Montserrat (hora)
| Montserrat | |
hora Montserrat |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Vrchol | 1236 m n. m. |
| Světadíl | Evropa |
| Státy | |
| Hornina | slepenec |
| Zeměpisné souřadnice | 41° 36′ 19″ s. š., 1° 48′ 41″ v. d. |
|
Montserrat
|
|
Montserrat je vápencový horský masiv cca 40 km severozápadně od Barcelony.
Název (v překladu zubatá hora) pochází od vzhledu silně erodovaného masivu, tvořeného především slepenci, který při pohledu z dálky připomíná pilu se zuby mířícími k nebi. Nejvyšší vrchol dosahuje výšky 1236 nad mořem.
Obsah |
Legenda [editovat]
Podle pověsti v roce 880, jednu sobotu odpoledne viděli pastýři sestupovat s nebe silné světlo, doprovázené líbeznou melodií. Příští sobotu se zjevení opakovalo. Následující čtyři soboty pastýře doprovázel farář z Olesy de Montserrat, který měl zjevení potvrdit. Když se biskup dověděl o této události, zorganizoval návštěvu místa, během které byla objevena jeskyně, v níž byla nalezena Svatá socha. Biskup hodlal přenést sochu do Manresy, avšak při jejím vytahování z jeskyně socha tak ztěžkla, že s ní nebylo možno pohnout. Biskup tento jev vyložil jako přání Svaté Panny zůstat na tomto místě a nařídil zde vybudovat kapli.
Klášter [editovat]
Na úbočí masivu vznikl v 11. století světoznámý benediktinský klášter. Jde o jedno z nejposvátnějších míst Katalánska, zasvěcené Panně Marii Montserratské, jejíž socha - Černá Madona z Montserrat se zde nachází. Klášter se stal poutním místem.
V muzeu v klášteře jsou chovány malby takových mistrů, jako jsou např. El Greco, Caravaggio a Picasso.