Karel I. z Lichtenštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o prvním knížeti z Lichtenštejna a českém zemském místodržícím. O olomouckém biskupovi pojednává článek Karel II. z Lichtenštejna.
Karel I. z Lichtenštejna

Karel I. (30. července 1569, Lednice12. února 1627, Praha) byl první z rodu Lichtenštejnů, který se stal knížetem, a byl tedy zakladatelem knížecího rodu Lichtenštejnů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Karel byl nejstarším synem Hartmanna II. z Lichtenštejna (1544–1585) a Anny, hraběnky z Ortenburgu. Jeho bratry byla knížata Maxmilián a Gundaker. Císař Rudolf II. (1552–1612) jmenoval Karla vrchním správcem, což bylo důležité místo na jeho dvoře. Toto místo si držel až do roku 1607. Ve sporu o zemi mezi císařem a následníkem trůnu arcivévodou Matyášem se Karel postavil na stranu Matyáše a ten mu za to v roce 1608 udělil dědičný titul knížete. V roce 1614 mu udělil opavské vévodství. Karel také získal slezské knížectví krnovské.

Roku 1599 konvertoval ke katolictví. V době českého stavovského povstání stál na straně císaře Ferdinanda II. (15781637). Po bitvě na Bílé hoře se z pověření císaře stal zemským místodržícím v Čechách. Stál také v čele mimořádného soudu, který měl potrestat stavovské povstalce.[1]

Jako odměnu za věrnost po bitvě na Bílé hoře byl Karel jmenován do funkce prokonzula a zástupce místodržícího v Čechách a byl mu udělen Řád zlatého rouna; především ovšem získal mnoho majetku, zkonfiskovaného protivládní šlechtě.

Karel I. z Lichtenštejna byl také členem finančního konsorcia (společně s Albrechtem z Valdštejna, Pavlem Michnou z Vacínova, Janem de Witte a Jakubem Bassewim), které znehodnotilo českou minci – razili totiž znehodnocenou, tzv. „dlouhou minci“, za níž pak levně nakupovali statky, konfiskované v českých zemích. Důsledkem ražby dlouhé mince byl také státní bankrot v roce 1623.

Místodržitelská zemská vláda Karla z Lichtenštejna v Čechách podporovala tvrdý postup proti nekatolíkům, a to především ze snahy po vlastním obohacení.[zdroj?] Je otázkou, v jakém rozsahu se obohatili jednotliví členové konsorcia, jisté ale je, že Karel z Lichtenštejna se obohatil nejvíce. Proto v roce 1665 jeho dědicové museli zaplatit Habsburkům 275 000 zlatých za machinace konsorcia v letech 16211623.[2]

Potomstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1592 si Karel vzal Annu Marii, dceru Jana Šembery z Boskovic a Černé Hory. Z manželství vzešly čtyři děti:

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BALCÁREK, Pavel. Ve víru třicetileté války : politikové, kondotiéři, rebelové a mučedníci v Zemích české koruny. České Budějovice : Veduta, 2011. 524 s. ISBN 978-80-86829-61-6.  
  • HAUPT, Herbert. Fürst Karl I. von Liechtenstein, Hofstaat und Sammeltätigkeit. Obersthofmeister Kaiser Rudolfs II. und Vizekönig von Böhmen : Edition der Quellen aus dem Liechtensteinischen Hausarchiv. Svazek Textband. Wien - Graz : Böhlau, 1983. (114 s.) (Quellen und Studien zur Geschichte des Fürstenhauses Liechtenstein; sv. 1,1) ISBN 93-205-06271-X.  
  • HAUPT, Herbert. Fürst Karl I. von Liechtenstein, Hofstaat und Sammeltätigkeit. Obersthofmeister Kaiser Rudolfs II. und Vizekönig von Böhmen : Edition der Quellen aus dem Liechtensteinischen Hausarchiv. Svazek Quellenband. Wien - Graz : Böhlau, 1983. (125-400 s.) (Quellen und Studien zur Geschichte des Fürstenhauses Liechtenstein; sv. 1,2) ISBN 93-205-06271-X.  
  • JUŘÍK, Pavel. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha : Libri, 2009. 424 s. ISBN 978-80-7277-403-6.  
  • STLOUKAL, Karel. Karel z Lichtenštejna a jeho účast na vládě Rudolfa II. (1596–1607). Praha : [s.n.], 1912.  
  • VONDRA, Roman. Karel z Lichtenštejna (1569-1627). Historický obzor, 2007, 18 (11/12), s. 273-277. ISSN 1210-6097.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl I of Liechtenstein na anglické Wikipedii.

  1. PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. 3. vyd. Praha : Brána, 1996. 349 s. ISBN 80-85946-26-2. S. 102.  
  2. KALISTA, Zdeněk. Valdštejn : historie odcizení a snu. Praha : Vyšehrad, 2002. 291 s. ISBN 80-7021-604-2. Kapitola Dědictví, zisky a kořist, s. 113–114.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Předchůdce:
titul vznikl
Znak z doby nástupu Lichtenštejnský kníže
16081627
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel Eusebius
Předchůdce:
Matyáš Habsburský
Znak z doby nástupu Opavský kníže
16141627
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel Eusebius
Předchůdce:
Jan Jiří Krnovský
Krnovský kníže
16221627
Nástupce:
Karel Eusebius
Moravský zemský hejtman
Předchůdce:
Ladislav Berka z Dubé
16041607
Karel I. z Lichtenštejna
Nástupce:
Ladislav Berka z Dubé