Arboretum Bílá Lhota
 Park v Bílé Lhotě | |
|---|---|
| IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast) | |
 Lávky přes jezírko v arboretu | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 17. prosince 1970 |
| Vyhlásil | Ministerstvo životního prostředí |
| Nadm. výška | 287–297 m n. m. |
| Rozloha | 2,47 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Olomouc |
| Umístění | Bílá Lhota |
| Souřadnice | 49°42′38,16″ s. š., 16°58′37,2″ v. d. |
  Park v Bílé Lhotě | |
| Další informace | |
| Kód | 302 |
| Web | www |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arboretum Bílá Lhota je arboretum, které se nachází v obci Bílá Lhota na střední Moravě.[3] V arboretu Bílá Lhota rostou nejen domácí dřeviny, ale i vzácné evropské a zámořské stromy. Celkem tu lze napočítat asi 300 druhů listnatých, jehličnatých a stále zelených dřevin ze Severní Ameriky, Japonska, Číny, Malé Asie a dalších zemí.[4]
Park byl u zámečku v Bílé Lhotě založen okolo roku 1700 a mnoho exemplářů vysázených v tomto období se zachovalo do dnešních dnů. Zásluhy o dendrologické sbírky má především dendrolog Quido Riedl, který zde v roce 1926 soustředil několik stovek druhů okrasných dřevin a dal arboretu i celkovou podobu.[3]
Od roku 1970 je areál chráněn jako národní přírodní památka pod názvem Park v Bílé Lhotě. Důvodem ochrany je arboretum s cennými dřevinami domácích druhů i exotů a zahradních forem. Oblast spravuje Agentura ochrany příroda a krajiny ČR – Regionální pracoviště Olomoucko.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vznik parku je spojen s historií blízkého zámku. Na přelomu 16. a 17. století zde vznikl dubový hájek (dnešní Jízdárna) a několik čtyři sta let starých dubů se zachovalo do dnešních dnů. Zámecký park byl vytvořen kolem roku 1700, kdy byly vysázeny dřeviny, které tvoří kostru dnešního parku. V první polovině 19. století byl park upraven v anglickém stylu.[4]
Park se stavbou zakoupil roku 1869 Jan Riedel. Největší zásluhu na dnešní podobě parku má jeho vnuk Quido Riedel, který v letech 1926–1945 zámecký park rozšířil a provedl úpravy „ve slohu francouzsko-anglickém“.[3][4] Postupně vybudoval cennou cennou sbírku okrasných domácích a exotických dřevin a vytvořil dendrologický areál. Na přelomu čtyřicátých let vysadil poblíž parku ovocný sad. Většina stromů však pomrzla během krutých zim.[4]
Park značně utrpěl za druhé světové války a po roce 1947 přešel celý majetek rodiny Riedlovy do vlastnictví státu. Park nebyl až do roku 1963 udržován a pustl.[4]
V roce 1965 se park stal majetkem Vlastivědného muzea v Olomouci.[3] O rok později získalo muzeum i část bývalého Riedlova sadu, na kterém byla založena pěstební zahrada. V parku poté byly provedeny osadby a znovu obohacena dendrologická sbírka, která byla v poválečném období během 20. století způsobem údržby státního vlastnictví velmi poškozena.[5][6]
Park byl v roce 1969 výnosem ministerstva kultury vyhlášen za arboretum[3] a na počátku 70. let znovu otevřen. V roce 1983 byla dokončena výstavba vstupní budovy.[4] V roce 2009 proběhla revitalizace zámeckého rybníka a upraveno jeho okolí.[4]
V 21. století je zařazen do kategorie národní přírodní památka.[5][4]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Arboretum leží v nadmořské výšce asi 230 metrů[3] a zaujímá plochu asi 3 ha.[5][4] Arboretem protéká potok, který vytváří příznivé mikroklima. Půda obsahuje velké množství vápníku, je jílovitá nebo štěrkovitá, a její složení není příliš příznivé.[zdroj?]
Prvky a využití[editovat | editovat zdroj]
Park je rozdělen na tyto části: jízdárna, šachy, lesík, Nová louka, Na prádle, oltář, zkamenělý zámek, jeskyňka, pod duby, skalka, pod farou. Část úpravy tvoří Alpinum (skalka), významnými orientačními body jsou stavby. Mezi nejnápadnější stavby v parku patří Jízdárna. Blízko vstupu, v sousedství zámku a budovy bývalého Riedlova statku, se rozkládá rybník.
Nachází se zde asi 300 druhů dřevin. Kostru parku tvoří převážně duby a buky spolu s doplňkovými dřevinami, mezi nimiž vynikají různé druhy jedlí.[3] Zastoupeny jsou zde i keřovité tisy, túje a smrky. Mezi vzácné dřeviny patří japonské javory, buky a magnólie.[4]
Arboretum je přístupné veřejnosti od května do října. Poslání arboreta je především osvětové, u dřevin jsou jmenovky.[3] V posledních letech se zde pořádají také různé kulturní a společenské akce nebo svatební obřady.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ a b c d e f g h ŠETELOVÁ, Vlasta. Botanické zahrady. 1. vyd. Praha: SPN, 1977. 277 s. S. 52–58.
- ↑ a b c d e f g h i j k Hrady a zámky Olomouckého kraje. II.. vyd. Olomouc: Olomoucký kraj, 2020. ISBN 978-80-7621-028-8. Kapitola Arboretum Bílá Lhota, s. 8–15.
- ↑ a b c SVOBODOVÁ, Věra. Naše zahrady a parky: Arboretum Bílá Lhota [online]. Botany.cz. Dostupné online.
- ↑ Bílá Lhota – arboretum [online]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arboretum Bílá Lhota na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
