Branná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Šumpersku. Další významy jsou uvedeny v článku Branná (rozcestník).
Branná
Fojtství

Fojtství

znak obce Brannávlajka obce Brannáznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0715 526169
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4): Šumperk (CZ0715)
obec s rozšířenou působností: Šumperk
pověřená obec: Hanušovice
historická země: Morava
katastrální výměra: 14,56 km²
počet obyvatel: 301 (2. 1. 2009[1])
nadmořská výška: 633 m
PSČ: 788 25
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Branná 23
78825 Branná
starosta / starostka: Marcela Kozáková
Oficiální web: http://www.branna.eu
E-mail: podatelna@branna.eu

Branná
Red pog.png
Branná
Branná, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Branná (německy Goldenstein, do roku 1949 česky Kolštejn[2]) je obec ležící na stejnojmenné říčceokrese Šumperk, na okraji Hrubého Jeseníku. Má 331 obyvatel a její katastrální území má rozlohu 1456 ha. Historické jádro obce je od roku 1992 městskou památkovou zónou.

Hlavní dopravní spojení představují silnice číslo 369 a železniční trať č. 292, které obec spojují s Hanušovicemi na jihojihozápadě a Jeseníkem 15 km na severovýchodě. Dále 22 km jižně leží město Šumperk, 25 km východně město Vrbno pod Pradědem a 31 km jižně město Rýmařov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325. Od roku 1436 byla obec městečkem, od roku 1890 do poloviny 20. století městem a v roce 1930 měla přes tisíc obyvatel (samotný Kolštejn 1010 obyvatel), včetně všech připojených osad 1331 obyvatel, převážně německé národnosti. Po roce 1989 dosud (červenec 2007) status města nebyl obnoven.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Branné.

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[3]

  • Komplex zámku se zříceninou hradu Kolštejn – renesanční komplex budov, tvořící urbanistický celek s bývalým fojtstvím a farním kostelem. Jeho součástí jsou:
    • horní hrad - zbytky gotického hradu z 2. poloviny 14. století (první zmínka 1325)
    • střední renesanční palác – jednopatrová stavba z let 15701580
    • dolní renesanční palác – jednopatrová stavba s dvoupatrovou věží a přízemní jižní částí
    • vnější portál dolního renesančního paláce – pískovcový z roku 1597, s reliéfy Bruntálských z Vrbna a Hoffmanů z Grunpuchu
    • vnitřní portál dolního renesančního paláce – pískovcový z doby po roce 1615, s bosáží a erby pánů z Petřvaldu a Ulerstofenů z Němčího
    • hradní most – fragment mostu přes bývalý vodní příkop ze 16. století
  • Kostel Archanděla Michaelarenesanční kostel z let 16121614, upravený před polovinou 18. století; k areálu patří dále:
    • socha sv. Jana Nepomuckého – ve výklenku zdi závěru kostela, datovaná do roku 1733
    • sousoší Piety – před závěrem kostela, lidová kamenická práce z roku 1663
    • budova fary – klasicistní z roku 1784
  • Fojtství čp. 14 – renesanční stavba z konce 16. století
  • Hřbitovní kaple se zvonicí – drobná zlidovělá architektura z roku 1810
  • Chalupa se stodolou čp. 75 – dvojdílná dřevěná srubová architektura s pavlačí z 19. století
  • Dům čp. 86 – zemědělská usedlost z poloviny 19. století, na kraji obce u potoka
  • Boží muka u silnice na Vikantice – barokní pilířová z roku 1762
  • Kašna s plastikou Hygie na náměstí – z roku 1866, litinová plastika je z roku 1901
  • Vodní mlýn čp. 97 a část zaklenutého potoka
  • Muzeum vodárenství a vodárna na nádraží Branná

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/brann/index.html
  2. Vyhláška 3/1950 sb.o změnách úředních názvů míst v roce 1949
  3. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc : Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu