1867
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | Aktuality
2. tisíciletí
◄ | 18. st. | 19. století | 20. st. | ►
◄◄ | ◄ | 1863 | 1864 | 1865 | 1866 | 1867 | 1868 | 1869 | 1870 | 1871 | ► | ►►
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
[editovat] Události
| 1867 |
|---|
Česko
- 28. srpna – do Prahy byly z Vídně trvale navráceny české korunovační klenoty
- 21. prosince – prosincová ústava mění politickou strukturu habsburské monarchie
- V Ústí nad Labem vznikl měšťanský pivovar Aussiger Brauerei, součást dnešního producenta piva a jiných nápojů Union Drinks, který vyrábí mimo jiné značky Zlatopramen a Březňák
Svět
- sultán Abdulaziz udělil Ismailu pašovi titul chediva
- 15. března – rakousko-uherské vyrovnání
- 30. března – Spojené státy, reprezentované Williamem H. Sewardem, uzavřely s carským Ruskem předběžnou kupní smlouvu o nákupu Aljašky
- 11. května – uznání nezávislosti Lucemburska
- v jižní Africe se našly diamanty
- součástí USA se stala Nebraska
- 22. října - USA koupily od carského Ruska Aljašku
- součástí USA se stala Aljaška
- Začala Válka Bošin (do r. 1868)
- Kanada se stala parlamentní monarchií
- v Japonsku donutil císař Mucuhito abdikovat posledního šóguna Keikiho
[editovat] Vědy a umění
- vychází 1. svazek stěžejního díla Karla Marxe Kapitál
- Simon Schwendener objevil symbiotickou povahu lišejníků
- francouzský chemik Louis Pasteur dokázal - proti dosavadnímu pojetí alkoholického kvašení jako ryze chemického pochodu - že kvašení je způsob látkové přeměny živých mikroorganismů (kvasinek), které lze zastavit účinkem vysoké teploty, jež kvasinky usmrcuje. Pasteurizace se k dlouhodobějšímu uchování potravin používá v celém světě dodnes
- Ch. Wheatstone upravil vysílač Morseova telegrafu a ovládal vysílání předem děrovanou papírovou páskou. Zrychlil tak rychlost přenosu zpráv a současně vynalezl děrnou pásku, která se někde ještě dnes používá k přenosu dat ve výpočetní technice.
[editovat] Narození
Česko
- 28. února – Alois Jalovec, český kameraman a podnikatel († 16. září 1932)
- 28. března – Karel Macháň, český hudební skladatel, folklorista, spisovatel a pedagog († 1935)
- 9. dubna – Hugo Kosterka, český překladatel a nakladatel († 31. května 1956)
- 24. dubna – Karel Navrátil, český novinář a hudební skladatel († 23. prosince 1936)
- 25. srpna – Sigismund Ludvík Bouška, katolický básník a literární kritik († 29. srpna 1942)
- 15. září – Petr Bezruč, český spisovatel († 12. února 1958)
- 18. září – Alois Rašín, český ekonom a politik, první ministr financí Československa († 18. února 1923)
- 4. října – Přemysl Šámal, český politik, účastník protirakouského a protinacistického odboje († 9. března 1941)
- 10. října – Dragutin Pokorný, český dirigent a hornista († 21. října 1956)
- 23. října – Stanislav Jiránek, český hudební pedagog a skladatel († 19. srpna 1934)
- 29. listopadu – Karel Váňa, český herec († 21. května 1951)
- 22. prosince – František Xaver Šalda, český literární kritik († 4. dubna 1937)
Svět
- 22. února – Karl Hilgenreiner, českoněmecký římskokatolický teolog († 8. května 1948)
- 8. ledna – Rubén Darío, nikaragujský básník, diplomat a novinář († 6. února 1916)
- 16. dubna – Wilbur Wright, americký inženýr, který spolu se svým bratrem jako první sestrojili letadlo († 30. května 1912)
- 4. června – Carl Gustaf Emil Mannerheim, finský politik, diplomat a vojevůdce († 27. ledna 1951)
- 11. června – Charles Fabry, francouzský fyzik, spolutvůrce Fabry-Pérotova interferometru († 11. prosince 1945)
- 3. srpna – Stanley Baldwin, britský politik a předseda britské vlády († 14. prosince 1947)
- 7. srpna – Emil Nolde, německý malíř, představitel moderního umění († 15. dubna 1956)
- 14. srpna – John Galsworthy, anglický spisovatel († 31. ledna 1933)
- 28. srpna – Umberto Giordano, italský operní skladatel († 12. listopadu 1948)
- 3. října – Pierre Bonnard, francouzský malíř, představitel postimpresionismu († 23. ledna 1947)
- 7. listopadu – Maria Curie-Skłodowska, polská vědkyně († 4. července 1934)
- 1. prosince – Ignacy Mościcki, polský chemik, pozdější prezident Polska († 30. září 1939)
[editovat] Úmrtí
Česko
- 28. dubna – František Doubravský, český hudební skladatel, sbormistr a varhaník (* 7. února 1790)
- 23. prosince – Jan Michalička, český kantor a hudební skladatel (* 1791)
Svět
- 26. června – Maximilián Anton von Thurn und Taxis, dědičný princ († 1831)
- 25. srpna – Michael Faraday, fyzik a vynálezce, (* 22. září 1791)
- 31. srpna – Charles Pierre Baudelaire, francouzský básník (* 9. dubna 1821)
- 6. prosince – Giovanni Pacini, italský operní skladatel (* 11. února 1796)
[editovat] Hlavy států
- České království – František Josef I.
- Papež – Pius IX.
- Království Velké Británie – Viktorie
- Francie – Napoleon III.
- Uherské království – František Josef I.
- Rakouské císařství – František Josef I.
- Rusko – Alexandr II. Nikolajevič
- Švédsko – Karel XV.
- Dánsko – Kristián IX.
- Prusko – Vilém I. Pruský
- Belgie – Leopold II. Belgický
- Itálie – Viktor Emanuel II.
- Řecko – Jiří I. Řecký
- Španělsko – Izabela II. Španělská
- Portugalsko – Ludvík I. Portugalský
- Osmanská říše – Abdulaziz
- USA – Andrew Johnson
- Řecko – Jiří I. Řecký