Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Brno 9837.jpg
Místo
stát Česko
kraj Jihomoravský
obec město Brno
zeměpisné souřadnice 49°11′30,89″ s. š., 16°35′40,6″ v. d.
Základní informace
náboženství křesťanství
ritus římskokatolická církev
užívání Augustiniánské opatství svatého Tomáše na Starém Brně
Architektonický popis
stavební sloh gotika
výstavba 1324-1995
Odkazy
adresa Mendlovo náměstí 1, 603 00 Brno-město
oficiální web http://www.opatbrno.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Ikona portálu Portál Brno

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je jedna z nejvýznamnějších gotických památek Brna. Nachází se na Mendlově náměstí poblíž centra města. Její počátky spadají do počátku 14. století. Tehdy zbudovala královna Eliška Rejčka, vdova po českých králích Václavu II. a Rudolfu Habsburském, u farního kostela na Starém Brně nový gotický chrám, jehož půdorys je ve tvaru kříže a roku 1323 zde založila také klášter. Sama Eliška byla po své smrti roku 1335 pochována pod oltářem sv. Kříže. Od doby založení zde sídlily cisterciačky, než sem roku 1782 přišli na základě tzv. Josefínských reforem císaře Josefa II. augustiniáni. Samotná bazilika byla v 18. století mírně barokizována a v současné době se nachází na Mendlově náměstí ve Starém Brně. Roku 1987 byl chrám papežem Janem Pavlem II. povýšen na baziliku minor.

 Založení kostela[editovat | editovat zdroj]

K založení kostela se vztahuje stará brněnská pověst o „praporkové věštbě“. Královna Eliška Rejčka své stáří (ačkoli je v pověsti napsáno stáří, přišla sem již ve 35 letech) trávila na hradě Špilberk a měla v plánu nechat vystavět nový klášter s kostelem. Volbu místa svěřila náhodě. Z Hladové věže na Špilberku vyhodila tři praporky a čekala, kam dopadnou. První praporek dopadl hned pod hradem, na Starém Brně, Eliška zde tedy nechala založit klášter věnovaný cisterciáckému řádu. Druhý praporek nikdo nikdy nenašel, protože ho vítr zanesl daleko, až někam k Veveří

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Stavba celé baziliky je gotická, zbudovaná z neomítnutých režných cihel, přičemž obvyklého gotického stavebního prvku, kamene, se zde užívalo pouze velice střídmě. Inspirací k tomu byly nejspíše gotické stavby v Porýní (Kolín nad Rýnem), Hesensku a Slezsku.[1] V podobném stylu nechala Eliška Rejčka vystavět již katedrálu sv. Ducha ve svém předchozím sídelním městě Hradec Králové. Konstrukce chrámu je zajímavá především svou křížovou koncepcí, která spočívá ve vzájemném kolmém protnutí dvou lodí, které tak vytváří tvar kříže. Pozdější barokizace provedená Mořicem Grimmem, se projevila hlavně na interiéru. Oltáře a kazatelnu dodal brněnský sochař Ondřej Schweigl Celková podoba chrámu si však zachovala téměř čistý gotický vzhled.[1] Pro interiér chrámu, který byl rozsáhle restaurován v roce 2000,[2] jsou příznačné barevně zdobené zdi a četné nástěnné malby znázorňující světce.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

V interiéru převládá křížový typ klenby, který se vyskytuje i v hlavní i v příčných lodích. Jednotlivá žebra klenby jsou zakončena konzolami. Zdobení a barvy výmalby stropu se v jednotlivých lodích liší, nejvýraznější je však výmalba v presbyteriu. V presbyteriu je paprsčitá klenba s jednoduchými kruhovými svorníky. Velmi dekorativní výmalba znázorňuje nebe se secesně stylizovanými slunci vycházející ze svorníků, kolem nichž poletují andělé.

V 18. stoletím byl interiér barokizován, přičemž v této době byly k bazilice dostavěny i budovy opatství.

Při opravách v letech 1898–1903 byl interiér baziliky opatřen secesní výmalbou, která vlivem vzdušné vlhkosti zpráškovatěla a byla silně znečištěna. Dosud byla obnovena výmalba presbyteria, hlavní lodě a bočního kůru. Bazilika byla rekonstruována i ve 20. století.

 Vybavení baziliky[editovat | editovat zdroj]

Stříbrný oltář – autor: J. G. Herkommer Vznikl při příležitosti korunování obrazu „Černé Madony“ (1736), je považovaný za nejvýznamnější stříbrnickou práci na území Moravy.

Stříbrný oltář nechal zhotovit u augšpurského zlatníka Johanna Georga Herkommera převor augustiniánského kláštera v Brně Ondřej Zirkl. Stalo se tak při příležitosti korunování palladia „Černé Madony“ v roce 1736, oltář byl pořízen pro důstojné umístění tohoto uctívaného obrazu v Mariánské kapli kostela sv. Tomáše. Augustiniáni byli v r. 1783, z kláštera u sv. Tomáše přemístěni do bývalého kláštera cisterciaček na Starém Brně, oltář s obrazem Madony sem přestěhovali a umístili na původní menzu jako hlavní oltář baziliky. Oltář, považovaný za nejvýznamnější stříbrnickou práci na území Moravy, byl čtyřikrát stěhován, což se projevilo na jeho konstrukci i opláštění pozlacenou mědí a stříbrným plechem. Obnoveno bylo také zlacení baldachýnu a císařské koruny, rekonstruovány a doplněny byly zdobné prvky perlovců a akantů ze stříbrného plechu.  

Zajímavostí interiéru je též mohutný sedmiramenný svícen z 15. století, ulitý z bronzu.    

Obraz Černé Madony[editovat | editovat zdroj]

Obraz Černé Madony přinesl do Brna v roce 1356 Karel IV., král český, Otec vlasti, jako dar augustiniánům - eremitům při příležitosti založení jejich kláštera a kostela u svatého Tomáše, na nynějším Moravském náměstí. Madona podle historiků přinášela městu Boží požehnání a prosperitu. Během obléhání města Brna Švédy v roce 1645 se zjevila nad městem Černá Madona, jak rozprostírá svůj ochranný plášť nad městem. Tento doslova signál nebeské přízně dodal Brňanům tolik síly a odvahy, že odrazili i švédský útok. Podobná pomoc se odehrála během prusko-saského nátlaku. Proto je Černá madona uctívaná jako Palladium – Ochránkyně města Brna.

Když císař Josef II. roku 1783 odebral augustiniánům jejich klášter, umožnil řeholníkům přestěhovat se spolu s obrazem do tehdy již zrušeného kláštera sester cisterciaček na Staré Brno.

 Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Bazilika - pohled z Mendlova náměstí

Chrám má komplikovaný půdorys s jednou hlavní a dvěma příčnými loděmi a s polygonální barokní zvonicí nad křížením hlavní a velké příčné lodi.

Vstupní portállomeným obloukem byl dostavěn až v novogotice. Je zdoben kraby s akantovým listovím a další jemné florální motivy se opakují kolem celého portálu. Vrata jsou dekorována zlatými destičkami s animálními a florálními motivy.

Na bazilice je několik typů kružeb, což způsobeno postupnou výstavbou baziliky. Na východní straně se nachází kružby s pětilístky v kruhu a s ústředním třílístkem ve sférickém trojúhelníku. V kapli jsou okna menší a více lomená. Na kružbě u hlavního vchodu je prvek sedmicípého květu a čtyřlístků.

Jižní fasádě vévodí trojúhelníkový štít nad vstupem do baziliky. Jsou v něm začleněny čtyři erby - dvě moravské orlice, český lev a tři leopardi (znak Anglie), nad nimiž je vždy trojlístek se sférickým trojúhelníkem. Okolo celého obvodu štítu jsou kraby.

Podél celé stavby jsou umístěny opěrné pilíře, které jsou dělené a stupňovité. Zakončení je v podobě drobných fiál s kytkami

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V prostorách augustiniánského opatství na Starém Brně je umístěno Mendlovo muzeum. Původně to bylo působiště samotného G. J. Mendela, augustiniánského opata. Jako opat v jejich řadách působil od roku 1843 J. G. Mendel a v klášterní zahradě podnikal své pokusy s hrachem a rozmnožováním včel.

Prezentace Mendelova odkazu probíhá ve stálé expozici od roku 2009.

V roce 2013 vznikla na volném prostranství, vedle baziliky nová turistická atrakce - Pulihrášek -umělecké dílo z použitých starobrněnských půllitrů ve tvaru hrášku. Mladí umělci tímto vzdali hold přínosu J. G. Mendela

Pohřbeni v bazilice[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BÍLEK, TUČKA. Brněnské kostely. Brno : Kartuziánské nakladatelství, 2006. ISBN 80-86953-06-8. S. 68.  
  2. http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=259

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]