Jorge Luis Borges

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jorge Luis Borges
Jorge Luis Borges
Jorge Luis Borges
Rodné jméno Jorge Francisco Isidoro Luis Borges Acevedo
Narození 24. srpna 1899
Buenos Aires
Úmrtí 14. června 1986 (ve věku 86 let)
Ženeva
Příčina úmrtí rakovina jater
Povolání překladatel, básník, lingvista, knihovník, literární kritik, scenárista, esejista, povídkář a spisovatel
Zaměstnavatel Universita Buenos Aires
Ocenění Cervantesova cena (1980)
Velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (1979)
rytíř komandér Řádu britského impéria (1965)
komandér Řádu britského impéria
Prix mondial Cino Del Duca (1980)
Manžel/ka Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq448233
Rodiče Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq5935213 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq6526650
Příbuzní sestra Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq3343469
Podpis
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jorge Luis Borges (výslovnost [chorche lujs borches]; 24. srpna 1899 Buenos Aires14. června 1986 Ženeva) byl argentinský spisovatel.

Sice se narodil v Argentině, ale jeho rodiče se roku 1914 přestěhovali do Evropy, kde pak žili v Ženevě, v Itálii a ve Španělsku. V této době získal řadu kontaktů s různými avantgardními skupinami a směry (dadaismus, ultraisté).

Roku 1921 se vrátil do Argentiny, kde začal psát pro několik literárních a filosofických časopisů. Od roku 1938 se u něj projevily první příznaky slepnutí a roku 1955 oslepl zcela. V témže roce (1955) se stal ředitelem Národní knihovny v Buenos Aires a profesorem literatury na universitě v Buenos Aires.

Během svého života získal řadu významných literárních ocenění např. cenu Formentor a Cervantesovu cenu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V díle tohoto autora se směšují jihoamerické a evropské vlivy. Jeho vyprávění je silně spojeno s esejistickými postupy (zabývá se problematikou jazyka, času, atp.). V roce 1949 prohlásil, že fantastickou literaturu charakterizují čtyři základní postupy: vytváření textu odkazujícího sama na sebe, cestování v čase, zpochybnění jedinečnosti postavy jako subjektu a prolínání snu a skutečnosti.[1] Všechny tyto literární prostředky se v jeho díle objevují. Borges vypracoval proces parodie západní kultury. Nejvíce ho proslavila povídková tvorba, nesená v duchu magického realismu. Příběhy jejích protagonistů zachycují jen několik základních momentů života, mívají paradoxní vyústění. Charakteristické jsou rovněž disparátní výčty a přívlastky.[2]

  • Obecné dějiny hanebnosti (1935)
  • Dějiny věčnosti (1936) – eseje
  • Šest problémů pro dona Isidra Parodiho (1942) – napsáno ve spolupráci s A. Bioy Casaresem
  • Fikce (1944) - česky vyšlo ve Spisy I (2009), nakladatelství Argo.
  • Alef (1949) - česky vyšlo ve Spisy I (2009), nakladatelství Argo.
  • El libro de los seres imaginarios (1968) – napsáno ve spolupráci s M. Guerrerovou, Kniha o imaginárních bytostech, česky vyšlo pod poněkud nešťastně zvoleným překladem názvu „Fantastická zoologie“ (1988 Odeon, 1999 Hynek)
  • Kniha z písku (1975) – česky vyšlo spolu s Brodinovou zprávou v knize „Zrcadlo a maska“ (1989), ISBN 80-207-0076-5
  • Brodiova zpráva (1978) – česky vyšlo spolu s Knihou z písku v knize „Zrcadlo a maska“ (1989)
  • Dvacátého pátého srpna (1983)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

T. Koblížek, P. Koťátko. M. Pokorný (eds.): Text and Work: The Menard Case. Praha: Litteraria Pragensia, 2013.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vrhel, František, Svět Borgesových povídek, in: Jorge Luis Borges, Zrcadlo a maska, Odeon, Praha 1989, s. 443, ISBN 80-207-0076-5
  2. Vrhel, František, Borgesovy hanebnosti, in: Jorge Luis Borges, Obecné dějiny hanebnosti, Práce, Praha 1990, s. 111, ISBN 80-208-0017-4

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]