Šternberk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šternberk
Horní náměstí

Horní náměstí

znak obce Šternberkvlajka obce Šternberkznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0712 505188
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4): Olomouc (CZ0712)
obec s rozšířenou působností: Šternberk
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 48,79 km²
počet obyvatel: 13 548 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 268 m
PSČ: 785 01
zákl. sídelní jednotky: 22
části obce: 5
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Horní náměstí 78/16
Šternberk
785 01 Šternberk 1
starosta / starostka: Ing. Stanislav Orság
Oficiální web: http://www.sternberk.eu
E-mail: podatelna@sternberk.cz

Šternberk
Red pog.png
Šternberk
Šternberk, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Další významy jsou uvedeny v článku Šternberk (rozcestník).

Šternberk (německy Sternberg)[2] je moravské město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, 16 km severně od Olomouce na říčce Sitka a na úpatí Nízkého Jeseníku. Je obcí s rozšířenou působností a žije zde asi 13,5 tisíce obyvatel.

Město vzniklo z osady pod hradem stejného jména, střežícího důležitou křižovatku obchodních cest. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Šternberka.
1241 boj Jaroslava ze Šternberka proti Tatarům u Olomouce (romantická pověst)
1253 boj Zdeslava ze Šternberka proti Kumánům u Olomouce
1253 - 1262 založení hradu Šternberka
1263 poslední zmínka o Zdeslavovi ze Šternberka
1269 nejstarší zmínka o hradě Šternberku castrum Sternberch
1296 nejstarší zmínka o městě Šternberku civitas Sternberch v listině Alberta ze Šternberka
1371 založení augustiniánského kláštera Albertem ze Šternberka
1415 z hradu zaslán stížný list proti upálení Mistra Jana Husa adresovaný koncilu v Kostnici
1430 město dobyto a do roku 1432 obsazeno husity
1538 ničivý požár města, kláštera a hradu
1621 dobytí města stavovským vojskem, Šternberk se stává důležitým opěrným bodem císařské armády
1645 švédská okupace města až do roku 1650, opakované morové epidemie
1719 postaven mariánský sloup na ochranu před morovou epidemií
1741 období prusko - rakouských válek, Šternberk obsazen pruskou armádou
1784 zrušen augustiniánský klášter
1789 velká povodeň na říčce Sitce, která poškodila značnou část města
1805 setkání císaře Františka I. s carem Alexandrem v Domě osvěty
1821 textilní firma Norbert Langer zahajuje výrobu plátěného a bavlněného zboží, Šternberk střediskem textilního průmyslu
1850 Šternberk centrem politického okresu, město se stalo samosprávným celkem
1870 příjezd prvního vlaku z Olomouce do Šternberka
1872 zřízení státní tabákové továrny
1886 počátek generální přestavby hradu, nejrozsáhlejší stavební úpravy od přestavby v 16. století
1921 první ročník automobilového samostatného závodu Ecce Homo, poprvé na trati se jelo již 1905
1935 otevření českého reálného gymnázia
1938 Šternberk připojen k nacistické "Třetí říši"
1947 zahájení výroby v závodě Chronotechna
1960 zrušení samostatného okresu Šternberk, začlenění do okresu Olomouc
2005 100. výročí tratě Ecce Homo, jubilejní závod s mimořádnou jezdeckou účastí, nový traťový rekord Andera Vilariňa

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Šternberku.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Šternberka

Součástí města byly dříve i dnes samostatné obce Babice, Domašov u Šternberka, Hlásnice, Horní Loděnice, Komárov, Lipina, Lužice, Mladějovice a Řídeč.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Slavnou osobností Šternberka je i naivní malíř Libor Vojkůvka.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Spolupráce:

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 605.  
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]