Charles Baudelaire
| Charles Baudelaire | |
|---|---|
 Étienne Carjat: Charles Baudelaire, 1863 |
|
| Narození | 9. dubna 1821 (Paříž) |
| Úmrtí | 31. srpna (1867) |
| Povolání | básník a překladatel |
| Národnost | francouzská |
| Státní příslušnost | Francie |
| Období tvorby | 19. století |
| Literární žánr | Symbolismus, Moderna |
| Literární hnutí | Prokletí básníci |
| Významná díla | Květy zla |
Charles Pierre Baudelaire [šárl bodlér] (9. dubna 1821 Paříž – 31. srpna 1867 Paříž) byl francouzský básník a překladatel; první z řady tzv. prokletých básníků.
Jeho otec byl kněz, po revoluci byl vychovatelem a úředníkem, zemřel v r. 1827. Baudelairova matka se roku 1828 znovu provdala za generála Jacquese Aupicka, kterého Baudelaire nesnášel.
Baudelaire vedl bohémský život dobrodruha. Před maturitou byl vyloučen z lycea Ludvíka Velikého a složil ji soukromě. Nechtěl pracovat, a byl poslán na cestu do Kalkaty. Vylodil se ale na Réunionu. Po návratu, roku 1842, začal psát básně o dojmech z cesty. Později psal posudky na pařížské salóny a vypracoval se na předního kritika.
Roku 1848 bojoval na barikádách a založil časopis Veřejné blaho.
Zemřel na následky progresivní paralýzy, před smrtí ztratil řeč.
Obsah |
Dílo [editovat]
Ve své poezii odhaloval milostná a společenská zklamání, snažil se provokovat svojí otevřeností. V jeho díle je spojena láska a pohrdání, krása a zlo, touha po životě atd. Jeho dílo ovlivnilo moderní poezii.
- Květy zla (Les Fleurs du mal, 1857) – básnická (lyrická) sbírka, za kterou musel zaplatit pokutu z mravnostních důvodů (urážka náboženství a morálky). Tato básnická sbírka je považována za klíčové dílo moderní světové poezie. Les Fleurs du mal (doplněné vydání 1861) obsahují 126 básní, rozdělených do šesti oddílů: Splín a ideál, Pařížské obrazy, Víno, Květy zla, Revolta, Smrt; (v posmrtném vydání 1868 bylo vloženo dalších 14 básní). V poezii, kterou básník šokoval francouzskou společnost, se do velké míry odráží jeho nespoutaná osobnost i jeho život. V básních líčí nepřikrášlený obraz skutečnosti, které vládne nepoetické Zlo, jehož ztvárnění se až dosud poezie vyhýbala (báseň Zdechlina). Výchozím bodem sbírky je nemožnost člověka dosáhnout štěstí a odtud pramení bolest, o to intenzivnější, že se záblesky štěstí hlásí ve snu a vzpomínání. V reálném světě tak zůstává jedinou pozitivní hodnotou umění usilující o krásu. Nakonec se jediným existenciálním řešením bolestné zkušenosti stává klidné spočinutí ve smrti.
- Malé básně v próze (Petits poèmes en prose, 1869) – původně byly vydány pod názvem Pařížský splín. Jedná se o padesát krátkých poetických próz. Baudelaire zde dospívá k poznání, že skutečná podstata poetického vyjádření nespočívá v tradičním rytmickém členění, spojeném s rýmem, ale výhradně v básnické vizi, metaforice a obrazech. Jde vlastně o jakousi básnickou symfonii Paříže, moderního člověka a jeho složité životní problematiky. Za smyslovým světem nachází existenci jiného, vnitřního světa, do něhož proniká pomocí symbolů a obrazného myšlení a který se vymyká běžné logice.
Básně [editovat]
- Albatros
- Exotický parfém
- Jisté kreolské dámě
- Vlas
- Zdechlina
- Krása
- Splín
- Víno samotářovo
- Puklý zvon
- Litanie k Satanovi
- Proměny upíra
- Tanec kostlivců
- Epitaf na odsouzenou knihu
Eseje [editovat]
- Umělé ráje – o účincích hašiše a opia. Vydávaná také jako Báseň o hašiši.
Knihy [editovat]
- Estetické zajímavosti
- Romantické umění
Zápisky [editovat]
- Intimní deníky
- Bruselské roky
Překládal dílo E. A. Poa
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- LAGARDÉ, André; MICHARD, Laurent. Francouzská literatura 19. století. Praha : Garamond, 2008. 579 s. ISBN 978-80-7407-026-6.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Česká stránka věnovaná Baudelairovi a jeho tvorbě v češtině, francouzštině a angličtině
- (francouzsky) Baudelaire – Sa vie, son œuvre: le poète maudit
- (francouzsky) Nadarovy portréty Charlese Baudelaira v archivu La Médiathèque de l'architecture et du patrimoine
