Mariánská zjevení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Mariánská zjevení neboli zjevení Panny Marie je označení pro údajně nadpřirozené události, ve kterých se Panna Maria zjevuje některým lidem, nejčastěji křesťanům – ne však vždy, ale často lidem katolického vyznání – aby sdělila nějaké „nebeské poselství“. Zjevení se uskutečňují na různých místech celé planety (někdy se opakují i na místech, kde k nim došlo před několika lety). Výklad zjevení bývá různý. Některá jsou interpretována jako psychologický fenomén (výplod mozku, fantazie), jiná jako náboženský fenomén či teofanie (zjevení Boží).

Popis zjevení[editovat | editovat zdroj]

Bernadetta Soubirousová v roce 1863

Panna Maria je často vizionáři popisována jako menší a velmi krásná Paní a vůči předešlým zjevením, s odlišnými znaky, zejména co se účesu a šatů týče.

Postoj vědy[editovat | editovat zdroj]

Vědecké interpretace a bádání v některých případech nenabízejí výklad, který by popíral mystiku zjevení. Jednotlivé církve obvykle přistupují ke zjevením značně skepticky a samotné se velmi snaží o co nejpřesnější vědeckou analýzu, i proto ověřování takových událostí zabírá nekrátkou časovou periodu.

Postoj církve[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická církev nenutí své věřící věřit zjevení, neboli tyto zjevení nejsou pro věřící žádným způsobem závazná. Církev pouze prohlášuje, že zjevení neodporuje žádnému z článku víry. Často je to nepřesně označováno jako uznání zjevení, ačkoliv o nadpřirozené podstatě takového zjevení církev přímo nic neříká.

Zjevení Panny Marie Lurdské[editovat | editovat zdroj]

Snad nejznámějším zjevením je zjevení Panny Marie v Masabielleské jeskyni v Lurdech chudé dívce Bernadettě Soubirousové. Zjevení bylo katolickou církví dlouho verifikováno a podrobováno mnohým analýzám. Církev poté přijala postupy a skutečnosti tohoto zjevení k hledání společných znaků ve zjeveních jež následovala. Spisovatel Franz Werfel napsal jako poděkování Panně Marii o zjevení v Lurdech román Píseň o Bernadettě.

Přehled některých zjevení[editovat | editovat zdroj]

Socha Panny Marie Lurdské v jeskyni Masabielle (na údajném místě zjevování P. M.)

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Kritici (zejména ateističtí) popírají pravost zjevení s tím, že se jedná buďto o sugesci, nebo o podvod, a poukazují na to, že zjevení přicházejí někdy velice vhod, aby posílila pozici církve.[zdroj?] Avšak i v případě nadpřirozeného původu zjevení by tato souvislost byla velmi logická.

Například ve Francii 19. století bylo postavení katolické církve vážně oslabeno velkou francouzskou revolucí, při níž se dostaly do konfliktu s církví nové mocenské struktury. Buržoazie se cítila ohrožena církví, protože mnoho jejího nemovitého majetku patřilo původně katolické církvi, která si na něj dělala nárok. V této době došlo ke zjevení Marie dívce Bernadettě, což dle kritiků umožnilo katolické církvi uhájit alespoň částečně své pozice.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.verite.cz/en/turzovka

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]