Český Šternberk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městysi v okrese Benešov. O hradu pojednává článek Český Šternberk (hrad).
Český Šternberk
Pohled z hradeb hradu

Pohled z hradeb hradu

znak obce Český Šternberkznak

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0201 529541
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Benešov
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 5,4661 km²
počet obyvatel: 152 (1.1.2013)
nadmořská výška: 310 m
PSČ: 257 26
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa úřadu městyse: Český Šternberk 27,
252 27
Český Šternberk
starosta / starostka: Iveta Bártová
Oficiální web: http://ceskysternberk.eu/
E-mail: ceskysternberk@chopos.cz

Český Šternberk
Red pog.png
Český Šternberk
Český Šternberk, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Městys Český Šternberk, (něm. Böhmische Sternberg), (pol. Czeski Szternberg) se nachází ve Středočeském kraji, okres Benešov v podhradí stejnojmenného hradu, asi 20 km východně od Benešova.

Protéká zde řeka Sázava a bydlí zde kolem 150 obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Městys nalézá se 310 m nad mořem na zákrutu řeky Sázavy. Jižně od městyse je hrad Český Šternberk. Sousedních obcí jsou Čeřenice na severu, Malovidy na severovýchodě, Zalíbená a Otryby na východě, Čejkovice a Soběšín na jihovýchodě, Radonice na jihu, Šternov na jihozápadě a Drahňovice na severozápadě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec vznikla v průběhu 13. století jako podhradí Českého Šternberku. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1242, jako o městečku v roce 1654. Spolu s hradem se obec rozšiřovala až do své současné podoby, roku 1901 byl slavnostně zahájen provoz na železniční trati a Český Šternberk se tak stal díky své historické hodnotě i dobré dostupnosti oblíbeným cílem mnoha turistů.

V 20. letech 20. století byl na levém břehu Sázavy (severní část obce) přestavěn vodní mlýn, o jehož původní podobě pocházejí zprávy již z konce 16. století. Stavba mlýnu vydržela až do současné doby, avšak silně chátrá. K mlýnu byl v 70. letech 20. století vystaven i jez, který také ve své podobě stojí až dodnes. V současnosti se ve vesnici staví převážně rodinné domy na kopcovitých pozemcích na pravém břehu Sázavy.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[1]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[2]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
  • 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Český Šternberk (438 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

cukrář, holič, 3 hostince, kovář, 2 krejčí, zotavovna jednotného Svazu soukromých zaměstnanců, pekař, 2 pily, 2 povoznictví, rolník, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, trafika, truhlář, velkostatek Šternberk, zámečník

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Městysem vede po pravé straně řeky Sázavy železniční trať 212 (Čerčany - Světlá nad Sázavou). Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Čerčany - Kácov zahájena roku 1901.
Na území městyse leží železniční stanice Český Šternberk a blízko mostu přes řeku železniční zastávka Český Šternberk zastávka.
V minulosti se v oblasti dnešní chatové osady Pod čejkovickou strání nalézala železniční zastávka Čejkovice dvůr, jež byla po roce 1945 zrušena.

Pozemní komunikace[editovat | editovat zdroj]

Městysem prochází silnice II/111 Bystřice - Divišov - Český Šternberk - Podveky - Nechyba.
Západním směrem se asi 5 km od městyse nachází nájezd na dálnici D1, exit 41 Šternov, východním směrem se jede směrem do Uhlířských Janovic a Kutné Hory.

Veřejná doprava 2012[editovat | editovat zdroj]

  • Autobusová doprava
V městysi měly zastávky autobusové linky Vlašim-Český Šternberk (v pracovních dnech 4 spoje, o víkendu 2 spoje), Vlašim-Ostředek (v pracovních dnech 1 spoj) a Český Šternberk-Benešov-Praha (v pracovních dnech 3 spoje, o víkendu 1 spoj) (dopravce ČSAD Benešov, a. s.).
  • Železniční doprava
Českým Šternberkem jezdilo denně 10 osobních vlaků.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Českém Šternberku.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Městysem vedou cyklotrasy č. 19 Havlíčkův Brod - Zruč nad Sázavou - Český Šternberk - Týnec nad Sázavou - Davle, č. 101 Český Šternberk - Vlašim - Kondrac - Louňovice pod Blaníkem, č. 0072 Postupice - Divišov - Český Šternberk a č. 0073 Benešov - Skalice - Okrouhlice - Ostředek - Český Šternberk.
  • Pěší turistika
Městysem procházejí turistické trasy červená turistická značka Čerčany - Sázava - Český Šternberk - Kácov - Zruč nad Sázavou a modrá turistická značka Český Šternberk - Čeřenice - Sázava - Jevany.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 174. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]