Řád augustiniánů

Znak augustiniánů

Řád augustiniánů, stručně augustiniáni je souhrnné označení několika řeholních řádů, které se řídí tzv. řeholí sv. Augustina. Roku 1963 byly spojeny do Řádu svatého Augustina (Ordo sancti Augustini, OSA).

Znak řádu: Ve zlatém štítě červené planoucí srdce, spočívající na černé knize s červenou ořízkou a obtočené černým řemenem (opaskem), které je kosmo probodeno stříbrnou berlou a šikmo hnědým šípem.

Kanovníci sv. Augustina (CSA)

Jako biskup se sv. Augustin z Hippo snažil přesvědčit kněze, kteří žili při velkých, zejména biskupských kostelech, aby žili společně podle určitého řádu a ze společných příjmů. Tak vznikla instituce kanovníků, lat. clerici regulares nebo canonici, kterou Lateránská synoda roku 1059 zavedla pro celou západní církev. Tzv. řehole sv. Augustina vznikla z několika jeho kázání o kněžském životě; klade důraz na společný život v klášteře, modlitbu, studium a rozjímavý život, a řídí se jí nejen augustiniáni, ale také premonstráti, dominikáni, křižovníci a další. Řeholníci skládají slavné sliby a mají se věnovat liturgii, studiu, meditaci a duchovní správě.

Hnutí augustiniánských kanovníků se z Itálie rychle rozšířilo do Německa, Švýcarska, Flander a Francie. Po neúspěšných pokusech - například biskupa Jindřicha Zdíka (†1150) zavést augustiniánskou řeholi do Olomouce – byla první kanonie v Čechách založena 1333 biskupem Janem z Dražic v Roudnici, který se stal ohniskem tzv. roudnické reformy. V Roudnici patrně také vznikl první český překlad celé Bible (kolem 1360). Odtud patrně vznikly další kanonie – Karlov v Praze (Karel IV. 1350), Jaroměř, Rokycany, Sadská, Třeboň, Lanškroun, Šternberk, Fulnek, Prostějov a kanonie v Kladsku, v Kazimierzi u Krakova a další.

Augustiniánští kanovníci byli nositeli zvnitřněné spirituality a koncem 14. století vzniklo mezi nimi – za podstatné účastí českých augustiniánů - reformní hnutí devotio moderna (Jan van Ruysbroek (†1381), Geert Groote (†1384), Tomáš Kempenský (†1471)), které významně ovlivnilo celou novověkou zbožnost, zejména reformátora Martina Luthera (†1546). K významným augustiniánským kanovníkům patřili také kazatel Konrád Waldhauser (†1369) kronikář Ludolf Zaháňský (†1422) nebo humanista Erasmus Rotterdamský (†1536).

Poustevníci sv. Augustina

Augustiniánští poustevníci (Ordo eremitarum sancti Augustini, OESA) byl žebravý a meditativní řád, který vznikl roku 1256 papežským rozhodnutím spojit několik italských a německých společenství; první klášter byl založen roku 1258 v lese u porýnského města Weselu. První kláštery u nás vznikly v Praze u sv. Tomáše (1285), v Domažlicích (1287) a snad v Zaječově (1262?), dále následovala Bělá pod Bezdězem (1345), Brno (1350, roku 1783 přestěhován na Staré Brno), Litomyšl (před 1356). V pobělohorské době vznikl klášter v České Lípě (založil jej roku 1627 Albrecht z Valdštejna, na Bezdězu (1627) a ve Vrchlabí (1705).

Ze španělské reformy vznikla roku 1602 přísnější větev „bosých“ augustiniánů (OESA Disc, OAD), jež se rozšířila hlavně v Itálii a ve Francii. V Čechách vznikl první klášter Na Zderaze v Praze (1623), dále Tábor (1640), Lnáře (1672), Havlíčkův Brod (1674) a Vratěnín na Moravě (1687).

Mezi významné augustiniány-poustevníky patřil reformátor Martin Luther, rakouský kazatel Abraham a Santa Clara (†1709), brněnský genetik Gregor Mendel (†1884) a jako augustinián začínal filosof Franz Brentano (†1917). Mnoho augustiniánských klášterů zaniklo v husitských válkách, zbývající – kromě Lnář a Starého Brna - byly zrušeny za císaře Josefa II..

Opatství Staré Brno

Kostel augustiniánského kláštera na Starém Brně

V Brně se usadili augustiniáni již v roce 1344. Markrabě Jan Jindřich založil roku 1350 nový augustiniánský klášter (původně umístěný vně středověkých městských hradeb) s chrámem Zvěstování Pannny Marie a svatého Tomáše, což potvrdil po dostavění kněžiště roku 1356 i papež Innocenc VI. Chrám byl zamýšlen jako pohřebiště moravských markrabat. Význam kláštera na Moravě i v rámci řádu dosvědčuje to, že v 18. st. získal zvláštní papežské právo používat pro svého představeného hodnost infulovaného opata, kteréžto označení jinak augustiniáni jako žebravý řád nepoužívají. Brněnský opat je tak jediným augustiniánským opatem na světě a na základě privilegia papeže Benedikta XIV. z roku 1752 je přímo podřízen generálnímu převorovi v Římě (ostatní augustiniánští představení klášterů – převoři – jsou podřízeni provinciálům stojícím v čele jednotlivých provincií).

Význam augustiniánského kláštera jej ochránil před zrušením za reforem císaře Josefa II., nicméně i tak se jej významně dotkly. Josef totiž nařídil (1783), aby augustiniáni opustili klášter u sv. Tomáše, který byl využit jako sídlo moravských politických úřadů (místodržitelství). Augustiniáni náhradou dostali budovy zrušeného kláštera cisterciaček Aula Sanctae Mariae na Starém Brně, který založila královna-vdova Eliška Rejčka roku 1323. Tento Starobrněnský klášter (Mendlovo náměstí č.p. 1) dosud augustiniánům patří. Papež Jan Pavel II. udělil kostelu Nanebevzetí Panny Marie titul „bazilika minor“ apoštolským breve z 6. 10. 1987. Současným opatem je Lukáš Evžen Martinec.

Odkazy

Literatura

• Ottův slovník naučný, sv. 2, str. 1038 a n.
• Jaroslav Mezník: Lucemburská Morava, Praha 1999, s. 195.
• Bohumil Samek: Klášter augustiniánů v Brně, Brno 1993, s. 62.
• Bohumil Samek: Umělecké památky Moravy a Slezska I. Praha 1994
• Vlček - Sommer – Foltýn: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997

Související články

• Starobrněnský klášter
• Řády a řeholní kongregace

Externí odkazy

• (česky) Stránky české provincie a pražského kláštera
• (česky) Augustiniánské opatství na Starém Brně
• (česky) Zasvěcení – Augustiniáni, Česká televize, i-vysílání, 28.6.2009 (video)
• (anglicky) , (španělsky) , (italsky) Portál augustiniánského řádu
• (anglicky) www.augnet.org
• (anglicky) Text of the Rule of St. Augustine
• (anglicky) Catholic Encyclopedia, heslo "Hermits of St Augustine"
• (anglicky) Catholic Encyclopedia, heslo "Canons and Canonesses Regular"
• (anglicky) Augustinians in Canada
• (německy) Portál německé provincie
• (německy) Seznam linků okolo augustiniánů