Thomas de Quincey

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Thomas de Quincey

Thomas de Quincey (15. srpna, 1785, Manchester8. prosince, 1859, Edinburgh) byl anglický romantický filozof, prozaik, esejista a literární kritik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Thomas de Quincey se narodil roku 1786 v Manchesteru. Vzdělání nabyl na Oxfordské univerzitě, kde pojal i osudnou náklonnost k opiu, které se již nikdy nedokázal zcela zbavit. Měl velmi blízko k tzv. jezerním básníkům díky své známosti ze Samuelem Taylorem Coleridgem a Williamem Wordsworthem. Proto také roku 1809 odjel do Grasmere v Jezerním okrsku na severozápadě Anglie, kde žil více než deset let a kde se roku 1816 také oženil.

Roku 1821 se Quincey přestěhoval do Londýna a zde o rok později vydal svou slavnou autobiografickou knihu Zpověď anglického poživače opia (1822, Confessions of an English Opium Eater), ve které s pozorovatelským a stylistickým mistrovstvím vylíčil extrémní polohy lidské psychiky, když popsal, jak mu opium otevřelo "bránu rajských rozkoší", svět úchvatných vizí, snů a fantastických smyslových vjemů, jen aby ho vzápětí uvrhlo do propastného utrpení fyzického i duševního.

Roku 1826 se Quincey přestěhoval do Skotska do Edinburghu, kde také roku 1859 zemřel.

Thomas de Quincey je autorem celé řady esejí, které vždy duchaplně pojednávají o nejrozmanitějších předmětech, hlavně z oboru filozofie a literární kritiky. Pro svou velkolepou fantasii a brilantnost bývá považován za předchůdce lartpourlartismu v literatuře. Nesporný vliv měl na Edgara Allana Poea a Charlese Buadelaira, ale obdivoval ho např. také Jorge Luis Borges, který přiznával, že jím byl částečně ovlivněn.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Thomas de Quincey
  • Zpověď anglického poživače opia (1822, Confessions of an English Opium Eater), rozšířeno 1856,
  • Walladmor (1825),
  • Vražda jako krásné umění (1827, Murder Considered as One of the Fine Arts),
  • Poslední dny Immanuela Kanta (1827, The Last Dasy of Immanuel Kant),
  • Levana a matky žalu (1827, Levana and our Ladies of Sorrow), kniha vizí,
  • Klosterheim (1832), román,
  • Jezerní vzpomínky (1834-1840, Lake Reminscences),
  • Logika politické ekonomie (1844, The Logic of the Political Economy),
  • Suspiria de Profundis (1845), pokračování Zpovědi anglického poživače opia (název znamená Vzdechy z hlubin),
  • Anglický poštovní dostavník (1849, The English Mail Coach),
  • Autobiografické črty (1853, Autobiographical Sketches).

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]