Stéphane Mallarmé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Stéphane Mallarmé (18. března 1842 v Paříži – 9. září 1898 ve Valvins) byl francouzský básník a esejista. Bývá řazen mezi prokleté básníky a považován za nejvýraznějšího představitele symbolismu.

Ve svém bytě pořádal od roku 1880 literární salony (zval literáty, hudebníky, malíře…). Jeho tvorba je symbiózou hudby, malířství a poezie - verše mají navodit hudebnost, grafické členění celé básně i jednotlivých veršů pak výtvarný dojem. Báseň má bez ohledu na obsah či formu vyvolávat dojmy. Za důležitou považuje inspiraci – sen, který vsugeruje dojmy.

„Báseň je tajemství, k němuž čtenář musí hledat klíč.“
„Účinek básně není daný obsahem, formou, ale dojmem, který vzbudí.“

[editovat] Dílo

• Faunovo pozdní odpoledne (1876) – Faun je poločlověk/kozel, který vzpomíná na Sicílii na své milostné prožitky s nymfami. Bez ohledu na pravdu rozvíjí dál své představy… Faunem se inspiroval mimo jiné Claude Debussy: napsal podle něj stejnojmenný balet.
• Blankyt - báseň
• Okna - báseň
• Úchylky - básnická sbírka
• Faunovo odpoledne - idylické texty
• Vrh kostek nikdy nezruší náhodu (1914, posmrtně)

Tento článek o literatuře je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Související články obsahuje Portál Literatura