Police (okres Šumperk)
| Police | |
|---|---|
|
vlajka |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0715 540731 |
| kraj (NUTS 3): | Olomoucký (CZ071) |
| okres (NUTS 4): | Šumperk (CZ0715) |
| obec s rozšířenou působností: | Mohelnice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 5,62 km² |
| počet obyvatel: | 237 (28. 8. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 49’ 31’’ |
| zeměpisná délka: | 16° 59’ 22’’ |
| nadmořská výška: | 286 m |
| PSČ: | 789 73 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Police 5 78973 Úsov |
| starosta / starostka: | Květoslav Urbášek |
| Oficiální web: http://mesta.obce.cz/police/ E-mail: obec_police@quick.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
.svg)
Obec Police (německy Polleitz) se nachází v okrese Šumperk, kraj Olomoucký, zhruba 7 km severovýchodně od Mohelnice. Police se rozkládá podél potoka Rohelnice (Rohelky) v výšce téměř 300 metrů na ploše zhruba 560 hektarů. Obec je křižovatkou dvou významných silničních tahů od Úsova do Zábřehu a z Rohle do Mohelnice. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 237 obyvatel.
[editovat] Historie
Police (také Poléc), bývala vždy výrazně zemědělskou obcí, o čemž svědčí její pečetidlo s vyobrazenou radlicí a krojidlem. Původ jména obce je zřejmě slovanský. Nejstarším historickým svědectvím o existenci Police je oltářní autentika polického farního kostela svatého Mikuláše z roku 1312. Roku 1343 zastavil král Jan Lucemburský pánům ze Šternberka hrad a městečko Úsov se třinácti vesnicemi, mezi nimiž je též jmenována Police. Ta zůstala v držení úsovského panství až do roku 1848, kdy připadla soudnímu okresu v Mohelnici a politickému okresu v Zábřehu. Roku 1492 nabyli poličtí od úsovské vrchnosti práva odúmrtí a roku 1551 byli zproštěni povinnosti posílat na hrad hlásného. Před třicetiletou válkou byla ves zřejmě bohatá a s početným obyvatelstvem. Z této doby pocházejí též zmínky o dnes již zaniklé osadě Džbánov, ve které stával mlýn a hamr na železnou rudu. Ruda se ve zdejším okolí dolovala v lese Horka až do konce 19. století. Někdy kolem roku 1600 farnost v Polici zanikla a jednolodní kostel sv. Mikuláše s gotickým jádrem ze 13. století se stal filiálním kostelem úsovské farnosti. Tato historická budova má gotický presbytář, nese známky barokní přestavby a v jeho hřbitovní zdi je zazděn takzvaný smírčí kříž. Dalšími historickými památkami obce je empírová kaple nejsvětější trojice z roku 1818 a kříž s pietou z roku 1843. Od roku 1869 byla v Polici samostatná škola. V této době se zde narodil hudební skladatel Jan Hloch. Počátkem 20. století byla v obci založena družstevní mlékárna, která byla v provozu až do konce druhé světové války. Do té doby byl funkční i mlýn a několik let i pálenice. Po vzniku republiky v roce 1918 konvertovali zdejší obyvatelé k církvi československé a voleni zde byli především sociální demokraté a agrárníci. Ve třicátých letech 20. století zde působilo Zemědělské a živnostenské družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly z Háje s.r.o., Občanská záložná v Polici s.r.o. a Rolnické mlékařské družstvo v Polici s.r.o. V obci byly tři hostince, dva kováři, dva mlynáři, dva obuvníci, mlynář, řezník, trafikant, obchodník se smíšeným zbožím a firma Rochuse Drtila zaměřená na vývoz ovoce a zeleniny. JZD zde bylo založeno až po dlouhém odporu roku 1957. Později, v sedmdesátých letech bylo spojeno do zemědělského agrokomplexu Úsovsko se sídlem v Klopině. Roku 1960 se Police spojila administrativně s Bezděkovem a v roce 1985 i s Úsovem. Od roku 1990 je Police opět samostatnou obcí.
[editovat] Kulturní památky
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky[1]:
- kostel sv. Mikuláše - jednolodní s gotickým jádrem ze 2. poloviny 13. století, dostavěný a upravený v 1. polovině 19. století; k areálu patří dále:
- kříž (před kostelem) - kamenická práce z roku 1850
- ohradní zeď s bránou - z první poloviny 19. století, navazující na starší základ
- smírčí kříž (v ohradní zdi) - památka z 15. století
- Kaple Nejsvětější Trojice - drovná empírová stavba zlidovělého charakteru z roku 1818
- Kříž s pietou (u silnice) - kamenická práce z roku 1843
- Boží muka (u silnice) - trojboká ze 2. poloviny 19. století
[editovat] Reference
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc : Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
| Města a obce okresu Šumperk |
|---|
|
Bludov • Bohdíkov • Bohuslavice • Bohutín • Branná • Bratrušov • Brníčko • Bušín • Dlouhomilov • Dolní Studénky • Drozdov • Dubicko • Hanušovice • Horní Studénky • Hoštejn • Hraběšice • Hrabišín • Hrabová • Hynčina • Chromeč • Jakubovice • Janoušov • Jedlí • Jestřebí • Jindřichov • Kamenná • Klopina • Kolšov • Kopřivná • Kosov • Krchleby • Lesnice • Leština • Libina • Líšnice • Loštice • Loučná nad Desnou • Lukavice • Malá Morava • Maletín • Mírov • Mohelnice • Moravičany • Nemile • Nový Malín • Olšany • Oskava • Palonín • Pavlov • Petrov nad Desnou • Písařov • Police • Postřelmov • Postřelmůvek • Rájec • Rapotín • Rejchartice • Rohle • Rovensko • Ruda nad Moravou • Sobotín • Staré Město • Stavenice • Sudkov • Svébohov • Šléglov • Štíty • Šumperk • Třeština • Úsov • Velké Losiny • Vernířovice • Vikantice • Vikýřovice • Vyšehoří • Zábřeh • Zborov • Zvole |
