Montserrat (hora)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Montserrat

hora Montserrat

Vrchol 1236 m n. m. (Sant Jeroni)
Prominence 696 m
Izolace 46 km (Puig Drau)

Světadíl Evropa
Státy Spain Španělsko
Pohoří Cordillera Prelitoral
Souřadnice 41°36′19″ s. š., 1°48′41″ v. d.
Montserrat
Fire.svg
Montserrat
Hornina slepenec

Montserrat je výrazný vápencový horský masiv, rozkládající se asi 40 km severozápadně od Barcelony. Název (v překladu zubatá hora) pochází od vzhledu silně erodovaného masivu, tvořeného především slepenci, který při pohledu z dálky připomíná pilu se zuby mířícími k nebi. Nejvyšší vrchol Sant Jeroni dosahuje výšky 1236 metrů.

Masiv Montserrat z vrcholu Sant Jeroni
Skála Boží prst
Skalní útvary Montserratu ze severu
Rozeklané skalní útvary
Skály Těhotná, Slon a Mumie


Legenda[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti v roce 880, jednu sobotu odpoledne viděli pastýři sestupovat s nebe silné světlo, doprovázené líbeznou melodií. Příští sobotu se zjevení opakovalo. Následující čtyři soboty pastýře doprovázel farář z Olesy de Montserrat, který měl zjevení potvrdit. Když se biskup dověděl o této události, zorganizoval návštěvu místa, během které byla objevena jeskyně, v níž byla nalezena Svatá socha. Biskup hodlal přenést sochu do Manresy, avšak při jejím vytahování z jeskyně socha tak ztěžkla, že s ní nebylo možno pohnout. Biskup tento jev vyložil jako přání Svaté Panny zůstat na tomto místě a nařídil zde vybudovat kapli.

Klášter[editovat | editovat zdroj]

Na úbočí masivu vznikl v 11. století světoznámý benediktinský klášter Montserrat. Jde o jedno z nejposvátnějších míst Katalánska, zasvěcené Panně Marii Montserratské, jejíž socha - Černá Madona z Montserrat se zde nachází. Klášter se stal poutním místem.

V muzeu v klášteře jsou chovány malby takových mistrů, jako jsou např. El Greco, Caravaggio a Picasso.

Klášter shora
Bližší pohled od jihozápadu
Vchod do baziliky
Černá Madonna


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]