Caravaggio

Portrét Caravaggia od Ottavia Leoniho, c. 1621.

Caravaggio (29. září 1571 – 18. července 1610; vl. jménem Michelangelo Merisi) byl italský malíř působící v Římě, Neapoli, Maltě a Sicílii mezi lety 1593 a 1610. Je obvykle zařazován mezi představitele barokního stylu, na jehož formování měl velký vliv, či za představitele tenebrismu. Jeho přínos spočíval ve větší realističnosti zobrazovaných mythologických a biblických postav, jejichž předobrazem byli prostí lidé jeho doby. Zároveň je považován za posledního velkého náboženského malíře v Itálii.

Životopis

Sv. Jan Křtitel (Mladík s beranem). Jedno z erotizujících zobrazení mužů v Caravaggiově tvorbě

Povolání svatého Matouše

Narodil se v obci Caravaggio v Lombardii nedaleko Milána, jeho otec Fermo Merisi byl stavitel a pracoval pro místního markýze, matka Lucia Aratori pocházela z místní zámožné rodiny. Když bylo Caravaggiovi šest let, jeho otec zemřel. V roce 1584 nastoupil do učení do milánské dílny malíře Simona Peterzano, kde strávil čtyři nebo pět let. Dalších několik let strávil pravděpodobně ještě v Miláně a možná i v Benátkách. V letech 1591 nebo 1592 se objevuje v Římě. Zde pracoval v dílně Giuseppa Cesariho, který později získal titul rytíře a byl nazýván Cavaliere D'Arpino. Zde dosahuje prvních tvůrčích úspěchů svými obrazy zátiší a kytic.

Caravaggio se proslavil kompozicí a realismem svých děl. Toho dosáhl díky geniální práci se světlem – stíny (proslulé chiaroscuro) jeho dílům dodávaly zajímavou živost. Dalo by se říci, že tím předběhl svou dobu. Protože se jeho díla poněkud lišila od běžných děl této doby, byl Caravaggiův styl často považován za vulgární, zejména proto, že zvolené modely byly často různí lidé z ulice. Jeho obraz Smrt Panny Marie vyvolal (především ze strany církve) menší skandál, protože modelem pro Pannu Marii mu posloužila známá prostitutka.

Caravaggio byl prý známý pouliční výtržník a člen několika tlup. Rád prý vyvolával rvačky, při nichž také tekla krev. Na tomto místě je nutno říci, že v té době byly potyčky, které končily často i smrtí jednoho z kontrahentů, poměrně běžné a Carravagio nebyl v tomto ohledu tedy nikým příliš výjimečným. V roce 1606 při jedné z takových bitek prý zavraždil jistého Ranuccia Tommasoniho, svého modela a údajného milence. Raymond Jean-Frontain uvádí, že i při neexistenci přesvědčivého důkazu o Caravaggiově sexualitě, lze ze silně erotizujícího zobrazování mužů v jeho díle (a též z hanlivých obvinění od vrstevníků) usuzovat přinejmenším na jeho bisexualitu, ne-li přímo homosexualitu.

Pro svůj bouřlivý život musel odejít, nejprve do Janova a později do Neapole, odkud v roce 1607 přesídlil na Maltu. Tam byl vlídně uvítán a dokonce byl přijat do Řádu maltézských rytířů. Nakonec se ale nepohodl s jedním řádovým spolubratrem, jejich hádka skončila šarvátkou a Caravaggio byl opět uvězněn. Z vězení utekl, aniž by vyčkal soudního procesu, posléze se mu podařilo z Malty odplout na Sicilii. Poté, co mu bylo papežem přislíbeno omilostnění, vydává se přes Neapol, (kde asi rok pracuje na obrazech objednaných místními šlechtici), na zpáteční cestu do Říma. Je nemocný, trápí ho následky různých zranění a vleklá střevní infekce. V jednom hostinci poblíž Neapole je opět pobodán v potyčce. Chystá se do Říma, ale je omylem zatčen, a když po 2 dnech vychází z vězení, nezastihne už v přístavu loď, na které má celý svůj majetek. A tak 18. července 1610 umírá v toskánském přístavu na pláži. Jeho hrob se nepodařilo nalézt.

Dílo

Vzkříšení Lazara

Stětí svatého Jana Křtitele

Chlapec s košíkem ovoce

• Nemocný Bakchus, 1594, Galleria Borghese, 66x52 cm
• Chlapec loupající meruňky, 1591, soukromá sbírka, Anglie, 65x52 cm
• Hudebníci, 1591/1592, Metropolitní muzeum, 92x118,5 cm
• Svatý František v extázi, 1591/1592, Wadsworth Atheneum, Hartford, 92,5x128,4 cm
• Chlapec kousnutý zelenou ještěrkou, 1593, Fondazione di Studi di Storia dell´arte Roberto Longhi, 65,8x39.5 cm
• Chlapec s košíkem ovoce, 1593/1594, Galleria Borghese, 70x76 cm. Je jedním z prvních děl, které upoutalo jeho pozdějšího mecenáše Francesca Maria del Monte.
• Mladý Bakchus, 1593/1594, Uffizi, 95x85 cm
• Věštba, 1594, Musei Capitolini, 115x150 cm
• Hráč na loutnu, 1594, Ermitáž, 94x119 cm
• Magdaléna, 1594/1596, Galleria Doria Pamphili, 106x97 cm
• Odpočinek na cestě do Egypta, 1594/1596, Galleria Doria Pamphili, 130x160 cm
• Narcis, 1594/1596, Galleria Nazionale d´Arte Antica, 110x92 cm
• Obrácení Pavla, 1594/1596, Sbírka Odescalchi 237x189 cm
• Obětování Izáka, 1594/1596, Uffizi, 104x135 cm
• Judita a Holofernes, 1595/1596, Galleria Nazionale d'Arte Antica, 144x195 cm
• Svatá Kateřina Alexandrijská, sbírka Thyssen-Bornemisza, 173x133 cm
• Košík s ovocem, 1596, Pinacoteca Vaticana, Milán, 46x64 cm
• Falešní hráči, 1596, Kimbell Art Museum, Fort Worth, 99x107 cm
• Meduza, 1596/1598, Uffizi, 60x50 cm
• Jan Křtitel, 1597/1598, Musei Capitolini, 132x97 cm
• Zajmutí Krista, 1598, Národní galerie, Dublin, 133×171 cm
• Povolání svatého Matouše, 1599/1600, San Luigi dei Francesi, Řím, 322x340 cm
• Utrpení svatého Matouše, 1599/1600, San Luigi dei Francesi, Řím, 323x343 cm
• Ukřižování svatého Petra, 1600/1601, Santa Maria del Popolo, 230x175 cm
• Obrácení Pavla, 1600/1601, Santa Maria del Popolo, 230x175 cm
• Nasazení trnové koruny, 1600/1602, Cassa di Risparmio, Prato, 178x125 cm
• Svatý Matouš a anděl, 1602, San Luigi dei Francesi, Řím, 232x183 cm
• Kladení do hrobu, 1602/1604, Pinacoteca Vaticana, 300x203 cm
• Svatý František, 1603, Kapucínský kostel, Řím, 128x94 cm
• Madona Loretánská, 1603/1605, Sant´Agostino, 260x150 cm
• Jan Křtitel, 1603/1604, Galleria Corsini, 99x134 cm
• Madona Palafrenieri, 1605, Galleria Borghese, 292x221 cm
• Svatý Jeroným, 1605/1606, Galleria Borghese, 112x157 cm
• Smrt panny Marie, 1605/1607, Louvre, 369x245 cm
• Večeře v Emauzích, 1606, Brera, 141x175 cm
• Růžencová madona, 1606/1607, Kunsthistorisches Museum, Vídeň, 364x249 cm
• Stětí Jana Křtitele, Kokatedrála sv. Jana, Valletta, 361x520 cm
• Mladý Jan Křtitel, 1609, Galleria Borghese, 159x124 cm
• Vzkříšení Lazara, 1609, Národní muzeum, Messina, 380x275 cm. Je jedno z Caravaggiových posledních děl – je význačné temnými barvami a tlumeným světlem.
• Narození, 1609, San Lorenzo, Palermo, 268x197 cm
• David s hlavou Goliáše, 1609/1610, Galleria Borghese, 125x100 cm
• Trhač zubů, Galleria Palatina, 139,5×194,5 cm
• David, Prado, 116x91 cm

Literatura

• POMELA, Andrea. Caravaggio. Rome : ATS Italia Editrice, 2004. ISBN 88-7571-048-1.  

Externí odkazy

• Caravaggiův životopis
• Caravaggio na ArtMuseum.cz