madona ve významu "výtvarné znázornění Matky Boží" s jedním n (na rozdíl od zpěvačky Madonny).

Typy zobrazení[editovat | editovat zdroj]

Zobrazení Panny Marie se dělí trojím způsobem:

1) Odborná umělecko-historická literatura je dělí podle postoje či pozice Mariina, eventuálně Kristova těla a jejich vzájemného vztahu. Nazývají se řeckou terminologií (např. Hodegetría, Galaktotrofusa, Galaktofylussa...).

2) Historická a hagiografická literatura je dělí nejčastěji podle místa původu uctívaných madon.

3) Obecně vžité je rovněž rozdělení podle epizod z Mariina života, prožívání či vlastnosti[1]

  • Smrt Krista a Nanebevzetí
    • Pieta – s tělem Krista po jeho snětí z kříže
    • Panna Maria Bolestná – zobrazena plačící, s jedním mečem v srdci, truchlí pod křížem
    • Panna Maria Sedmibolestná – zobrazena se sedmi meči v srdci, upomíná na jejích sedm ran
    • Assumpta (latinsky Nanebevzatá) – zobrazena stojící na půlměsíci (často v období gotiky) nebo na oblaku nadnášená či nesená anděly během svého Nanebevzetí
  • Ostatní
    • Regina Coeli – Královna nebes – sedící na trůnu, s korunou na hlavě a se žezlem v ruce
    • Mater Sapientiae – Matka Moudrosti, sedící na trůnu se lvy – symboly její moudrosti, (varianta předchozí madony)
    • Hortus Marianus – Panna Maria sedící na trávníku v uzavřené (ohrazené) zahradě, například Vyšehradská
    • Madona se lvy a draky symbolizovala ve středověku vítězství Krista, přeneseně Panny Marie, nad ďáblem. Odkazovaly na žalm 91,13: „po šelmě a zmiji budeš kráčet, pošlapeš lvíče a draka“.[2]

Zvláštnosti[editovat | editovat zdroj]

Typy madon nazvané podle míst (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Sochy madon (polychromované) jsou typické pro gotické umění po celé Evropě (v Českých zemích např. Mistr vyšebrodského oltáře a mnoho jiných). Podle míst, kde býval obraz či socha umístěna, získává madona přídomek. Někdy dalo takové zobrazení vzniknout vlastnímu typu výtvarného zobrazení Panny Marie (viz seznam níže).[3]

Madony korunované[editovat | editovat zdroj]

Madony korunované - assumpty (Nanebevzaté)[editovat | editovat zdroj]

  • bozkovská ("Královna hor")
  • hostýnská
  • hradčanská
  • šternberská

Madony nekorunované[editovat | editovat zdroj]

Madona z Bošilce

Madony milostné[editovat | editovat zdroj]

Madony milostné Čechy
Madony milostné Morava a Slezsko
Madony milostné v Evropě
Panna maria z Neukirchenu beim heiligen Blut (Bavorsko, Německo)
Madony milostné mimo Evropu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 116. 
  2. ↑ HLOBIL, Ivo; HRBÁČOVÁ, Jana. Gotické Madony na lvu. Olomouc: Herausgeber – Muzeum umění Olomouc, 2014. 143 s. ISBN 978-80-87149-74-4. S. 34. 
  3. ↑ SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 213–226. 
  4. ↑ Panna Maria Rudolfovská | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ Rudolfov - socha Madony. katolicka-kultura.sweb.cz [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-29. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ, Jiří: Kult milostných mariánských obrazů ve výtvarném umění. Nástin nejčastěji zobrazovaných ikonografických typů na jižní Moravě, in O křesťanské výtvarné kultuře (sborník ze seminářů). Biskupství brněnské, 2006, s. 79-93.
  • ROYT, Jan: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Praha 1999.
  • SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 295. 
  • ŠTAJNOCHR, Vítězslav: Panna Maria divotvůrkyně: nauka o Panně Marii, mariánské ikonografii, mariánská poutní místa, Uherské Hradiště 2000,

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Madona&oldid=23470031“