Jacob Bjerknes

Jacob Bjerknes
Jacob Bjerknes
Narození	2. listopadu 1897; Stockholm; Švédsko
Úmrtí	7. července 1975 (ve věku 77 let); Los Angeles; USA
Alma mater	Univerzita v Oslu
Pracoviště	Norwegian Meteorological Institute; University of Bergen, Geophysical Institute; Kalifornská univerzita v Los Angeles
Obory	atmosférická fronta a El Niño
Ocenění	William Bowie Medal (1945); medaile Vega (1958); International Meteorological Organization Prize (1959); medaile Carla-Gustafa Rossbyho (1960); Národní vyznamenání za vědu (1966); … více na Wikidatech
Rodiče	Vilhelm Bjerknes
Příbuzní	Kristian Bjerknes a Wilhelm Bjerknes (sourozenci)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacob Aall Bonnevie Bjerknes (2. listopadu 1897 Stockholm – 7. července 1975 Los Angeles), zvaný též Jack Bjerknes byl norský fyzik a meteorolog, zakladatel moderní meteorologické předpovědi počasí. Spolu s Halvorem Solbergem objevil teplou frontu. Vytvořil norský model mimotropické cyklóny. Byl vynikajícím synoptickým meteorologem i v praxi.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jacob Aall Bonnevie Bjerknes se narodil 2. listopadu 1897 ve Stockholmu. Otcem Jacoba Bjerknese byl norský fyzik a meteorolog Vilhelm Bjerknes. Jeho matkou byla S. H. Bonnevie Bjerknes.

Od roku 1917 pomáhal otci budovat síť meteorologických stanic ve Skandinávii, aby získali data pro jejich teorii vzduchových hmot a polárních front.

V roce 1939 se přesunul do Spojených států amerických, kde se stal profesorem meteorologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. V roce 1946 se stal občanem USA. Po druhé světové válce prováděl rozsáhlé studie horní atmosféry a tryskového proudění. V roce 1952 byl mezi prvními vědci využívajícími pro své výzkumy rakety.

Bjerknes studoval interakce atmosféry a oceánu v rovníkovém Tichém oceánu. V roce 1969 předložil hypotézu o těchto interakcí – tzv. Bjerknesova hypotéza. Ta říká, že ENSO se objevuje při změnách povrchové teploty oceánu, která vede ke změně rychlosti a směru větru – pasátů, což vede ke změně v cirkulaci oceánu a následně ke změnám povrchové teploty.

Bjerknes zemřel 7. července 1975 v Los Angeles v 77 letech.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1945 získal William Bowie Medal, což je nejvyšší ocenění za geofyziku. Dále obdržel Meteorological Society's Rossby Medal (1960) a Národní vyznamenání za vědu (1966).

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Jacob Bjerknes je autorem mnoha publikací.

1917 – Über die Fortbewegung der Konvergenz- und Divergenzlinien
1919 – On the structure of moving cyclones
1921 – Meteorological conditions for the formation of rain – spoluautor H. Solberg
1923 – Life cycle of cyclones and the polar front theory of atmospheric circulation – spoluautor H. Solberg
1924 – Diagnostic and prognostic application of mountain observations
1930 – Practical examples of polar front analysis over the British Isles in 1925–26
1936 – On the theory of cyclone formation at extra-tropical fronts – spoluautor C. L. Godske
1937 – Theorie der Aussertropischen Zyklonenbildung
1960 – Ocean temperatures and atmospheric circulation
1961 – El Niño, Study based on analysis of ocean surface temperatures 1935–57
1961 – Climatic change as an ocean-atmosphere problem
1962 – Synoptic survey of the interaction of sea and atmosphere in the North Atlantic
1966 – A possible response of the atmospheric Hadley circulation to equatorial anomalies of ocean temperature
1974 – Atmospheric Teleconnections from the Equatorial Pacific During 1963–67

Literatura[editovat | editovat zdroj]

ALLABY, Michael. „Bjerknes, Jacob A. B.“ Encyclopedia of Weather and Climate. New York: Facts On File, Inc., 2002. Science

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jacob Bjerknes na Wikimedia Commons
the National Academies Press