Stéphane Mallarmé
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Édouard Manet: Stéphane Mallarmé
Stéphane Mallarmé (18. března 1842 Paříž – 9. září 1898 Valvins) byl francouzský básník a esejista. Bývá řazen mezi prokleté básníky a považován za nejvýraznějšího představitele symbolismu.
Ve svém bytě pořádal od roku 1880 literární salony (zval literáty, hudebníky, malíře…). Jeho tvorba je symbiózou hudby, malířství a poezie – verše mají navodit hudebnost, grafické členění celé básně i jednotlivých veršů pak výtvarný dojem. Báseň má bez ohledu na obsah či formu vyvolávat dojmy. Za důležitou považuje inspiraci – sen, který vsugeruje dojmy.
„Báseň je tajemství, k němuž čtenář musí hledat klíč.“
„Účinek básně není daný obsahem, formou, ale dojmem, který vzbudí.“
Dílo [editovat]
- Faunovo pozdní odpoledne (1876) – Faun je napůl člověk a kozel, který vzpomíná na Sicílii na své milostné prožitky s nymfami. Bez ohledu na pravdu rozvíjí dál své představy… Faunem se inspiroval mimo jiné Claude Debussy: napsal podle něj stejnojmenný balet.
- Blankyt – báseň
- Okna – báseň
- Úchylky – básnická sbírka
- Faunovo odpoledne – idylické texty
- Vrh kostek nikdy nezruší náhodu (1914, posmrtně)
Literatura [editovat]
- LAGARDE, André; MICHARD, Laurent. Francouzská literatura 19. století. Praha : Garamond, 2008. 579 s. ISBN 978-80-7407-026-6.
| Kníže básníků | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Paul Verlaine |
1896–1898 Stéphane Mallarmé |
Nástupce: Léon Dierx |