Mírov
| Mírov | |
|---|---|
Mírovský hrad uprostřed obce |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0715 569381 |
| kraj (NUTS 3): | Olomoucký (CZ071) |
| okres (NUTS 4): | Šumperk (CZ0715) |
| obec s rozšířenou působností: | Mohelnice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 13,59 km² |
| počet obyvatel: | 419 (3. 7. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 47′ 37″ s. š., 16° 50′ 19″ v. d. |
| nadmořská výška: | 395 m |
| PSČ: | 789 53 |
| zákl. sídelní jednotky: | 3 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 3 |
| adresa obecního úřadu: | Mírov 47 78901 Zábřeh |
| starosta / starostka: | Lubomír Pejchal |
| Oficiální web: http://www.obecmirov.cz E-mail: ou_mirov@cmail.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Mírov (německy Mürau) je obec ležící v jižní části okresu Šumperk, asi 4 km SZ od Mohelnice. V současné době má asi 410 obyvatel. Dominantou obce je středověký hrad, v němž je umístěna věznice Mírov se zvýšenou ostrahou.
Obsah |
Historie [editovat]
Poté, co olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku založil v roce 1256 hrad Mírov, se okolní řídké osídlení rozrostlo a nabylo na významu. Časem zde vzniklo městečko a sídlo správy severních oblastí olomoucké diecéze. Mimo jiné se zde konaly též církevní soudy a při nich zde bylo zřízeno i malé vězení.
Postupem času vojenský význam hradu upadal, za husitských válek ještě odolal pokusu husitů o dobytí, ale za třicetileté války jej vypálili císařští vojáci při vyhánění švédské posádky (nutno dodat, že hrad Švédové nedobyli ztečí, ale vyhladověním). Zároveň s tím bylo vypáleno a vydrancováno i městečko, které upadlo na úroveň průměrné vesnice.
S úpadkem vojenské funkce byl hrad čím dál více používán jako církevní vězení- karcer, od roku 1772 to byla jeho hlavní funkce. V současné době(od r.1958 je to nechvalně známá věznice, v níž jsou vězněni nejnebezpečnější zločinci. Za protektorátu a komunistické diktatury zde byli vězněni političtí vězni, z nichž řada zemřela v důsledku krutého zacházení a odpírání lékařské péče. V roce 2000 z Mírova uprchl Jiří Kajínek, její v současnosti asi nejslavnější vězeň.
Kulturní památky [editovat]
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[1]
- Bývalý hrad s areálem – původně hrad založený kolem poloviny 13. století, v letech 1679-1684 přestavěný na barokní pevnost, po roce 1856 upraven na věznici; k areálu patří dále:
- budovy předhradí – komplex budov na půdoryse U z doby barokní přestavby hradu, s dalšími úpravami po roce 1855
- kostel sv. Markéty – barokní stavba z poslední třetiny 17. století, podle projektu G. P. Tencally
- hradby s bastiony, mostem a torzem vstupní brány
- Soubor božích muk:
- boží muka u čp. 25 - renesanční boží muka z roku 1601
- boží muka u cesty na Křemačov – pilířová boží muka z 1. poloviny 19. století
- boží muka u silnice z Řepové (naproti hřbitovu) – renesanční sloupková boží muka z roku 1564
- boží muka nad čp. 30 (Míroveček) – barokní sloupková boží muka z roku 1708
- Sousoší Piety (jižní svah pod hradem) – dílo českého sochaře 19. století E. Maxe z roku 1867
- Sloup Nejsvětější Trojice (za obcí směrem na Krchleby) – sousoší z konce 18. století, podstavec z roku 1847
- Socha sv. Jana Nepomuckého (před obcí u silnice z Řepové) – barokní sochařská práce z roku 1776
- Památník politických vězňů (v parčíku proti vstupu do hradu) – dílo sochaře L. Beneše
- Památník obětem nacismu (bývalý vězeňský hřbitov) – realizace sochaře Jiřího Jílka z roku 1967
Osobnosti [editovat]
- Vladimír Scheufler (1922–1995) – český etnograf a hudební skladatel
Reference [editovat]
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šum. Olomouc : Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
