Okres Olomouc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okres Olomouc
Kraj Olomoucký kraj
Sídlo okresu (do r. 2002) Olomouc
zeměpisné souřadnice: 49°42′ s. š., 17°18′ v. d.
Rozloha 1 620,28 km²
Počet obyvatel 232 032 (2012)
Hustota zalidnění 143 ob./km²
Počet obcí 95
z toho měst 6, městysů 3
Vojenský újezd 1
ORP 4
POÚ 6
LAU 1 CZ0712
ISO CZ-712
SPZ do r. 2001 OC, OL, OM
Pozice na mapě
Okres Olomouc – poloha v rámci kraje a ČR
OpenStreetMap: mapová data

Okres Olomouc je okres v Olomouckém kraji. Jeho sídlem je město Olomouc.

K 1. lednu 2005 byly k okresu Olomouc přiřazeny 3 obce z okresu Bruntál Moravskoslezského kraje. K 1. lednu 2007 pak byla k okresu Olomouc přiřazena ještě obec Lipinka.

V rámci kraje sousedí na severozápadě s okresem Šumperk, na jihozápadě s okresem Prostějov a na jihovýchodě s okresem Přerov, Dále pak sousedí na západě s okresem Svitavy Pardubického kraje, a na severu, severovýchodě a východě pak s okresy Bruntál, Opava a Nový Jičín Moravskoslezského kraje.

V okrese se nachází vojenský újezd Libavá.

Struktura povrchu[editovat | editovat zdroj]

K 31. prosinci 2003, má okres celkovou plochu 1 599,89 km², z toho:

  • 53,79 % zemědělských pozemků, které z 81,49 % tvoří orná půda (43,83 % rozlohy okresu)
  • 46,21 % ostatní pozemky, z toho 63,96 % lesy (29,56 % rozlohy okresu)

Demografické údaje[editovat | editovat zdroj]

Data k 30. červnu 2005:

Popis Celkem Ženy Muži
počet obyvatel 228 589 118 066
51,65 %
110 523
48,35 %
průměrný věk 39,6 41,1 37,9
  • hustota zalidnění: 143 ob./km²
  • 62,67 % obyvatel žije ve městech

Zaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním 55 090
Průměrný plat 14 918
Nezaměstnaných 13 570
Míra nezaměstnanosti 11,78 %

Školství[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Druh školy Počet škol
Mateřské školy 109
Základní školy 95
Gymnázia 8
Střední školy průmyslové školy 12
Střední odborná učiliště 15
Vyšší odborné školy 3

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Lékaři 1248
Nemocnice 3
Specializovaná léčebná zařízení 5
Zubní lékaři 134
Lékárny 46

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Okresem prochází rychlostní silnice R35 a R46, dále silnice I. třídy I/35, I/45, I/46 a I/55. Silnice II. třídy jsou II/150, II/370, II/373, II/435, II/436, II/437, II/440, II/441, II/444, II/445, II/446, II/447, II/448, II/449, II/570 a II/635.

Seznam obcí a jejich částí[editovat | editovat zdroj]

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Babice • Bělkovice-Lašťany • Bílá Lhota (Červená Lhota • Hrabí • Hradečná • Měník • Pateřín • Řimice) • Bílsko • Blatec • Bohuňovice • Bouzov (Bezděkov • Blažov • Doly • Hvozdečko • Jeřmaň • Kadeřín • Kovářov • Kozov • Obectov • Olešnice • Podolí • Svojanov) • Bukovany • Bystročice (Žerůvky) • Bystrovany • Červenka • Daskabát • Dlouhá Loučka (Křivá • Plinkout) • Dolany (Pohořany • Véska) • Doloplazy • Domašov nad Bystřicí • Domašov u Šternberka • Drahanovice (Kníničky • Lhota pod Kosířem • Ludéřov • Střížov) • Dub nad Moravou (Bolelouc • Tučapy) • Dubčany • Grygov • Haňovice (Kluzov) • Hlásnice • Hlubočky (Hrubá Voda • Mariánské Údolí • Posluchov) • Hlušovice • Hněvotín • Hnojice • Horka nad Moravou • Horní Loděnice • Hraničné Petrovice • Huzová (Arnoltice • Veveří) • Charváty (Čertoryje • Drahlov) • Cholina • Jívová • Komárov • Kožušany-Tážaly (Kožušany • Tážaly) • Krčmaň • Křelov-Břuchotín (Břuchotín • Křelov) • Liboš • Lipina • Lipinka • Litovel (Březové • Chořelice • Chudobín • Myslechovice • Nasobůrky • Nová Ves • Rozvadovice • Savín • Tři Dvory • Unčovice • Víska) • Loučany • Loučka • Luběnice • Luká (Březina • Javoříčko • Ješov • Střemeníčko • Veselíčko) • Lutín (Třebčín) • Lužice • Majetín • Medlov (Hlivice • Králová • Zadní Újezd) • Měrotín • Mladeč (Nové Zámky • Sobáčov) • Mladějovice • Moravský Beroun (Čabová • Nové Valteřice • Ondrášov • Sedm Dvorů) • Mrsklesy • Mutkov • Náklo (Lhota nad Moravou • Mezice) • Náměšť na Hané • Norberčany (Nová Véska • Stará Libavá • Trhavice) • Nová Hradečná • Olbramice • Olomouc (Bělidla • Černovír • Droždín • Hejčín • Hodolany • Holice • Chomoutov • Chválkovice • Klášterní Hradisko • Lazce • Lošov • Nedvězí • Nemilany • Neředín • NováUlice • Nové Sady • Nový Svět • Olomouc • Pavlovičky • Povel • Radíkov • Řepčín • Slavonín • SvatýKopeček • Topolany • Týneček)  • Paseka (Karlov • Pasecký Žleb) • Pňovice • Přáslavice (Kocourovec) • Příkazy (Hynkov) • Řídeč • Samotišky • Senice na Hané (Cakov • Odrlice) • Senička • Skrbeň • Slatinice (Lípy) • Slavětín • Strukov • Střeň • Suchonice • Svésedlice • Štarnov • Štěpánov (Březce • Moravská Huzová) • Šternberk (Dalov • Chabičov • Krakořice • Těšíkov) • Šumvald (Břevenec) • Těšetice (Rataje • Vojnice) • Tovéř • Troubelice (Dědinka • Lazce • Pískov) • Tršice (Hostkovice • Lipňany • Přestavlky • Vacanovice • Zákřov) • Újezd (Haukovice • Rybníček) • Uničov (Benkov • Brníčko • Dětřichov • Dolní Sukolom • Horní Sukolom • Nová Dědina • Renoty • Střelice) • Ústín • Velká Bystřice • Velký Týnec (Čechovice • Vsisko) • Velký Újezd • Věrovany (Nenakonice • Rakodavy) • Vilémov • Želechovice • Žerotín • vojenský újezd Libavá

Zaniklé obce [1]
  • Lávka - obec stála severně od obce Pňovice. Zmínky o obci již 1368. Byla opuštěna, protože úplně vyhořela v době války mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem.
  • Řítov (Wrzitow, Břitov, Vřitov, Krotendorf) - Obec stála na levém břehu řeky Oskavy východně od Dětřichova u Uničova. Zmínky o obci již 1368. Byla opuštěna krátce po roce 1500. Pan Heralt ze Sovince založil v letech 1500–1510 na místě osad Řítov a Lávka rybníky Řítovský a Lavecký (viz např. Müllerovo mapování). Ani rybníky dnes již neexistují. Na místě nové hráze řeky Oskavy zbudované kvůli rybníkům stojí památný strom Řítovský dub (dub letní).

Vojenské újezdy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu