1975

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄   19. st. • 20. století
◄◄   ◄   1971 • 1972 • 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 • 1978 • 1979   ►   ►►

1975 (MCMLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Události

1975
Doprava 1975 v loďstvech 1975 v dopravě 1975 v letectví Kultura 1975 v hudbě Sport

Československo

• V povodí Váhu v okrese Liptovský Mikuláš byla na ploše 27 km² dostavěna vodní nádrž Liptovská Mara s převládajícím ochranným a hydroenergetickým významem.

• 28. ledna – V Praze umírá na infarkt bývalý prezident ČSSR Antonín Novotný.
• 10. února – Na náměstí Republiky v Praze 1 byl za účasti vedoucího tajemníka MV KSČ Antonína Kapka uveden do provozu tehdejší největší obchodní dům v Československu – OD Kotva s prodejní plochou 22 tis. m2. Architektonicky zajímavá budova obchodního domu je dílem architektů manž. Machoninových, vystavěn byl švédskou stavební firmou Siab.
• 28. února – V teplárně Brno došlo k výbuchu uhelného prachu a k následnému požáru, který se rozšířil do velké části objektu závodu. Při havárii zahynulo 18 lidí, 30 osob bylo zraněno. Škody dosáhly 50 mil. Kčs.
• 1. března – V Mostě byla uvedena do provozu nová nemocnice vybavená ve své době nejmodernější zdravotnickou technikou.
• 9. – 11. dubna – Na třídenní návštěvu Československa přijel do Prahy generální tajemník OSN Kurt Waldheim. Jednal se s nejvyššími státními představiteli – s Gustávem Husákem a Lubomírem Štrougalem. Na půdě Univerzity Karlovy převzal čestný doktorát práv. Během své návštěvy zavítal také na zámek Konopiště a do Karlových Varů.
• 21. dubna – Na nároží Národní třídy a Spálené ulice v Praze 1 byl otevřen další velký pražský obchodní dům – Máj. Prodejní plocha obchodního domu činí 12 tis. m². Architektonické ztvárnění je dílem Johna Eislera, Miroslava Masáka a Martina Rajniše z libereckého studia SIAL.
• 25. dubna – V Kralupech nad Vltavou na Mělnicku byl v závodě n. p. Kaučuk otevřen nový provoz ropné rafinerie.
• 11. května – Při příležitosti 30. výročí osvobození Československa Rudou armádou byla v Karlových Varech za účasti člena předsednictva ÚV KSČ Karla Hoffmana a ministra zdravotnictví České socialistické republiky Jaroslava Prokopce slavnostně předána nová budova Vřídelní kolonády, tehdy pod názvem Kolonáda J. A. Gagarina. Akt otevření doprovázela slavnostní mírová manifestace zahajující hlavní lázeňskou sezonu. Před budovou kolonády byla odhalena rovněž Gagarinova socha.
• 23. května – V Praze 4 – Michli byl zahájen provoz v největší pekárně ve městě.
• 29. května – Na základě přijaté novely ústavního zákona č. 168/1968 Sb. byl dosavadní prezident ČSSR Ludvík Svoboda uvolněn z funkce ze zdravotních důvodů, jež mu bránily již od dubna 1974 funkci vykonávat. Federální shromáždění následovně jednomyslně zvolilo novým prezidentem generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka.
• 28. – 29. června – Na Strahovském stadionu se konala v pořadí čtvrtá československá spartakiáda. Vystoupení na Strahově se zúčastnilo na 180 tis. cvičenců.
• 17. srpna – V prostoru lipenské přehradní nádrže na Českokrumlovsku došlo k incidentu mezi osádkou německého vrtulníku převážejícího východoněmecké uprchlíky za železnou oponu s příslušníky Československé armády. Vzhledem k faktu, že se jednalo již o třetí útěk za hranice provedený tímto způsobem v prostoru lipenské přehrady, zřídila Protivzdušná obrana státu v prostoru Dolní Vltavice vidovou hlásku. Při příletu vrtulníku zahájila skupina vojáků palbu ze samopalu jak po pilotovi vrtulníku, tak i po skupině uprchlíků. Jedna z prchajících a pilot vrtulníku byli při zásahu postřeleni, pilot však i přes svá zranění zvládnul vzlétnout a opustil území republiky se třemi uprchlíky na palubě. Uprchnout se nepodařilo starší ženě (matce od rodiny), na zemi zůstal i polský pomocník pilota. Krajský soud v Českých Budějovicích je 14. října t. r. odsoudil na 3, resp. 6 let odnětí svobody nepodmíněně a k následovnému vyhoštění z republiky.
• 30. září – 27. října – V Mostě byla provedena unikátní inženýrská akce – přesun cenného gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie z prostoru likvidovaného historického jádra města jihovýchodním směrem do míst, kam již dle plánu neměl zasahovat rozšiřující se hnědouhelný lom Most. Za 500 hodin byl 12 tisíc tun těžký kolos přesunut do konečné vzdálenosti 841 m při průměrné rychlosti 2,8 cm/min. Přesun stavby byl realizován za pomoci hydraulických transportních vozíků ze Škody Plzeň.
• 30. října – V Praze 6 – Suchdole havarovalo při přistávání letadlo jugoslávské společnosti Inex Adria na charterovém letu z černohorského Tivratu do Prahy. Příčinou bylo nedodržení výškového profilu letadla, které v důsledku toho narazilo do svahu nad vltavským údolím. Na místo havárie byly okamžitě povolány vozy pražské záchranné služby. Díky rychlému a profesionálně zorganizovanému zásahu záchranářů se podařilo do 35 minut od nahlášení havárie vyprostit žijící zraněné z trosek a převážet je do pražských nemocnic. Následkům nehody podlehlo celkem 79 osob, zbývajících 41 cestujících však tragédii přežilo.
• 15. listopadu – Na Labské louce v Krkonoších v nadmořské výšce 1 340 m byl slavnostně zprovozněn rozsáhlý objekt horského hotelu Labská bouda. Devítipatrová budova navržená architektem Zdeňkem Říhákem má kapacitu 120 lůžek.
• 30. listopadu - V televizi měl premiéru populární seriál Chalupáři režiséra Františka Filipa v hlavních rolích s Jiřím Sovákem a Josefem Kemrem. Seriál se natáčel převážně v obci Višňová na Příbramsku.

Demografický vývoj v Česku

1975
Střední stav obyvatel	10 062 366
Narození	192 869
Zemřelí	124 314
Přirozený přírůstek	67 462
Přírůstek stěhováním	2 401
Celkový přírůstek	69 863

Svět

• 17. dubna – Rudí Khmerové vedení Pol Potem obsazují Phnompenh a nastolují v Kambodži komunistickou diktaturu
• 30. dubna – vyhlásil nově zvolený prezident Jižního Vietnamu Duong Van Minh bezpodmínečnou kapitulaci, Severní Vietnam, vítěz války, znovu sjednotil celou zemi.
• 28. května – Byla podepsána smlouva mezi Evropským hospodářským společenstvím a 46 státy skupiny AKT.
• 1. června – Byla polská část historického Slezska přerozdělena mezi několik vojvodství, viz Polské Slezsko.
• 5. července – Kapverdy vyhlásily nezávislost
• 8. července – Pugam, bývalé hlavní město barmské říše a jeden z největších zachovaných architektonických komplexů v jihovýchodní Asii, zasáhlo silné zemětřesení, které pobořilo většinu památek, některé zcela zničilo. Ze původních 4446 pagod, chrámů a klášterů tak zůstalo po částečné rekonstrukci na konci 20. století zachováno 2038 sakrálních staveb.
• 8. srpna – katastrofální záplavy v Číně po protržení Přehrady Pan-čchiao a 61 dalších, odhady kolem 165 000 mrtvých
• 1. listopadu – Angola vyhlásila nezávislost
• Juan Carlos se stal králem Španělska.
• Východní Timor vyhlásil nezávislost, poté ho obsadila Indonésie.
• Gabon vstoupil do Organizace zemí vyvážejících ropu.
• Puč v Nigérii Murtala Ramat Mohammed svrhl Yaqub Gowona.
• Vznikla společnost Microsoft.

Vědy a umění

• 9. září – K Marsu odstartovala sonda Viking 2.
• 22. října – Na oběžnou dráhu Venuše se dostala sovětská sonda Veněra 9, čímž se stala prvním umělým satelitem Venuše.
• Opuštěna vesmírná stanice Skylab.
• Steve Harris založil heavy metalovou hudební skupinu Iron Maiden .
• Stvořen nejslavnější 3D model v historii počítačové grafiky - Konvice z Utahu.

Nobelova cena

• lékařství – David Baltimore (USA), Renato Dulbecco (USA), Howard Martin Temin (USA)
• fyzika – Aage Niels Bohr (Dánsko), Ben Roy Mottelson (Dánsko), Leo James Rainwater (USA)
• chemie – John Warcup Cornforth (Austrálie a UK), Vladimir Prelog (Švýcarsko)
• literatura – Eugenio Montale (Itálie)
• ekonomické vědy – Leonid Vitalijevič Kantorovicč (SSSR), Tjalling C. Koopmans (USA)
• cena míru – Andrej Dmitrijevič Sacharov (SSSR)

Narození

Česko

• 1. února – Tomáš Vlasák, český hokejista
• 17. února – Václav Prospal, hokejista
• 26. března – Lenka Šmídová, česká jachtařka
• 14. dubna – Jan Mikel, český hokejista
• 22. dubna – Pavel Horváth, český fotbalista
• 20. srpna – Alexander Lhotský, český hokejista
• 11. prosince – Martin Prusek, český hokejový brankář
• 22. prosince – Stanislav Neckář, český hokejista
• Martin Mišík, designer

Svět

• 5. února – Daniel Dangl, slovenský herec
• 3. března – Misha, slovenská zpěvačka
• 25. dubna – Ann-Louise Edstrand, švédská hokejistka
• 26. dubna – Gunilla Andersson, švédská hokejistka
• 2. května – David Beckham, anglický fotbalista
• 6. července - 50 Cent, americký raper
• 14. července – Taboo, americký hudebník
• 27. srpna – Jonny Moseley, americký sportovec
• 22. října – Míchel Salgado, španělský fotbalista
• 20. listopadu – Timea Vagvoelgyi, pornoherečka a wrestlingová zápasnice
• 24. prosince – Natalie Ward, australská softballistka

Úmrtí

Česko

• 28. ledna – Antonín Novotný, československý prezident (* 10. prosince 1904)
• 2. dubna – Josef Hotový, český kapelník, skladatel taneční hudby a varhaník (* 8. srpna 1904)
• 16. června – František Vrána, český klavírista a hudební skladatel (* 14. listopadu 1914)
• 31. srpna – Josef Vaverka, profesor železničního stavitelství, rektor Vysoké školy stavitelství v Brně (* 5. prosince 1893)
• 25. září – Ilona Štěpánová-Kurzová, klavírní virtuózka a pedagožka (* 19. listopadu 1899)
•  ? – Antonín Pokorný (skladatel), český violista a hudební skladatel (* 18. ledna 1890)

Svět

• 3. února – Umm Kulthum, egyptská zpěvačka (* 4. května 1904)
• 5. dubna – Čankajšek, vůdce čínské Národní strany (Kuomintang), prezident Čínské republiky (Taiwan 1948–1975) (* 31. října 1887)
• 28. května – Alfons Gabriel, rakouský cestovatel (* 4. února 1894)
• 7. července – Jacob Bjerknes, norský fyzik a meteorolog (* 2. listopadu 1897)
• 9. srpna – Dmitrij Šostakovič, sovětský hudební skladatel (* 1906)
• 27. srpna – Haile Selassie I., etiopský císař (* 23. července 1892)
• 2. listopadu – zavražděn Pier Paolo Pasolini, italský spisovatel, a režisér (* 5. března 1922)
• 4. prosince – Hannah Arendtová, americká politoložka německého původu (* 14. října 1906)
• 21. prosince – Jean Bertin, francouzský průkopník dopravy vznášedly (* 5. září 1917)

Hlava státu

Evropa:

• Československo
  • prezident Ludvík Svoboda (do 30.5.)
  • prezident Gustáv Husák
• Vatikán - papež Pavel VI.
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
  • (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
• Francie - prezident Valéry Giscard d'Estaing
• Dánsko - královna Markéta II.
• Španělsko – král Juan Carlos

Ostatní:

• Čína
  • (úřadující) předseda ČLR Tung Pi-wu
  • předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Ču Te
• USA - prezident Gerald Ford
• Nigérie
  • Yaqub Gowon
  • Murtala Ramat Mohammed