Veszprém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Veszprém
pohled na Hradní vrch
pohled na Hradní vrch
Veszprém – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
Časové pásmo: CET, UTC+1
stát: Maďarsko Maďarsko
region: Střední Zadunají
župa: Veszprém
okres: Veszprém
administrativní dělení: 14 městských částí
Veszprém
Red pog.png
Veszprém
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 126,93 km²
počet obyvatel: 64 339 (2011)
hustota zalidnění: 490,71 obyv. / km²
etnické složení: Maďaři
náboženské složení: křesťanství
správa
status: župní sídlo, město s župním právem
starosta: János Debreczenyi
oficiální web: http://www.veszprem.hu
adresa obecního úřadu: Óváros tér 9.
8200 Veszprém
telefonní předvolba: (+36) 88
PSČ: 8200
Veszprémský hrad při pohledu z Benediktského vrchu

Veszprém [vesprém] (česky Vesprimněmecky Wesprim) je město v Maďarsku, středisko stejnojmenné župy. Leží 110 km zjz. od Budapešti na řece Séd, nedaleko Balatonu (Blatenského jezera). Město má rozlohu 126,93 km² a žije v něm 64 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle legendy bylo město, stejně jako Řím založeno na sedmi pahorcích. Ty pahorky jsou tyto: Várhegy, Benedek-hegy, Jeruzsálem-hegy, Temetőhegy, Gulyadomb, Kálvária-domb a Cserhát. Název města pochází ze slovanského slova Bezprym, což bylo vlastní jméno. Podle pozdějších svědectví měl veszprémský hrad existovat jako franská pevnost již v 9. století. Po obsazení země Maďary pak spolu s Ostřihomí a Stoličným Bělehradem patřil k nejstarším kamenným hradům. Místní župa patří také k jedním z nejstarších, od roku 1009 zde sídlí biskupství a od roku 1993 arcibiskupství. Po staletí byla Veszprémská katedrálla tradičním místem korunovace uherských královen. Během nájezdů Mongolů město ochránila již zmíněná pevnost, tu však přikázali na začátku 18. století Habsburkové zbourat. Veszprém byl jedním z prvních měst v Uhersku, které poskytovalo vyšší vzdělání, církevní vysoká škola však roku 1279 vyhořela. Univerzitním městem se stal až v roce 1949.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Střed města tvoří Hradní vrch (Várhegy), protáhlé (zhruba 500 × 150 m) dolomitové skalisko, vypínající se asi 40 m nad řekou Séd, která jej obtéká ze severní strany. Dominantou areálu veszprémského hradu (Vár), tvořeného převážně barokními domy, je katedrála sv. Michala (Szent Mihály-székesegyház). Původní stavba se připomíná již v 11. století, dnešní podoba s dvojicí věží je novorománská z let 1907-1910. Sloup Nejsvětější Trojice (Szentháromság-oszlop) na náměstí před katedrálou pochází z roku 1750. V areálu barokního Biskupského paláce (Püspöki palota) od Jakaba Fellnera z let 1765-1776 se dochovala část románsko-gotické kaple bl. Gizely (Gizella-kápolna) s nástěnnými malbami ze 13. století. Před vstupem do hradu stojí na Staroměstském náměstí (Óváros tér) pozdně barokní radnice z roku 1793. Rušným centrem města je Náměstí Svobody (Szabadság tér) s navazující pěší zónou Kossuthovy ulice (Kossuth Lajos utca). Pozoruhodná je též secesní budova Petőfiho divadla (Petőfi Színház) z roku 1908 či regionální Laczkóovo muzeum (Laczkó Dezső Múzeum) z roku 1903. Symbolem města je železobetonový Svatoštěpánský viadukt (Szent István völgyhíd), klenoucí se v délce 185 m přes údolí řeky Séd.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]