Šumperk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šumperk
Hlavní třída

Hlavní třída

znak obce Šumperkvlajka obce Šumperkznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0715 523704
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4): Šumperk (CZ0715)
obec s rozšířenou působností: Šumperk
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 27,91 km²
počet obyvatel: 26 806 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 330 m
PSČ: 787 01
zákl. sídelní jednotky: 30
části obce: 1
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: nám. Míru 364/1
Šumperk
78713 Šumperk 1
starosta / starostka: Mgr. Zdeněk Brož
Oficiální web: http://www.sumperk.cz
E-mail: posta@sumperk.cz

Šumperk
Red pog.png
Šumperk
Šumperk, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Šumperk roku 1864
Letecký pohled na centrum – v popředí kostel sv. Jan Křtitele, za ním radnice s věží

Šumperk (německy Mährisch Schönberg)[2] je okresní město v Olomouckém kraji, 46 km severozápadně od Olomouce na řece Desná a na jihozápadním okraji Jeseníků. Žije zde skoro 27 tisíc obyvatel. Protože leží na křižovatce cest a železničních tratí umožňujících přístup do různých částí Jeseníků a je centrem kultury, bývá nazýván Živá brána Jeseníků.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení města Šumperka spadá do období vrcholu tzv. velké kolonizace 13. století. Exaktní datum založení není známo, jelikož se zakládací listina nedochovala. Historikové ovšem vymezili možné založení města mezi léta 12691276; první zmínka o městu se poté datuje k roku 1281.

Záhy po založení samotného města lokátorem a jeho druhy, kterých bylo patrně 68, se v Šumperku na trvalo usadil Dominikánský řád, který si zde v roce 1293 na okraji města založil svůj klášter, ke kterému příslušel i kostel Zvěstování Panny Marie.

Šumperk se již od svých prvopočátků spojených s těžbou kovů poměrně rychle rozvíjel. Ale v průběhu 14. století se markraběcí majetek postupně rozpadal a tak se v roce 1340 šumperské zboží ocitlo v zástavě mocného rodu pánů z Lipé. Avšak již roku 1352 držel Šumperk ve svých rukou zpět markrabě Jan. Jeho syn Jošt udělil poté v roce 1391 městu řadu práv a výsad, mj. i mílové právo, které postavily město takřka na úroveň měst královských.

V 15. století se na šumperském hradě usadil Jiří Tunkl z Brníčka, který nabídl své sídlo ke konání tzv. Šumperského sněmu, kde dne 4. června 1490 zástupci stavů Markrabství moravského a Knížectví slezského sjednali společný postup při přijímání nového krále po smrti Matyáše Korvína, uherského krále. Na pozadí těchto událostí zažívalo město nevídaný řemeslný rozkvět; vždyť roku 1442 byl uznán cech soukeníků a o rovných třicet let později i cech plátenický, vše díky dlouholeté tradici pěstování lnu a chovu ovcí.

V roce 1507 Šumperk získali do svého vlastnictví Žerotínové (dnes Zierotínové), kteří z něj učinili své reprezentativní rodové sídlo. Za panování Petra ze Zierotína byl původní hrad přebudován v renesanční zámek, po požáru v roce 1513 byl mj. opraven klášter i s kostelem a vztyčeny hradby po celém obvodu města. Hospodářská síla dále nabývala na svých rozměrech, což vyústilo ve spor mezi měšťany a chamtivými Petrem ml. a Janem ze Zierotína. Ze sporu nakonec vyšli vítězně měšťané, navíc se stal Šumperk královským komorním městem a Zierotínové se natrvalo přestěhovali do Velkých Losin.

Následující krátké období svobody a prosperity bylo ukončeno bitvou na Bílé hoře v listopadu 1620. Šumperk tak za aktivní podporu českých stavů upadl roku 1622 do lichtenštejnského poddanství se všemi důsledky rekatolizace. Ve svém průběhu se ale třicetiletá válka města výrazněji nedotkla, kromě roku 1643 a invaze švédských vojsk, která město prakticky vyplenila, z čehož se ale Šumperští brzo vzpamatovali, i když jejich snažení zpřetrhal velký požár v roce 1669. Hrůzy 17. století poté dovršily nechvalně proslulé čarodějnické procesy z let 16791694, kterým padlo za oběť na 25 obyvatel města v čele s děkanem Kryštofem Lautnerem, Jindřichem Peškem (který se stal jedinou nepokořenou obětí) a rodinou Kašpara Sattlera.

Z těchto katastrof se město postupně vzpamatovávalo v průběhu první poloviny 18. století, čemuž dopomohl i zájem vrchnosti o zemědělské podnikání ve větším měřítku, od čehož byl jen malý krůček k návratu k tradici textilního podnikání. Manufakturní způsob produkce šířící se Evropou zasáhl v 80. letech 18. století i Šumperk, díky tomu se tak zde vyráběl damašek, mezulán, plyš, samet, trip (lesklá látka na sváteční oblečení vyráběná pouze v Šumperku) a manšestr.

S nezadržitelným příchodem průmyslové revoluce přišli a v Šumperku se trvale usadili bohatí a významní vídeňští obchodníci a podnikatelé, kteří na předměstí zakládali početné textilní továrny (na přelomu 19. a 20. století bylo ve městě na 20 velkých a středně velkých textilních továren) a v samotném městě si od významných architektů (např. Theofil von Hansen nebo Josef a Anton Drexler) nechávali stavět honosné paláce po architektonickém vzoru hlavního města monarchie – Vídně. To s sebou přineslo i lichotivé označení „Malá Vídeň“ a dynamickou expanzi do předměstí.

Dějiny Šumperka ve 20. století byly negativně poznamenány odsunem drtivé většiny německy mluvícího obyvatelstva v roce 1945 a okupací sovětským vojskem po roce 1968. Od této doby historické jádro města pustlo a samotné město stále více zahlcovala prefabrikovaná výstavba. Obrat přišel po sametové revoluci, kdy historické centrum bylo Ministerstvem kultury prohlášeno za městskou památkovou zónu a město se tak začalo proměňovat do lepšího vzhledu. V současné době žije v Šumperku, který je "Živou bránou Jeseníků“, zhruba 27 000 obyvatel.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Šumperka od 70. let prudce rostl až do roku 1990, v jehož závěru přesahoval 37 tisíc. O rok později však zaznamenal více než šestitisícový propad, neboť se od něj odtrhlo několik obcí, např. Rapotín či Vikýřovice. V následujících dvou letech počet obyvatel znovu stoupal, od roku 1993 se ale trend obrátil.

Rok 1850 1900 1930 1950 1971 1981 1990 1991 2001 2011
Počet obyvatel 7 200 16 006 18 739 17 192 23 690 31 959 37 375 30 394 29 499 27 189

[3][4]

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější kulturní akce a instituce[editovat | editovat zdroj]

  • Blues Alive (festival bluesové hudby - listopad)
  • Mezinárodní folklorní festival (festival folklórních tanců - srpen)
  • Slavnosti města Šumperka (historické slavnosti - červen)
  • Město čte knihu (literárně-filmový festival - listopad)
  • Brány památek dokořán (den otevřených dveří památek - duben)
  • Dny evropského dědictví (dny otevřených dveří památek - září)
  • Džemfest (hudební festival pro mladé - říjen)
  • Klášterní hudební slavnosti (festival klasické hudby v klášterním kostele - červenec)
  • Klasika Viva (celoroční cyklus komorní klasické hudby)
  • Letní filmová klasika v Kině Oko (prázdninová přehlídka slavných filmů světové kinematografie - červenec a srpen)
  • Minifestival filmů (přehlídka filmů vždy jednoho slavného režiséra, v r. 2013 Alfreda Hitchcocka - září)
  • Divadlo Šumperk
  • Vlastivědné muzeum v Šumperku
  • Dům kultury Šumperk
  • Městská knihovna Šumperk
  • Kino Oko Šumperk
  • Středisko volného času a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníku Doris Šumperk

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Viz Seznam šumperských osobností.

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

  • Horní Temenice
  • Dolní Temenice
  • Šumperk

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Geschwaderův dům (muzeum)
Bývalý kostel Zvěstování P. Marie
Související informace naleznete také v článcích Kulturní památky města Šumperk a Seznam kulturních památek v Šumperku.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-07-13]. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 581.  
  3. Do roku 1950: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR I. 2., Praha: FSÚ 1978, str. 872.
  4. Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad, s výjimkou r. 1990 údaje vždy k 1. 1.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]