Charles Baudelaire

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Charles Baudelaire
Étienne Carjat, Portrait of Charles Baudelaire, circa 1862.jpg
Étienne Carjat: Charles Baudelaire, 1863
Narození 9. dubna 1821
Paříž
Úmrtí 31. srpna 1867 Paříž
(ve věku 46 let)
Narození 9. dubna 1821 Paříž
Povolání básník a překladatel
Národnost francouzská
Státní příslušnost Francie
Období tvorby 19. století
Žánr Symbolismus, Moderna
Literární hnutí Prokletí básníci
Významná díla Květy zla
Podpis Podpis
Wikisource-logo.svg původní texty na Wikizdrojích
Wikiquote-logo.svg citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg seznam titulů v katalogu NK ČR
Charles Baudelaire na fotografii od Nadara

Charles Pierre Baudelaire [šárl bodlér] (9. dubna 1821 Paříž31. srpna 1867 Paříž) byl francouzský básník a překladatel, první z řady tzv. prokletých básníků.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl kněz, po revoluci byl vychovatelem a úředníkem, zemřel v r. 1827. Jeho matka se roku 1828 znovu provdala za generála Jacquese Aupicka, kterého Baudelaire nesnášel.

Sám vedl bohémský život dobrodruha. Před maturitou byl vyloučen z lycea Ludvíka Velikého a složil ji soukromě. Nechtěl pracovat, a byl poslán na cestu do Kalkaty. Vylodil se ale na Réunionu. Po návratu, roku 1842, začal psát básně o dojmech z cesty. Později psal posudky na pařížské salóny a vypracoval se na předního kritika.

Roku 1848 bojoval na barikádách a založil časopis Veřejné blaho. Zemřel na následky progresivní paralýzy, před smrtí ztratil řeč.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve své poezii odhaloval milostná a společenská zklamání, snažil se provokovat svojí otevřeností. V jeho díle je spojena láska a pohrdání, krása a zlo, touha po životě atd. Jeho dílo ovlivnilo moderní poezii.

  • Květy zla (Les Fleurs du mal, 1857) – básnická (lyrická) sbírka, za kterou musel zaplatit pokutu z mravnostních důvodů (urážka náboženství a morálky). Tato básnická sbírka je považována za klíčové dílo moderní světové poezie. Les Fleurs du mal (doplněné vydání 1861) obsahují 126 básní, rozdělených do šesti oddílů: Splín a ideál, Pařížské obrazy, Víno, Květy zla, Revolta, Smrt; (v posmrtném vydání 1868 bylo vloženo dalších 14 básní). V poezii, kterou básník šokoval francouzskou společnost, se do velké míry odráží jeho nespoutaná osobnost i jeho život. V básních líčí nepřikrášlený obraz skutečnosti, které vládne nepoetické Zlo, jehož ztvárnění se až dosud poezie vyhýbala (báseň Zdechlina). Výchozím bodem sbírky je nemožnost člověka dosáhnout štěstí a odtud pramení bolest, o to intenzivnější, že se záblesky štěstí hlásí ve snu a vzpomínání. V reálném světě tak zůstává jedinou pozitivní hodnotou umění usilující o krásu. Nakonec se jediným existenciálním řešením bolestné zkušenosti stává klidné spočinutí ve smrti.
  • Malé básně v próze (Petits poèmes en prose, 1869) – původně byly vydány pod názvem Pařížský splín. Jedná se o padesát krátkých poetických próz. Baudelaire zde dospívá k poznání, že skutečná podstata poetického vyjádření nespočívá v tradičním rytmickém členění, spojeném s rýmem, ale výhradně v básnické vizi, metaforice a obrazech. Jde vlastně o jakousi básnickou symfonii Paříže, moderního člověka a jeho složité životní problematiky. Za smyslovým světem nachází existenci jiného, vnitřního světa, do něhož proniká pomocí symbolů a obrazného myšlení a který se vymyká běžné logice.

Básně[editovat | editovat zdroj]

  • Albatros
  • Exotický parfém
  • Jisté kreolské dámě
  • Vlas
  • Zdechlina
  • Krása
  • Splín
  • Víno samotářovo
  • Puklý zvon
  • Litanie k Satanovi
  • Proměny upíra
  • Tanec kostlivců
  • Epitaf na odsouzenou knihu

Eseje[editovat | editovat zdroj]

  • Umělé ráje – o účincích hašiše a opia. Vydávaná také jako Báseň o hašiši.

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Estetické zajímavosti
  • Romantické umění

Zápisky[editovat | editovat zdroj]

  • Intimní deníky
  • Bruselské roky

Překládal dílo E. A. Poa

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LAGARDE, André; MICHARD, Laurent. Francouzská literatura 19. století. Praha : Garamond, 2008. 579 s. ISBN 978-80-7407-026-6.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Charles Baudelaire ve Wikimedia Commons