Klášter augustiniánů (Šternberk)

Klášter augustiniánů
	Klášter augustiniánů, Farní 53/7
Lokalita
Stát	Česko
Místo	Šternberk
Ulice	Horní náměstí
Souřadnice	49°43′52,97″ s. š., 17°18′5,68″ v. d.
Základní informace
Řád	Řád augustiniánů
Odkazy
Kód památky	20311/8-1971 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter augustiniánů–kanovníků je bývalý klášter řádu augustiniánů ve Šternberku, činný mezi léty 1371 až 1775, s výjimkou husitských bouří v letech 1421–1451. Budovy kláštera stojí na návrší vedle kostela Zvěstování Panny Marie.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Kanonii 4. března 1371 založil Albert ze Šternberka, tehdy arcibiskup magdeburský a rádce císaře Karla IV. Ten také pozval prvních čtrnáct řeholníků z jejich mateřského kláštera v Roudnici nad Labem, v čele s proboštem Václavem († 1384). Nejdříve se usadili při románském městském kostele sv. Jiří, který založil Albertův předek Zdislav ze Šternberka v polovině 13. století. Výstavba budov konventu s kvadraturou a dvojlodním kostelem Zvěstování Panny Marie byla dokončena v první polovině 80. let 14. století. Po majetkovém vyrovnání Alberta ze Šternberka s jeho synovcem Petrem roku 1384 bylo fundační listinou potvrzeno druhé založení, současně se počet kanovníků zvýšil na 25. Zároveň kanovníci převzali do správy šternberskou farnost, farní školu a špitál při kostele Očišťování Panny Marie na předměstí Šternberka. Zařizování kostela trvalo až do roku 1404, kdy olomoucký biskup Lacek z Kravař konsekroval oltáře sv. Jana Křtitele a sv. Kateřiny a udělil k nim odpustky pro návštěvníky kostela .

Klášter byl nejstarší augustiniánskou kanonií na Moravě, k druhému založení kanonie došlo ve Fulneku roku 1389. Na střední Moravě působili šternberští kanovníci spolu s augustiniánskou kanonií v Prostějově (založenou roku 1391) jako významné centrum náboženské reformy devotio moderna, kultury a vzdělanosti.

Husitské války šternberskou kanonii velmi těžce postihly, podobně jako většinu klášterů v českých zemích. Řeholníci se vrátili roku 1432, mezi lety 1451 a do roku 1461 zdevastované budovy opravili. Další pohromou byl požár města 21. června roku 1626, který zachvátil také klášter. Opravy škod trvaly do roku 1632. V letech 1637, 1669 a 1691 bylo v kostele postupně konsekrováno devět nových oltářů. Od roku 1721 v kostele působilo laické bratrstvo Nejsvětější Trojice, jež provozovalo chrámovou hudbu, a po jeho zrušení zůstal hudební archiv v podobě 162 svazků notových zápisů liturgické hudby.

Klášter a zčásti i kostel byly renovovány do roku 1737 do vrcholně barokní podoby brněnským architektem Františkem Antonínem Grimmem (1710–1784). Barokní výzdobu vytvořili malíř Jan Kryštof Handke, sochaři Andreas Bleiberger, Filip Sattler a Jan Kammereith, který zde vytvořil svá první díla. Portrét zakladatele Alberta ze Šternberka do kapitulní síně namaloval Jan Kryštof Handke. Roku 1775 byl klášter zrušen a krátce na to starý kostel zbořen. Novostavba trvala do roku 1783 a byla do ní přenesena část starého zařízení.

Památková ochrana[editovat | editovat zdroj]

Klášter patří mezi nemovité kulturní památky města Šternberka. Je zapsán v rozsahu: budovy konventu čp. 53 (Farní 53/7), čp. 54 (Farní 54/4), čp. 69 (Farní 69/5), čp. 77 (Farní 77/6), fara čp. 50 (Farní 50/3) a hradební zeď, křížová chodba.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Zemek Metoděj: Sternberg – Šternberk, in: Röhrig, Floridus (ed.): Die Augustiner Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn. Klosterneuburg–Wien 1994, s. 217–240.
Richter, Václav: Příspěvky k činnosti Frant. Ant. Grtimma. Časopis Společnosti přátel starožitností, 1953, s. 193–200.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter augustiniánů na Wikimedia Commons
Šternberský klášter na webu města Šternberk
Historie kláštera na webu Handkeho společnosti Archivováno 28. 4. 2019 na Wayback Machine.
Dějiny augustiniánské kanonie Archivováno 14. 1. 2021 na Wayback Machine. na webu Římsko-katolické farnosti Šternberk