József Mindszenty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kardinál Mindszenty

József kardinál Mindszenty (29. března 1892 Csehimindszent, Rakousko-Uhersko6. května 1975 Vídeň, Rakousko) byl maďarský katolický duchovní, arcibiskup ostřihomský a kníže primas Maďarska v letech 19451973. Byl politickým vězněm nacismu a komunismu, v letech komunistického režimu se stal symbolem maďarského odporu vůči komunistickému zřízení.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v původem švábské rodině jako József Pehm. Na kněze byl vysvěcen v roce 1915. V roce 1941 si změnil své německý znějící jméno Pehm na Mindszenty podle obce svého narození. Důvodem k této změně bylo, že většina maďarských Němců podporovala nacistický Volksbund. V březnu 1944 se stal biskupem ve Veszprému. V listopadu 1944 byl uvězněn maďarskou fašistickou vládou poté, co kritizoval genocidů Židů prováděnou v Maďarsku.[1]

Po skončení druhé světové války byl v září 1945 jmenován arcibiskupem v Ostřihomi. Před svobodnými volbami v listopadu 1945 odsoudil Mindszenty v pastýřském listu „marxistické zlo“ a vyzval věřící k volební podpoře Strany nezávislých malorolníků. Po volbách, které malorolníci přesvědčivě vyhráli, neúspěšně podporoval ideu obnovení monarchie v Maďarsku.[2] V r. 1946 jej papež Pius XII. jmenoval kardinálem.

Budova amerického velvyslanectví v Budapešti, kde strávil Mindszenty 15 let v nuceném politickém azylu

Pro svůj boj za obranu náboženských svobod se kardinál stal od roku 1947 terčem rozsáhlé propagandistické kampaně, v jejímž rámci byl označen za „hlavu klerikální reakce“. Už v prosinci 1948 byl kardinál Mindszenty zatčen jako první z hlavních církevních představitelů v nových komunistických režimech. V předtuše svého zatčení založil do církevního archivu následující prohlášení: „Počínaje dnešním dnem, prohlašuji neplatným a nepravdivým jakékoli přiznání viny připisované mé osobě.“[1] V následujícím vykonstruovaném procesu byl odsouzen k doživotnímu vězení na základě vynuceného přiznání. Po jeho zatčení následovalo v Maďarsku masové zatýkání kněží a perzekuce církví.[3][4]

Z vězení byl propuštěn teprve 30. října 1956 během maďarského povstání (důstojník, který jej z internace přivezl do Budapešti, byl později za Kádárova režimu popraven). Ve veřejném rozhlasovém projevu vyzval k odporu proti komunistickému režimu, ale vyslovil se i proti jeho dědicům (míněna vláda Imreho Nagye, zčásti složená z reformních komunistů). Po porážce povstání se kardinál uchýlil na americké velvyslanectví v Budapešti, kde nuceně strávil v politickém azylu následujících 15 let. Teprve v roce 1971 mu bylo komunistickým režimem po dlouhém vyjednávání umožněno vycestovat do zahraničí. [5] Tehdy také na prosbu papeže Pavla VI. rezigoval na úřad ostřihomského arcibiskupa. To umožnilo, aby Vatikán v duchu své východní politiky nalezl kompromisní dohodou s maďarskou komunistickou vládou o znovuobsazení tohoto úřadu. Jeho nástupcem se tak stal László Lékai. Pozornost vyvolaly Mindszentyho Paměti, které zveřejnil v exilu a v nichž se vůči vatikánské východní politice vyslovuje rezervovaně. Kniha byla záhy přeložena do několika jazyků. Věznění a následný azyl na americkém velvyslanectví mu neumožnily zúčastnit se papežských voleb, které proběhly v době, kdy byl kardinálem (1958, 1963). Zemřel v roce 1975 v exilu v Rakousku a pohřben byl v maďarské kapli v klášteře Mariazell. V roce 1991 bylo jeho tělo přeneseno do katedrály v Ostřihomi a slavnostně uloženo tam.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/529049
  2. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. dopl.. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 605 s. Dále jen Dějiny Maďarska. ISBN 80-7106-616-8. S. 364-365.  
  3. KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy. Praha : Argo, 2005. 1109 s. Dále jen Dvě století střední Evropy. ISBN 80-7203-612-2. S. 680.  
  4. Dějiny Maďarska, s. 376
  5. Dvě století střední Evropy, s. 684, 782

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu