Ablinga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ablinga
Ablinga
poloha
zeměpisné souřadnice:
stát: Litva Litva
kraj (sritis): Klaipėdský (Klaipėdos) Žmuď Žemaitsko
okres (savivaldybė): Klaipėdský (Hl. m. = Gargždai)
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 3 (2001)
správa

Ablinga je ves v Žemaitsku, v Litvě, s osudem a významem podobným českým Lidicím. Je ve východní části Klaipėdského okresu, 5 km na severozápad od města Endriejavas, při silnici Endriejavas - Kuliai, 1 km na jih od řeky Žvizdrė, vsí také protéká její levý přítok Dirsteika. Od roku 1972 je zde memoriál, skupina ze dřeva (většinou dubového) vyřezávaných soch.

Minulost[editovat | editovat zdroj]

Obec je zmiňována od 14. století. V roce 1630 byla zapsána k Salantajské farnosti.

Masakr v Ablinze[editovat | editovat zdroj]

Když SSSR v roce 1941 okupoval Litvu, v Ablinze se usadil 295. ženijní prapor Rudé armády. Na začátku sovětsko-německé války se Ablinga dostala do oblasti plánu útoku 291. pěší divize 505. pluku německé armády. 23. června 1941, den po zahájení operace Barbarossa, němečtí nacisté na třech místech zastřelili 42 vesničanů: 33 obyvatel Ablingy, z toho 20 mužů a 13 žen, 6 mužů ze sousední vsi Žvaginiai a ještě dva muže a jednu ženu, kteří přišli na návštěvu odjinud, když je ještě zvečera 22. června zahnali do stodoly a zavřeli přes noc. Záminkou k exekuci bylo, že sovětští vojáci ostřelovali skupinu německých cyklistů - průzkumníků, z nichž několik bylo zastřeleno. Němci v některých z domů našli zbraň. Když ráno 23. června otevřeli vrata stodoly, křikli: "Komunisti a svazáci, vyjděte!" Nikdo nevyšel a proto nařídili všem běžet. Lidé tedy běželi k místním Mariánským Lurdům (postaveny roku 1930), které byly v nedaleké stráni. Nacisté zahájili kulometnou palbu do lidí, pod kterou zahynulo 42 nevinných lidí, jen několik žen zůstalo zázrakem na živu. Podle vyprávění svědků, jedna z nich, Ona Šiaulytienė v momentě exekuce zdvihla růženec k nebi a křičela: "Panenko Marija, pomoz! Němce jsme čekali, Němci střílejí!" Prý, jak to vojáci viděli, stal se zázrak: dále už vojáci nestříleli... Zajímavé je i to, že ze všech domů jediný nespálený zůstal dům Ony Šiaulytienė. Přežilo 20 obyvatel (většina proto, že nebyli ve vsi). Po exekuci Němci ves zapálili. Shodou okolností 22. června se ves chystala k svatbě.

Memoriál[editovat | editovat zdroj]

V roce 1972 bylo na jihozápadním svahu hradiště Žvaginių piliakalnis postaveno 30 dřevěných soch memoriálu. Na vyřezávání soch se podílelo 25 sochařů z Litvy, převážně z Žemaitska. Řezbářské práce byly zahájeny 3. července 1972. Tehdy již na umělce čekalo 30 kmenů stoletých dubů.

Umělci, kteří se podíleli na tvorbě memoriálu[1][editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ablinga na litevské Wikipedii.

  1. Seznam monumentálních vyřezávaných dřevěných soch mistrů Žemaitska, Šiauliů a Malé Litvy v žurnále Žemaičių žemė, 2007 č. 1 (dostupné online)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]