Karel Škréta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Karel Škréta, autoportrét

Karel Škréta (1610 Praha – 30. července 1674 Praha, celým jménem Karel Škréta Šotonovský ze Závořic) byl český barokní malíř.

Patří k nejvýznamnějším českým malířům 17. století. Vzdělání se mu dostalo v Týnské škole. Malířství se učil pravděpodobně od některého z mistrů na královském dvoře. Po bitvě na Bílé hoře odešel s rodinou do emigrace; studoval v Sasku, poté přesídlil do Itálie, kde se seznámil s díly holandských mistrů. V důsledku sporu s královskou komorou o své zabavené jmění konvertoval ke katolické víře a přes Salcburk se vrátil do Čech. Od roku 1638 žil v Praze, kde maloval kostelní oltáře (např. pro Týnský chrám nebo kostel sv. Prokopa). Vynikl také jako portrétista, kreslíř a ilustrátor.

Škréta je pohřben v kostele sv. Havla v Praze na Starém Městě.